Strana 23
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
můžeš / číslo 4 - 2011
CHYTRÁ NOHA UMÍ I CARVING
To bylo mým
hlavním cílem:
na řadové protéze
dokázat,
že něco takového
je možné.
A že je to
jen otázka chtění.
konec prostřednictvím modifikace protézy
vyřešili.“
Podle chůze nic nepoznáte
Pro postižené snadkolenní amputací dnes
existují protézy sbionickým kolenem, které
se jmenují C-leg. Protézu vyrábí firma Otto
Bock; nasvětě je málo firem, které tento typ
kolene mají vnabídce.
Jádrem C-legu je koleno, které má
„mozek“. Můžete ho ovládat přes počítač,
koleno má uvnitř servomotory aprotetik
může nastavit jejich funkce. C-leg má
odvýrobce nastavené dva módy, které se
mohou přepnout. Vlétě je to chůze acyk-
listika, vzimě chůze alyžování. Protéza
je přitom natolik citlivá, že reaguje jinak,
když jdete pobetonu, ajinak, když jdete
popísku. Pokud uvidíte člověka sC-legem,
tak zjeho chůze ani nepoznáte, že mu
chybí část nohy.
„Jednou jsem měl nakurzu lyžování
zdravotně postižených nadkolenního
amputáře Aleše Boudu,“ vzpomíná Jan
Hruša. „Šest let lyžoval poúrazu najedné
noze shůlkami. Sprotetikem jsme připra-
vili Alešovi lyže, boty aprotézu s C-legem,
aby se mohl pokusit lyžovat nadvou lyžích.
Nejprve se trochu bránil, byl už zvyklý
jezdit najedné. Ale přemluvili jsme ho. Vzal
jsem Aleše najeden mírný svah vPeci pod
Sněžkou, ideální pro výcvik začátečníků.
Stoupl nato, nejprve jezdil tak z80 % váhy
nazdravé, pak jsme zkoušeli větší zatíže-
ní pomocí různých průpravných cvičení.
Azahodinu už si byl tak jistý, že jsme
mohli jít nadalší svah. Aon skutečně lyžoval
nadvou nohách.“
Ztéhle unikátní zkoušky natočil Jan
Hruša ivideo, které dnes pouští například
protetikům, aby věděli, co všechno jde
aco se může podařit. Jak už bylo řečeno,
hlavním přínosem je rozložení váhy naobě
lyže: postižený může lyžovat výrazně delší
dobu, aani při zvýšené aktivitě nehrozí větší
tělesné komplikace.
Důležité také je, že vpřípadě C-legu jde
osériový výrobek, nikoli speciální protézu.
Unás jich je používáno asi sedmdesát. Cena
protézy sbionickým kolenem je zhruba půl
milionu korun (běžná protéza stojí okolo
150000). Zásadní přitom je, aby postižený
tuhle protézu skutečně chtěl. Systém je
takový, že pojišťovna vám C-leg většinou
zaplatí, ale protetik, lékař ipojišťovna musí
vědět, že protéza pro dotyčného člověka
bude mít smysl aže ji využije.
AJan Hruša ještě zakončuje: „To bylo
mým hlavním cílem: nařadové protéze
dokázat, že něco takového je možné. Aže je
to jen otázka chtění.“
ALEŠ BOUDA (na fotografii vlevo) lyžující na dvou
nohách namísto jedné a stabilizátorů,
uprostřed protetik Vladan Princ a vpravo Jan Hruša.
Na fotografii dole je dobře vidět,
jak vypadá Boudův C-leg.