Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 22

ŽIVOT / JAK SE ŽIJE… V MLADÉ BOLESLAVI

Přesto se prý za pomoci personálu

vždy do vlaku bez potíží dostane.

Odhlédneme-li od stavu nádra-

ží, nahrává Davidovu stylu přepra-

vy fakt, že ulice a chodníky Mladé

Boleslavi jsou bezbariérové. Během

naší společné procházky po centru

jsme nenarazili na jediný chybějící

nájezd nebo jinou nezdolatelnou pře-

kážku. „Výjimečně se nějaké takové

místo najde, ale jinak je to tu po té-

hle stránce fakt v pohodě. Využívat

se dají i četné cyklostezky. Největší

komplikací je tak poněkud kopcovi-

tý terén, místy pro někoho případně

ještě dlažba z kostek,“ popisuje David.

Zároveň dodává, že v porovnání s ji-

nými městy je také mnohem vyšší

procento obchodů, do nichž se dosta-

ne. A má pravdu. Na vlastní oči vidím,

že tam, kde do malé prodejny obvykle

bývá z ulice alespoň jeden schůdek,

v Boleslavi často není. Neplatí to ab-

solutně, ovšem ten poměr je viditelný.

30 LET POKROKU

Během naší pěší cesty ze Staroměst-

ského náměstí do Škoda muzea mi

David líčí, jak se za uplynulých třicet

let věci zlepšily. Nemá problém se

dostat ke všem potřebným službám

(včetně těch sociálních), na úřady ani

za kulturou. Ještě před revolucí musel

odejít na základní školu do pražské-

ho Jedličkova ústavu, protože v jeho

domovině to s vozíkem nešlo. Dnes

už v Mladé Boleslavi dítě školou po-

vinné na vozíku uspěje. Středoškolák

rovněž. Přispěl k tomu vlastně i sám

David, resp. jeho maminka, když si

v polovině 90. let „vydupala“ bezba-

riérové zpřístupnění místní obchodní

akademie pro svého syna.

Svoje znalosti a dovednosti Da-

vid Husák uplatňuje ve společnosti

Hygotrend v nedalekých Dražicích.

Prodává hygienické a sanitární pro-

středky prostřednictvím náhradního

plnění, jelikož jde o firmu s chráně-

ným pracovištěm. Působí zde několik

lidí s postižením, které zaměstnavatel

sváží speciálně upraveným mikro-

busem s plošinou. „Najít si práci není

v našem regionu problém. A platí to

podle mého i pro vozíčkáře. Problém

je spíš to, že je mezi nimi málo aktiv-

ních lidí,“ posteskne si David.

Zároveň ale optimisticky dodává,

že existují i světlé výjimky. Vedle

svých kolegů z práce jmenuje Ka-

teřinu Maxovou, která má dětskou

mozkovou obrnu a založila sdružení

DMO Pobyty. A to se ještě překva-

pivě nezná např. s Marianem Vilha-

nem, o jehož leteckých aktivitách

pro nechodící piloty na mladobole-

slavském letišti jsme nedávno psali

(Můžeš 09/2018 – pozn. red.).

PRAZE PODOBNI

Zhruba v půlce našeho putování

procházíme hezky upraveným par-

kem Výstaviště. Zde David avizuje

bezbariérovou veřejnou toaletu na

euroklíč. Při bližším ohledání zjiš-

ťujeme, že kovovou budku zřejmě

v nedávné minulosti navštívil nějaký

vandal, takže eurozámek byl nahra-

zen obyčejnou vložkou. Ta je však asi

záměrně nefunkční, takže na WC se

lze dostat. Interiér ovšem k delšímu

pobytu příliš nevábil.

Pokračujeme k cíli naší procház-

ky – Škoda muzeu. Podle Davida je

to vedle leteckého Muzea Metoděje

Vlacha (které ale leží o tři kilometry

dál na druhém konci města) hlavní

lákadlo pro návštěvníky Mladé Bole-

slavi. Obě instituce jsou samozřejmě

bezbariérové, byť muzeu automobilů

by se dalo vytknout, že nemá výtah

David Husák (*1978)

Narodil se sdětskou mozkovou obrnou, vjejímž důsledku

velmi špatně chodí, takže vběžném životě používá

mechanický vozík.

Po absolvování ZŠ vpražském Jedličkově ústavu vystudoval

Obchodní akademii vMladé Boleslavi, kde dodnes

samostatně žije.

Zatím nemá manželku ani děti. Pracuje vadministrativě firmy

zaměstnávající převážně osoby se zdravotním postižením.

Ulice a chodníky

Mladé Boleslavi jsou

bezbariérové. Během

naší společné procházky

po centru jsme nenarazili

na jediný chybějící

nájezd nebo jinou

nezdolatelnou překážku.

... nebo autobusem.

Obojí Mladá Boleslav umožňuje.

Hlavní roli

tady hrají auta.