Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

10

můžeš / číslo 12 - 2014

TÉMA: Lidé shandicapem a finance

minima. Takže lidé mají nárok, když splňují

různá omezení, kritéria, předpisy. Ten systém

je ale tak složitý, že byste pravděpodobně

potřeboval poradce. Někteří lidé se pochopi-

telně stydí žádat araději opravdu trpí. Právě

naše představy jsou založeny na potřebě včas

snimi mluvit. Zoufalství je špatná chvíle pro

nalezení opravdového řešení.

Jistě se shodneme, že základní podmínkou

pro cestu zchudoby je nalezení zaměstná-

ní. Ale když místa nejsou, co dělat?

Víte, je mnoho lidí, kteří jsou zaměstnáni,

opravdu pracují, ale stejně se neuživí. Jejich

mzdy jsou doslova bídné. Málo placená

nebo ilegální práce vede kchudobě, aniž za

to lidé mohou.

Vrámci Evropské sítě proti chudobě

(EAPN) se inspirujeme zahraničními pří-

klady. Řekněme si alespoň jeden, který

bychom mohli použít iunás.

Mnichov je jistě krásné abohaté město. Před

časem se pokusili spočítat bezdomovce aroz-

hodli se, že je oddluží. Zjistili, že zcelkového

počtu zbylo jen asi osmdesát lidí, seniorů,

handicapovaných nebo vážně nemocných.

Za rok byli závislí na sociálních dávkách nebo

azylových domech už jen jednotlivci. Sám

�

fakt oddlužení motivoval lidi khledání práce

ajiného způsobu života. Účetní výsledek:

obrovské úspory na sociálních výdajích.

Můžeme unás postupovat podobně?

Můžeme, ale musíme se zbavit prokletí

izolace chudých. Musíme snimi mluvit jako

slidmi, neštítit se jich, pozvat je zpátky do

většinové společnosti aumožnit jim nový

start. Protože oni nejsou jen nešťastní, oni

jsou také svědectví toho, jací jsme my. Jinak

řečeno: zavřené oči aucpané uši nás před

chudobou neochrání, ikdyby před našimi

byty adomy stálo tisíc ochranek.



Kdo je MUDr. Milena Černá

Ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy

Havlové.

Posledních deset let stojí včele české

pobočky Evropské sítě proti chudobě (EAPN),

nezávislé sítě nevládních organizací z

zemí a  evropských organizací. EAPN je

poradní orgán Rady Evropy.

info

Vůbec neomlouvám současnou

až příliš častou hrubost a cynismus

třeba pracovníků úřadů práce,

kteří dokážou doslova vyhodit žadatele

o práci nebo o pomoc sodůvodněním,

že má špatně vyplněné formuláře

nebo jaksi neví, co chce.

Naše finanční

gramotnost

Kniha George S. Clasona stitulem

Nejbohatší muž vBabylóně je moudrá.

Příběh hovoří otom, že bychom neměli

vždy všechno utratit aže bychom si každý

měsíc měli uložit 10, někdo možná 20

procent zpříjmů na horší časy, byť by to

nebyla velká částka. Neprozradím pointu,

třeba si ji přečtete také.

Na pana Clasona si vzpomenu vždy, když

mám na oddělení pacienta vtěžkém zdra-

votním stavu po úrazu páteře amíchy,

který pracoval jako OSVČ. Takových není

málo, ale zcela zanedbatelné procento

znich si platilo pravidelně dobrovolnou

částku na to, aby vpřípadě pracovní ne-

schopnosti jim mohla být vyplácena. Ar-

gumentem je, že se to nevyplatí. Je celkem

běžné, že drobní podnikatelé deklarují

malý zisk, protože většina příjmů se tzv.

utopí vnákladech, atím jsou daně malé,

některý rok možná ižádné, protože firma

vykazuje ztrátu.

Snemocí se nepočítá; jak často slyším

argument – já nemohu být nemocný/á –

amnožství důvodů: proč. Apak se takový

člověk ocitne na spinální jednotce (ale

může to být jakékoliv jiné nemocniční

oddělení, kde je dlouhodobější péče aléčba)

– anajednou zůstane zcela bez prostředků.

Nemá výdělek, nemá nemocenskou, ani tu

malou, která se mu dříve nevyplatila, ale

perspektivu více měsíců ve zdravotnickém

zařízení. Před sebou vidinu invalidního

důchodu bez ohledu na jeho stupeň, doma

čekají platby hypotéky, leasingu, půjčky…

Ato ještě není všechno! Výše invalidního

důchodu je vázána na to, kolik jsme do so-

ciálního fondu odvedli. Takže se může stát,

azažila jsem vpraxi už vícekrát, že mému

pacientovi byl sice přiznán statut invalid-

ního občana, ale žádný invalidní důchod

nedostal. Apokud se člověk vrelativním

zdraví dožije důchodového věku, tak se

idůchod vypočítává ztoho, kolik odvedl

formou odvodu zdaní. Pokud je celý život

krátil anepřiznával výdělek, pak má malý

istarobní důchod.

To jsou otázky, se kterými se setkávám

pravidelně, aděsí mě, že nemyslíme

nahorší časy. Je mi jasné, že každý máme

jinou životní situaci aže existují lidé, kteří

opravdu musí počítat každou korunu,

kterou vydají. Ale na druhé straně není

málo těch, kteří nemají ekonomickou

si tuaci tak špatnou, že byli by nebyli

schopni pravidelně spořit nějaké menší

částky…, ale nemyslí na budoucnost.



Autorka je lékařka,

členka rady Konta Bariéry.

SLOUPEK

Lii Vašíčkové