Strana 20
ŽIVOT / AKTIVNĚ – SPORTOVNÍ KYNOLOGIE
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
Přestože nechodí, věnuje se Marta
výcviku na vyšší úrovni a sama říká,
že o nikom dalším takovém u nás
neví. Psi jsou její skutečná vášeň,
které věnuje prakticky veškerý čas,
energii i finance.
Lásku ke čtyřnohým přátelům
zřejmě zdědila po rodičích, kteří jsou
aktivní kynologové. Marta s nimi
bydlí v bezbariérově upraveném
domě plném zvířat (kromě smeč-
ky šesti psů jsou to i kočky a různí
ptáci v klecích). Na vozík se dostala
ve dvanácti letech kvůli autoimunit-
nímu onemocnění. Se psy pracovala
už předtím a ukázalo se, že ani velký
životní zlom ji o zásadního koníčka
nepřipraví. Ba naopak – našla v něm
novou motivaci a náplň.
Dlouho přemýšlela a zkouše-
la, čemu by se mohla na vozíku
v rámci kynologie nejlépe věnovat.
Před necelými deseti lety se roz-
hodla pro novou sportovní disciplí-
nu – obedience. Jejím základem je
výcvik psa k poslušnosti a ovlada-
telnosti při plnění různých úkolů.
Začala s jednou kříženou fenkou
z útulku – Terezkou. Časem si po-
řizovala další psy, především své
milované krysaříky a fenu němec-
kého ovčáka Geru.
Psí vášeň
„Netvrdím, že jsem si vybrala
snadnou zálibu. Cvičáky rozhodně
nejsou bezbariérové, bez elektrické-
ho vozíku bych se v terénu neobešla.
A především jde o závazek. Psa neza-
jímá, že vám není dobře nebo se vám
nechce. Prostě musím. Rozhodně se
nespoléhám na to, že mi někdo bude
pomáhat a něco ulehčovat. Chci si
naopak dokázat, že všechno zvládnu
a vyrovnám se zdravým. Rozhodně
nic neházím na rodiče,“ vysvětluje
Marta Pöchmannová, z níž zápal pro
věc přímo sálá. Objíždí závody po
celé republice, pořádá různé akce,
navštěvuje odborné semináře a radí
ostatním psovodům.
Přestože se Marta kynologickou
obcí cítí přijata, nepopírá, že u ně-
kterých oficiálních představitelů tro-
chu naráží. „Občas potřebuji nějakou
výjimku z pravidel. To se pak kroutí,
aby dovolili najít jiné řešení.“
Pro někoho možná překvapivě se
nehodlá přes svou erudici věnovat
výcviku asistenčních psů. „Na asi-
stenční psy mám svůj názor, který
se asi řadě lidí nemusí líbit. Přede-
vším mám problém s formou je-
jich výcviku. Podle mě jde většinou
o zlomená zvířata a často je disku-
tabilní, zda je někteří uživatelé sku-
KDYŽ VEDLE SEBE DÁTE SLOVA
„PES“ A „HANDICAP“, DOST
PRAVDĚPODOBNĚ VÁM
AUTOMATICKY VYTANE NA MYSLI
VODÍCÍ A ASISTENČNÍ PES NEBO
CANISTERAPIE. MÁLOKOHO
NAPADNE, ŽE BY SE VOZÍČKÁŘ MOHL
VĚNOVAT SPORTOVNÍ KYNOLOGII.
PRO MARTU PÖCHMANNOVOU (26)
Z HLUBOKÉ NAD VLTAVOU ALE
PŘESNĚ TOHLE SPOJENÍ PLATÍ.
Jak začít?
Marta Pöchmannová radí: Nezačínejte pořízením psa,
pokud už ho tedy nemáte. Než si pořídíte štěně, je vhodné
přemýšlet nad tím, co budete chtít se zvířetem dělat.
Chcete se věnovat spíše chovu, nebo raději výcviku?
Nevybírejte podle toho, co se vám líbí, ale podle svých
možností a limitů. Plemena mají různé vlastnosti, je dobré
vše předem nastudovat a prokonzultovat s odborníkem.
Ten by měl mít alespoň dvě kynologické zkoušky
v . úrovni. Nenechte se odradit tím, že vás jako vozíčkáře
někdo třeba odmítne, protože je to složitější práce.
Klidně se obraťte i na mne. Osobně bych vozíčkářům
doporučovala pořízení labradoodla, labradora, retrívra
nebo entlebucha. Jde o dobře ovladatelná plemena vhodná
i pro asistenci a canisterapii, ačkoli i v těchto plemenech
se najdou nevhodní jedinci. Zároveň to neznamená, že se
u jiných plemen nemohou naopak najít jedinci vhodní.
Kontakty:
Web: hlubocka-smecka.webnode.cz
E-mail: tajki@seznam.cz
tečně potřebují. Ráda ale někomu
s postižením poradím, jak si může
psa sám vychovat. Osobně jsem se
věnovala canisterapii, ovšem teď
si dávám trochu pauzu, abych se
vyhnula syndromu vyhoření,“ říká
mladá kynoložka na vozíku, kte-
rá stála i u založení Svazu psovodů
s handicapem.
Bez elektrického vozíku se Marta v náročném terénu na cvičišti neobejde.
Práci se psy ale miluje, nehledě na obtíže.