Strana 6
časopis pro ty, kteří se nevzdávají
6
můžeš / číslo 12 - 2014
Obecně lze říci, že uosob
se zdravotním postiže-
ním je riziko ohrožení
chudobou proti ostatním
skupinám populace určitě
vyšší. Tuto skutečnost
vjednotlivých případech
přímo ovlivňuje existující
zdravotní postižení, které
do značné míry významně
limituje možnost chudobě
se bránit, případně se
zní vymanit. Vznik
zdravotního postižení
často představuje také
podstatné omezení mož-
nosti výdělečné činnosti
aodkázanost pouze na
pobírání invalidního dů-
chodu. Mimořádně složitá
je sociální situace osob,
které se staly invalidními,
ale zdůvodu nesplnění
podmínky potřebné doby
pojištění, stanovené
vzákoně odůchodovém
pojištění, jim nevznikl ná-
rok na přiznání invalidní-
ho důchodu. Zabraňovat
riziku chudoby uzdravot-
ně postižených je třeba
systémem promyšlených
opatření, která vrámci
státní politiky zajistí
zejména dostupnost
odborného poradenství,
dosažení kvalitního vzdě-
lání, přístup na trh práce,
ataké pravidelnou valo-
rizaci důchodů adalších
sociálních dávek.
JIŘÍ DIENSTBIER
ministr pro lidská práva, rovné
příležitosti alegislativu
Zdravotní postižení sse-
bou přináší snížení život-
ního standardu, ale není
automaticky předpokla-
dem chudoby. Vždycky
samozřejmě záleží ina
rozsahu acharakteru
postižení; do jaké míry je
člověk odkázán pouze na
sociální pomoc státu či
zda může pracovat.
Ohrožení chudobou
nebo propadu do úplné
chudoby by ale ulidí
spostižením měla zabrá-
nit sociální politika státu.
Ani vpřípadě, že lidé se
zdravotním postižením
nemohou pracovat,
nezůstávají úplně bez
prostředků astát jim
pomáhá prostřednictvím
dávek či invalidního
důchodu.
Domnívám se, že víc
než chudobou jsou lidé
spostižením ohroženi
vyloučením ze společnos-
ti. Chybí vhodné pracovní
příležitosti, služby, lidé
spostižením se stále
setkávají sbariérami
– nejen fyzickými, ale
ivmyšlení ostatních.
Jsem přesvědčena, že
odtud pramení největší
problémy, které pak
mají dopady ina životní
standard.
ANNA ŠABATOVÁ
veřejná ochránkyně práv
Odpověď není zcela
jednoznačná, ale dá se
říci, že postižení lidé jsou
chudobou ohroženi více.
Záleží totiž nejen na tom,
ojak postiženého člověka
se jedná, ale třeba také
na jeho věku, kde bydlí
(Praha nebo venkov),
jaké má rodinné zázemí
apod.
Na jednu stranu sice
mohou postižení třeba
pobírat invalidní důchod
aněkteré dávky, ale zcela
jistě mají trvalou nevý-
hodu vmožnosti najít si
pracovní uplatnění jako
zdraví lidé. Je vtom velký
finanční rozdíl, azvláště
když se jedná ovětší po-
stižení, je to pro mnohé
prakticky neřešitelný
problém. Řada organizací
těmto lidem pomáhá, ale
vždy se jedná především
ovylepšení jejich situace.
My se vcharitě bohužel
setkáváme právě stěmi,
kteří chudobou již
ohroženi jsou. Potkávám
je vnašich azylových
domech avdalších soci-
álních službách, kde se
jim moji spolupracovníci
snaží pomoci tak, aby se
jejich sociální vyloučení
již dále neprohlubova-
lo.
JAROSLAV NĚMEC
ředitel Arcidiecézní charity Praha
Záleží samozřejmě na
druhu azávažnosti
postižení. Obecně však
můžeme konstatovat,
že lidé spostižením jsou
skutečně více ohroženi
chudobou. Mají obtíž-
nější přístup na pracovní
trh, atím ike zdroji
finančních prostředků.
Často narážejí na před-
sudky zaměstnavatelů
aneochotu přizpůsobit
pracovní podmínky jejich
specifickým potřebám.
Jsou také zranitelnější
ve vztahu knabídkám
různých pochybných
finančních produktů
či služeb. Jsou nuce-
ni často žít vsociální
izolaci amají omezenější
přístup kinformacím.
Vnaší poradenské praxi
se setkáváme stěmito
klienty zejména vrámci
specializovaných projek-
tů zaměřených např. na
pomoc obětem trestných
činů nebo lidem vtíživé
sociální situaci. Vsoučas-
né době realizujeme pro-
jekt, vjehož rámci řešíme
problémy související se
zadlužováním zdravotně
postižených aduševně
nemocných lidí. Právě
takové projekty nám
umožňují pomáhat těmto
lidem přímo vmístě
jejich bydliště.
STANISLAV SKALICKÝ
ředitel Asociace občanských poraden
Jsou lidé
spostižením
ohroženi
chudobou více
než ostatní?
PROGRAM POMOCI. Už do čtvrté-
ho ze čtrnácti plánovaných měsí-
ců vstupuje program pomoci nej-
ohroženějším skupinám na trhu
práce organizovaný Ústeckým
krajem. Zaměstnání vpříspěvko-
vých organizacích kraje by mělo
najít až 290 absolventů středních
škol a90 handicapovaných lidí
zejména vokresech Chomutov,
Teplice aMost. Na realizaci
programu obdržel Ústecký kraj
dvacetimilionovou dotaci zEv-
ropského sociálního fondu.
PRÁCE HANDICAPOVANÝM.
Vnové chráněné dílně vDolních
Tošanovicích na Frýdecko-Mís-
tecku našlo pracovní uplatnění
dvanáct handicapovaných lidí.
Dílnu zřídil místní podnikatel
Václav Stebel; spolu se svým
společníkem vložili do nového
projektu přes milion korun,
600 tisíc přidal stát na dotacích.
Zájem ze strany handicapova-
ných byl podle pana Stebela
neuvěřitelný: obdržel na sto
žádostí opráci, zhruba dvě tře-
tiny ale odpadly kvůli náročným
podmínkám ve výrobě. Dílna
dodává například očištěnou
zeleninu do školních kuchyní
arestaurací.
ŽIVNOSTNÍK ROKU. Provozo-
vatelka rehabilitačního centra
Eva Vallová získala první místo
vsoutěži Živnostník roku Jihomo-
ravského kraje. Srehabilitačním
centrem začínala sama od nuly,
dnes je těžištěm její práce léčení
handicapovaných dětí pomocí
Vojtovy metody. Vkategorii Firma
roku ve stejném kraji zvítězila
společnost Hostego, oceněná také
speciální cenou pro odpovědnou
firmu roku. Porotcům neunikla
její sociální angažovanost vregio-
nu, apředevším spolupráce se
sdružením Piafa, které pomáhá
zdravotně znevýhodněným lidem.
POLICISTA ZACHRÁNIL VOZÍK.
Vozíčkář zNěmecka, který se
nedávno vydal na pardubický
plochodrážní stadion sledovat
Zlatou přilbu, si do vlasti od-
vezl ijeden neobvyklý zážitek:
během cesty na závody se mu
porouchal vozík, takže nebyl
schopen další jízdy. Celé situace
si všiml místní strážník Miloslav
Jirásek. Vozík prohlédl, zjistil
závadu, adokonce ho odvezl
ksobě domů, kde ji opravil.
Vděčný návštěvník se tak mohl
bez dalších problémů po závodě
přepravit domů.
(šb)
ANKETA
DOBRÉ ZPRÁVY