Strana 16
ANKETA
Nikoliv. Máme totiž
štěstí, že žijeme vté
bohatší části světa, atak
můžeme vidět opravdo-
vou chudobu spíše jen
naobrazovkách televize.
Mám namysli lidi, kteří
umírají hladem. Nej-
smutnější natom je, že se
to týká především dětí.
Taková situace vnašich
podmínkách díkybohu
není, ostatně stačí se jen
podívat, kolik jídla končí
vpopelnicích…
Specifická subkultura
bezdomovců, lidí žijících
naokraji společnosti, má
přece jen poněkud jiný
rozměr. Ano, itito lidé
strádají ažijí vnedo-
statku avesložitých
sociálních podmínkách,
ale ten, kdo zná jejich
prostředí, jistě také
ví, že to se skutečnou
chudobou nemá mnoho
společného aže se jedná
ojinou problematiku.
Pamatuji si přísloví, že
chudoba cti netratí. To
lze vdnešní době kon-
zumního životního stylu
abezbřehého hédonismu
jen velmi obtížně prosa-
zovat.
Jiří JANKOVSKÝ
ředitel centra Arpida
Setkal jsem se vposlední
době se dvěma druhy
opravdových chudáků.
Ti první roztočili spirálu
své dluhové pasti, když
potřebovali nakoupit
mnoho jistě důležitých
věcí, zejména těch, které
již má soused: plazmu,
rekordér, notebook aješ-
tě pěkný zájezd, ale už ne
doRimini, ale doEgypta.
Mají naúčtu mnoho
exekucí anad sebou
mnoho věřitelů – situace
neřešitelná.
Druhou chudobu,
duševní, stále eviduji
ufunkcio nářů paralym-
pijského hnutí. Jejich
lhostejnost kesportov-
cům iduchu fair play
– sportu byl dán přece
dokolébky – je trestu-
hodná.
Aťje to unás nebo
naSlovensku, kde
nechali přicestovat
neslyšícísportovce světa
nazimní olympiádu,
apak je poslali domů.
Také jim došly peníze.
Martin KOVÁŘ
ředitel rozvoje péče o zákazníka, ČSOB
Neznám. Štědrý sociální
systém bohaté České
republiky téměř ani ne-
umožňuje, aby se někdo
stal opravdu chudým.
Lidé unás neumírají kvůli
chudobě hlady. Dokonce
iti, kdo jsou bez domova
avybírají popelnice, se
nemají zdaleka tak špatně
jako skutečně chudí
obyvatelé některých afric-
kých či asijských zemí.
Někteří lidé unás ale žijí
vrelativní chudobě, kte-
rou vidíme jedině tehdy,
když srovnáváme jejich
životní úroveň seživotní
úrovní většiny populace.
Takových spoluobčanů
přibývá.
Celé rodiny živoří naso-
ciálních dávkách, protože
jejich členové dlouhodo-
bě nepracují, nebo přišly
omajetek vexekuci, či
se jinak zadlužily naléta
dopředu. Obzvlášť
zranitelné chudobou jsou
pak maminky starající
se oděti spostižením,
zvláště pokud je opustil
partner. Právě ony si však
skutečně zasluhují zvlášt-
ní ochranu státu apomoc
místní komunity.
Tomáš CIKRT
novinář
Neznám vesvém okolí
nikoho, kdo trpí opravdo-
vou chudobou. Vmotol-
ské nemocnici aobčas
ivesvé neurologické pra-
xi se setkávám spacienty,
případně sjejich rodin-
nými příslušníky, kteří
strádají nouzí asociální
deprivací. Zpravidla se
jedná ojedince postižené
chronickými, často ne-
vyléčitelnými chorobami
vedoucími kzávažné-
mupostižení nervového
systému adalších orgánů
aomezenému pracovně-
-sociálnímu uplatnění.
Velmi tíživá je situace
osamělých achronicky
nemocných seniorů
arodičů pečujících oděti
nebo rodinné příslušníky
stěžkým mentálně-
-zdravotním postižením.
Svěrohodně líčenými
důsledky chudoby se
každý měsíc setkávám
nasprávní radě Konta
Bariéry – Nadace Charty
77, kdy projednáváme
desítky naléhavých
adeprimujících žádostí
opomoc vakutní itrvalé
nouzi.
Martin BOJAR
neurolog
ZNÁTE VE SVÉM
OKOLÍ NĚKOHO
OPRAVDU
CHUDÉHO?
Objednávám předplatné
časopisu Můžeš
roční předplatné za 240 Kč
JMÉNO a příJMeNí:
Název OrgaNizace:
ulice: číslO pOpisNÉ:
MěstO:psč:
telefON:
ROZŠIŘTE ŘADY PŘEDPLATITELŮ ČASOPISU
Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu:
Redakce časopisu MŮŽEŠ, Vinohradská 325/8, 120 00 Praha 2
PŘEDPLATNÉ ČASOPISU SI MŮŽETE DÁLE OBJEDNAT NA:
www.periodik.cz, www.muzes.cz
n
bezplatné infolince České pošty: 800 300 302
n
adrese: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz, fax: 284 011 847