Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 17

17

Jeho sebevědomí však není pře-

hnané, naopak. Často sám sebe vidí

jako zápornou postavu a netají se tím.

Neztrácí čas nějakými sporty – kro-

mě plavání – nebo pobytem v par-

tě. Obejde se bez kamarádů a jeho

koníčky jsou čistě individualistické.

Zkrátka neztrácí čas. Ale často se

odhodlá svou znalost zákonů a vy-

hlášek uplatnit i ve svém okolí: „Baví

mě upozorňovat lidi, když překračují

psané normy, i když vím, že jim to

může být nepříjemné.“ Před veřej-

ností ovšem skrývá svou slabost –

nesnáší nepříjemné, vlezlé počasí.

Tím se ovšem dost liší od svých vel-

kých anglických vzorů. Ale nebude

právě on jednou tím vzorem?

BUDEME PŘIPRAVENI?

Klíčová svědkyně paní Magdale-

na: „Lukáš je rád obklopen velkým

množstvím věcí. Cítí se jistěji, když

má sto obálek, balíky papíru, tašky

a pytlíky. Ale není nepořádný, jeho

pokoj by mnoha i dospělejším mohl

sloužit za vzor. Zkrátka zvláštnosti…

Horší je jeho domácí negativismus.

škole hradí, ale asistenci při domácí

přípravě si v tomto a obdobných pří-

padech musí hradit rodiny samy. Tak-

že pomáhá Konto Bariéry. My si tyto

komplikace a nepřízeň už teď bere-

me jako dar… Lukáš je naše zkouška,

i když moc a moc těžká. Přiznám, že

mockrát jsme se ocitli ve stavu, kdy

se zdálo, že dál už to nepůjde. A vidíte

– zatím to jde, ale dál?“

Velký detektiv má (pozor, mnoho

neprozrazovat) také své sny. Chtěl

by vstoupit do řad policejního sboru.

Ovšem ne jako pochůzkář, který řeší

špatné parkování. Však při rekon-

strukcích vražd už ukázal velký talent.

A protože není naivní, dobře ví, že bez

dalšího vzdělání to možné nebude. Je-

nomže když prostě není schopen se

donutit k těm předmětům, které přece

žádný Sherlock nebo Colombo nepo-

třebovali… Pochopí tohle nějaká škola?

Střední nebo vysoká? Může Lukášo-

vi vyjít mnohem více vstříc? Známe

takové případy dnes už úspěšných

a velmi ceněných absolventů.

Zatím ale Velký detektiv žije tak

trochu ve svém světě, přece jenom

chráněn svou skvělou rodinou. Je-

nomže čas běží a – jak se říká v kri-

miseriálech – důležitá fakta mohou

vychladnout. Pro Velkého detektiva

to stejně znamená, že dříve či poz-

ději bude stát dospělý tváří v tvář

obyčejnému životu. Bude připraven?

A budeme připraveni my, ostatní?

My, stát a společnost? Tahle záhada

teprve čeká na rozlousknutí.



Nechce se s námi účastnit žádných

aktivit, natož pomáhat v domácnosti.

A když se nám podaří vylákat ho na

výlet nebo k jiné aktivitě, svým ne-

gativním chováním všechno zkazí.

Někdy jsme až bezradní… Přitom on

dobře ví, že by se měl třeba víc učit

do školy. Ale bez asistentky to nejde

a nepůjde. Bohužel, sociální politika

na tohle nemyslí, osobní asistenci ve

Velký detektiv bere

svou zálibu vážně.

Jako celý život.

Aproč by zněj

jednou nemohl být

opravdový lovec

zločinců?