Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12

12

můžeš / číslo 12 - 2014

TÉMA: Lidé shandicapem a finance

Bez auta ani ránu

„Vúnoru nám vypnul elektřinu, takže kluci

doslova mrzli,“ vypráví paní Kateřina ajejí

matka dodává: „Kdybych dceři nepomáhala,

kdo ví, jak by to dneska všechno bylo.“ Mě-

síční náklady chodu domácnosti obě ženy

odhadují na dvacet tisíc korun. Velká část je

přitom hrazena zdůchodu paní Habichové,

která si kněmu ještě přibrala domácí práci.

Brzké řešení situace přitom nelze očekávat.

Soud opřiznání výživného sice běží, ale

manžel se údajně nechal slyšet, že stejně

nic platit nebude. Navíc je paní Kelblová ne-

zaměstnaná. „Musím se starat oděti, takže

plný úvazek nepřichází vúvahu, ikdyž jsem

vyučená pekařka. Uklízeček apomocných

sil je všude dost. Nikde mě proto nechtějí

přijmout. Nacházím jen nárazovou brigád-

nickou práci.“

Smůla na partnera, hodně dětí aneprů-

bojnost; takhle – zdá se – vypadá poukázka

na sociální vyloučení. Iod sousedů byl cítit

jistý odstup, ačkoliv jedna sousedka přišla

během našeho rozhovoru poradit sodhláše-

ním druhého auta achovala se velmi mile.

Auto je mimochodem pro paní Kelblovou

velmi důležité. Musí své dva syny dovážet

do školy, ato jsou nemalé náklady, stejně

jako třeba cesta do již zmíněných lázní.

Iproto chce prodat dům apřestěhovat se

blíž kČeským Budějovicím, kde Martin na-

vštěvuje speciální školu. Znovu chce bydlet

vdomku, ale je otázka, zda se jí ten dosa-

vadní podaří prodat natolik výhodně, aby si

mohla smaminkou adětmi pořídit jiný.

„Martínek nejprve chodil do Arpidy, ale

bylo to tam dost drahé, tak jsme změnili

školu. Odevzdávala jsem velkou část pří-

spěvku na péči. Nakonec jsem tam idlužila.

Právě stím mi pomohlo Konto Bariéry, za

což jsem mu moc vděčná.“ Dozvěděla se

oněm prý zreklamy na autobusové zastávce

aodhodlala se poslat žádost. Bylo by jí však

hloupé žádat onějakou pomoc znovu.

Odsoudit je snadné

„Víte, ono je těžké získat pořádné infor-

mace, na co má člověk nárok,“ říká jedno-

značně babička Marie Habichová. „To by se

člověk ulítal zúřadu na úřad, anikde vám

nikdo pořádně nic neřekne. Jakmile přesně

nevíte, na co máte nárok, těžko se něčeho

domůžete. Katku navíc musím do všeho str-

kat. Koho by bavilo pořád se někde dopro-

šovat avysvětlovat nepříjemné detaily? Ona

�

se za svou situaci stydí anechce otravovat.

Víte, ono je lehké někoho odsuzovat za to,

jak žije, ale nikdo přesně neví, vjaké situaci

ten druhý je. Pomohl by nám nějaký porad-

ce, abychom pořád tak netápaly.“

Znávštěvy odjíždím spocitem uvědomě-

ní, že každý žijeme vurčité sociální bublině.

Čím je ta bublina komfortnější, tím méně si

asi dovedeme představit, co se může ode-

hrávat za sousední zdí či plotem. Nebo si to

spíš nechceme připustit, dokud se to netýká

nás osobně. Rádi si stěžujeme na vlastní

situaci, ale zapomínáme, jak dobře si vlast-

ně žijeme, máme-li fungující partnerství

apráci.Zpohodlí svého blahobytu máme

tendenci druhé odsuzovat avinit zjejich

potíží je samé. Přitom stačí jen shoda špat-

ných okolností, ado potíží se člověk dostane

zcela nevinně. Jsme takovým lidem ochotni

apřipraveni pomoci? Nevolám po vodění za

ručičku, ale po hození záchranného kruhu

těm, kteří se evidentně topí. Apramálo

bychom se vtu chvíli měli zdržovat řešením,

jestli dotyčný do vody omylem sklouzl nebo

do ní skočil zmladické nerozvážnosti.



Víte, ono je lehké

někoho odsuzovat za to,

jak žije, ale nikdo přesně

neví, vjaké situaci ten

druhý je. Pomohl by

nám nějaký poradce.

DŮM, na jehož dvoře vznikl snímek,

je už nějaký čas na prodej.

KDYŽ JSOU VŠICHNI BRÁŠKOVÉ DOMA,

pochopitelně si velmi rozumějí.

KATEŘINA

KELBLOVÁ

se snaží

vychovávat

syny, jak nejlépe

umí, nicméně

jediným jejím

příjmem zůstává

příspěvek na

péči.