Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 24

ŽIVOT / SENIORSKÉ KLUBY

Máte uvás imuže?

Bydlení kousek od Prahy si realitní makléři

cení, vmalých Úholičkách ale mají

iněco navíc: nedocenitelný spolkový

život, ve kterém nikdo nezůstává sám.

všem, kdo tvrdí, že mimo velká měs-

ta to u nás není žádná sláva.

V prvním patře sídla obecního

úřadu je prostorná klubová místnost,

která se může proměnit v posluchár-

nu, tělocvičnu nebo i malý divadelní

sál. Na nás tu čekaly členky zdejší-

ho nejaktivnějšího spolku Ú-holky

(pozdní sběr), které v letošním roce

získaly třetí místo v soutěži Nadace

Charty 77 Senior roku. Někdy jich je

dvanáct, někdy plný autobus, ale ni-

kdy se nestane, že by na společnou

akci – přednášku, zájezd, vycházku

nebo kulturní akci nepřišla žádná.

A nejde jen o zábavu, rozptýlení nebo

pěkné popovídání.

Na otázku, zda v Úholičkách může

zůstat někdo osamocený, bez pomo-

ci a užitečného zájmu, odpovídá Jana

Jakoušová: „U nás právě ne. Měli

jsme tu pana Antonína, bez příbuz-

ných a blízkých. Po těžké nemoci mu

amputovali obě nohy. Skončil v do-

mově seniorů, ale my za ním pra-

videlně jezdíme, obec se stala jeho

rodinou. Nedávno jsme za ním byly

a v domově si nás přišli ostatní pro-

hlédnout, co je to za zvláštní příbu-

zenstvo, když za ostatními často ne-

přijede ani vlastní rodina. Ne, u nás

se samota seniorů nepěstuje…“

Tahle „děvčata“ jsou neúnavnou

skupinou. Seniorky s běžnými zdra-

votními neduhy, některé už vdovy,

některé ještě chodí do práce, jiné mají

povinnosti s rodinou a vnoučaty. Ale

TEXT: ZDENĚK JIRKŮ

FOTO: JAN ŠILPOCH

Středočeská obec Úholičky má bo-

hatou několikasetletou historii. Přes

mnohá protivenství doby se v po-

slední době proměnila v překrás-

né místo k životu. Nejen zásluhou

osvíceného zastupitelstva, ale i ob-

čanů je už první pohled okouzlující

– perfektně opravené obecní budovy

i soukromé domy jako by braly alibi