Strana 7
7
Vinkluzi nejde
jen o postižené
Se specialistkou Pedagogické
fakulty Univerzity Karlovy
o souvislostech inkluze, které si
mnohdy neuvědomujeme. Mají
mít všechny děti stejné šance?
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
Nestala se inkluze asouvisejí-
cí témata pouze jakousi módní
vlnou? Proč najednou tolik hluku?
Proč je kolem snahy poskytnout ško-
lám lepší podmínky pro to, aby mohly
snáze vycházet vstříc potřebám jed-
notlivých dětí, takové pozdvižení, na
to se mě neptejte. Tomu nerozumím
a jsem smutná z toho, jaká stanoviska
jsou lidé, jimž naše společnost popřává
sluchu, ochotni veřejně obhajovat. Nej-
sou pohybnosti o tom, že potřebujeme
zvýšit kapacity škol a poskytovat kva-
litní vzdělání všem dětem bez ohledu
na jejich rozmanitá nadání, znevýhod-
nění, rodinné a kulturní zázemí.
V České republice výsledky vzdě-
lávání a dosažené vzdělání hodně
závisí na rodinném zázemí. Jsme zde
svědky velkých rozdílů mezi škola-
mi – některé školy navštěvují děti
ze vzdělaných a motivovaných rodin
a dosahují v nich dobrých výsled-
ků, jiné školy navštěvují děti z rodin,
které se o vzdělání svých potomků
nedovedou tak dobře postarat, a do-
sahují tam špatných výsledků. Děti
vzdělaných a motivovaných rodičů
nevzdělávají jen víceletá gymnázia,
o kterých se v této souvislosti často
mluví, ale také řada výběrových škol
a tříd. Do některých z nich děti sklá-
dají přijímací zkoušky již při vstupu
do povinného vzdělávání.
Kvalita školy se u nás neposuzuje
podle toho, zda dokáže poskytnout
kvalitní vzdělání každému dítěti, ale
zda je schopna nabídnout nějaký
speciální program, jímž osloví mo-
tivované rodiny. Máme řadu dokla-
dů o tom, že to, zda dítě studuje na
výběrové škole, závisí zejména na
rodině – zda najde výběrovou ško-
lu, dítě na ni přihlásí, připraví je na
přijímací zkoušky. Rozhodně neplatí,
že na výběrových školách studují ti
nejnadanější, jak si mnozí lidé myslí.
Rozdělování probíhá zejména podle
JANA STRAKOVÁ: