Strana 16
REFLEKTOR / PORUCHY AUTISTICKÉHO SPEKTRA
Velký
detektiv
zasahuje
Na nevelké zahradě
domu vpražských
Stodůlkách je policejní
páskou pečlivě
vyznačeno místo
činu. Zavražděná oběť
(vtéto chvíli zobrazená
velkým plyšovým
medvědem) má vzadu
svázané ruce, opodál
leží použitá pistole,
místa nálezů různých
důkazních předmětů jsou
správně označena čísly,
kriminalistický kufřík
obsahuje vše nezbytné
kobjasnění tragédie…
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
svém. Už tam mu říkali vědátor. Hle-
dali jsme dlouho odpověď na nejdů-
ležitější otázku: Co mu je? Je nemoc-
ný, nebo děláme nějakou chybu my?
Cesta k definitivní diagnóze byla ne-
konečná. Nakonec jsme po ročním
čekání v pořadníku, až na konci Lu-
kášovy druhé třídy, museli přijmout
diagnózu autismu ještě v kombinaci
ADHD. Tak se objasnily jeho potíže
– narušoval výuku, některé běžné
povinnosti odmítal, v něčem vynikal,
v jiných aktivitách selhával. V páté
třídě dostal asistentku, ale celkový
přístup školy spíš vyzníval jako velké
nepochopení, proto jsme se rozhodli
pro změnu.“
Velký detektiv je ovšem v mnoha
směrech obdivuhodný. Je skvělým
znalcem městské hromadné dopra-
vy i dopravních systémů. Sleduje
– vedle hlubokého studia právních
předpisů a vyhlášek – i změny a vý-
luky v dopravě nebo stav vozového
parku metra, tramvají a autobusů.
Často píše stížnosti dopravnímu
podniku, když zjistí nedodržování
jízdního řádu.
Velký detektiv Lukáš velmi obe-
zřetně a systematicky ohledává
okolí oběti, aby ani jediný důležitý
fakt nebyl opomenut. Tak postupuje
žák osmé třídy, pro kterého se sta-
la kriminalistika hlavním zájmem.
Upravený, s perfektním chováním
vůči nám, vetřelcům, naprosto zo-
rientovaný ve složité problematice
trestního práva, poučený studiem
odborných knih i mnoha sešitů Sbír-
ky zákonů, do kterých denně nahlíží.
Je to jeho současný svět a jako kaž-
dý mimořádný talent má i své slabi-
ny – ve škole ho nebaví matematika
a také sloh není jeho koníčkem. Vel-
ký detektiv trpí Aspergerovým syn-
dromem, jednou z poruch autistic-
kého spektra.
Vypovídá klíčová svědkyně, ma-
minka Magdalena: „Jako miminko
byl Lukáš velmi klidný a hodný. Ale
vypozorovala jsem, že ho děsí ně-
které vjemy, zvuky a pachy. Měl rád
pořádek a řád. A vadilo mu mnoho
nových lidí. Až teprve se druhou
školkou se postupně smířil. Ale stej-
ně si hrál skoro vždycky sám a po