Strana 35
můžeš / číslo 4 - 2011
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
blémy různých regimentů nebo kazatelny
svýsostnými znaky Royal Air Force – Krá-
lovského letectva. Jen dopodzemí se na-
šinec nakolečkách nedostane. Tam se prý
skrývá efektní podpěrný systém lomených
oblouků jako stvořený pro natáčení scény
zHarryho Pottera.
Dobrovolníci z řad seniorů
Při samotném curlingu si nemůžete nevšim-
nout klubového akomunitního ducha, který
všude vládne. Řadu věcí zařizují nadšení
dobrovolníci, většinou vdůchodovém věku.
Což je veliký rozdíl proti zvyklostem zČech.
Unás bývají pomocníci většinou studenti
apraktikanti. Zusměvavých skotských
seniorek aseniorů cítíte stavovskou hrdost
asnahu pomáhat. Ata elegance, když jdou
sami hrát. Nebo jen tak neformálně popíjejí
čaj vklubovém baru semblémem svého
oddílu nasvetru. Skoti jsou zkrátka hrdý ná-
rod arádi dodržují své tradice. Začátek ani
konec soutěže se neobejde bez slavnostních
ceremoniálů sobligátním dudákem akilty.
Všichni se znají, chovají se přátelsky, záleží
jim natom, aby se každý cítil dobře. Hlavní
projevy patří obvykle starostovi adalším
autoritám veřejného života komunity, které
převzaly nad akcí patronát.
Našla by se určitě ještě celá řada postře-
hů. Třeba tu jezdí docela dost škodovek.
Nebo že mají vzimě tepleji, přestože proti
Čechám leží Skotsko mnohem severněji atd.
Jenže to jsou jen kusé asubjektivní střípky.
Sám vím, že mi chybí ještě velký kus mozai-
ky. Především krásná příroda. Natu zatím
nezbyl čas. Takže doufám, že se zase brzy
vrátím, Dear Scotland!
Více nawww.muzes.cz
GLOSA
Sociální
dávky
jako drama?
V
době uzávěrky tohoto čísla
se rozhořelo nové kolo tvrdé
diskuse mezi Národní radou
zdravotně postižených ami-
nisterstvem práce asociál-
ních věcí onové struktuře
dávek. Národní rada se netají
podezřením, že připravované sloučení
veskutečnosti povede kvypuštění nebo
zkrácení některých příjmů handicapova-
ných (pořízení auta?), ministerstvo tvrdí,
že nic takového nehrozí.
Skutečnost je nesporná – dávky
poklesnou ovíce než miliardu anejvětší
změnu pocítí invalidé „nahranici“, tedy
lidé, jejichž postižení například může,
ale nemusí způsobovat trvalou pracovní
neschopnost.
Stávající způsoby hodnocení se totiž
pronikavě změní amnohem více se
bude posuzovat konkrétní stav nemoc-
ného.
Zatím stačilo vyhovět jistým aněkdy
idocela formálním parametrům. Všichni
známe čiperné „invalidní důchodce“
zejména mladšího věku.
Když se stát nedívá, dokážou být velmi
čilí, zejména vpodnikání, které nejednou
překračuje hranici zákona.
Ale je to důvod kmalé revoluci?
Lze vymyslet systém, který bude spra-
vedlivý pro každého?
Lze každého opravdu zkontrolovat?
Kolik by to stálo?
Zdá se, že problém není vraciona-
lizaci dávek, ale veschopnosti vlády
jasně, apřitom trpělivě změny vysvět-
lovat.
Čím méně je jasných argumentů, čísel
aověřených skutečností, tím větší prostor
najevišti dostávají nejrůznější demago-
gové, aby ukázali svou obětavost vboji
zapráva lidu. Skutečný život pak zůstává
zakulisami. (ZJ)
NÁVŠTĚVA
KATEDRÁLY
vcentru Glasgowa
není pro vozíčkáře
problém. Zdejší
památkáři
zřejmě pochopili,
že vestavba
schodišťové
plošiny
středověkému
chrámu neublíží.