Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 28

Kdo je Mirek Kaufman

Narodil se vroce . Vletech – studoval na

Akademii výtvarných umění vPraze ana École Nationale

Supérieure des Beaux-Arts vPaříži, kde mnoho let pobýval.

Věnuje se malbě, fotografii apříležitostně také grafickému

designu. Svou práci pravidelně představuje doma

ivzahraničí, kde je zastoupen vřadě sbírek. Vystavoval

mimo jiné ve Francii, Švýcarsku, Německu, Číně aUSA.

SNadací Konto Bariéry spolupracuje od roku .

www.mirekkaufman.com

francouzské prostředí se svou pes-

trou uměleckou scénou nabízí širší

pole, a i když to není snadné, stojí za

to pokusit se být jeho součástí. Po-

dobnou atmosféru měl i můj pobyt

ve Švýcarsku, kde jsem trávil čas na

roční stáži v Ženevě. Velmi na mě

zapůsobil i Berlín koncem devadesá-

tých let. Bylo velkým dobrodružstvím

nacházet stále nové galerie a místa

pro alternativní kulturu, tehdy něco

naprosto úžasného.“

Autor sám v zahraničí často vysta-

vuje: „Výstava je vlastně viditelná část

toho, co dělám. Zajímá mě, co o mé

práci soudí publikum, stejně jako se

zajímám o to, co se děje na výtvarné

scéně. S Kontem Bariéry máme za

sebou už více než dvacetiletou spolu-

práci. Hned po svém návratu z Fran-

cie, v polovině devadesátých let, jsem

věnoval obraz na jednu z prvních

aukcí. Od té doby jsem se zúčastnil

všech ročníků. Obraz pro aukci vybí-

rám intuitivně, podle momentálního

rozpoložení a emocí.“

KDYŽ PŘICHÁZÍ VLNA…

Jak sám poznamenává, obrazy vzni-

kají na základě nepsaných pravidel,

jiných u každého tvůrce. „Obraz

má tu záhadnou vlastnost, že ně-

kdy přijde a jindy ne. Důležité je být

KULTURA

v každé chvíli připraven – toho se

dá dosáhnout různě, ale zcela jistě

i přítomností a prací v ateliéru,“ smě-

je se. „Zvláště pro rozměrné formáty

a větší cykly je soustavná přítomnost

v ateliéru rozhodující. Nápady se dají

shromažďovat kdekoliv, realizovat

je ale znamená věnovat se v danou

chvíli intenzivně jednomu tématu.

Oddechový čas zase více prospívá

hledání a v jistém smyslu badatelské

práci na nových myšlenkách. Jsou

dny, kdy vše má ty správné kontury,

a věci, které potkávám, samy pro-

mlouvají. Je to možná podobný pocit,

který prožívá surfař na té správné

vlně – všechno se děje, jak má, vlna

je tady. Nic ale netrvá donekonečna,

přichází odliv. A paradoxně právě

z onoho nic mohou vzniknout ne-

čekaně další podněty pro budoucí

práci.“

Malba na rozměrném plátně je

zcela specifická už jen volbou malíř-

ského náčiní s jeho možnostmi. „Ne-

znamená to ale, že bych se vyhýbal

menším formátům. Právě v menším

měřítku se mohou věci odehrát vel-

mi rychle a baví mě střídat techniky

vhodné pro práci na papíře. Na rozdíl

od robustní a spíše hmotové práce

s olejovou barvou je akvarel nebo

pastel v podstatě okamžitá technika.

Při práci mě zajímá možnost experi-

mentovat a objevovat nečekané sou-

vislosti.“

ZÁLEŽÍ NA ÚHLU POHLEDU

Několikaletý pobyt ve Francii při nesl

kromě jiného i jednu nečekanou

zkušenost v podobě experimen-

tu s názvem Mezi vědou a barvou.

„Můj dávný přítel a vědec Rudolf

Fischmeister byl iniciátorem spo-

lečného projektu, na kterém jsme

pracovali každý za sebe po dobu

jednoho roku. Francouzská instituce

INSERM poté celý projekt předsta-

vila a v jednom celku se propojily

vědecké snímky z archivu laborato-

ře a mé kompozice. Výsledkem bylo

setkání na půli cesty mezi světem

vědy a umění. Věda má tu vlastnost,

že je často strohá, a umění ji může

otevřít pro širší publikum, vtisk-

nout jí novou estetickou dimenzi.

Tato etapa mi odhalila nový horizont

a spojení s reálnou vědou vytvořilo

nečekaně silný efekt.“

Světa vědy se dotýkají i dva násle-

dující cykly: Opera chemica a Magie

hmoty. Cyklus Do neznáma je na-

opak kosmologickou výpravou do

vzdálených dimenzí, které provoku-

jí naši představivost. „Touha zkusit

něco úplně jiného mě po čase vrátila

zpátky na zem. Sérii Tekuté písky

jsem cítil jako úvahu o tom, že terén,

na kterém se pohybujeme je nejistý

a plný nástrah.“ A další projekt, Úhel

pohledu, měl v záhlaví motto Není

třeba být umělcem, každý si může

Na rozdíl od robustní a spíše

hmotové práce s olejovou barvou

je akvarel nebo pastel v podstatě

okamžitá technika.