Strana 21
hodině, již dobře rozhádaným, se jim
podaří dostrkat loď na mělčinu.
Spřádáme plány, co dál. Sláva! Ra-
dek nečekaně nahazuje motor. Vzdá-
váme raději souboj s místními živly
a vracíme se pomalu zpátky do zátok.
Vlny bičují loď tak, že mám co dělat
ji kormidlovat. Voda se valí přes bok,
každou chvíli nějaká podvodní skála.
Pokus o střídání vyčerpaného kormi-
delníka se u parťáka nesetkal s klad-
nou odezvou. Prý jestli se utopíme,
alespoň bude mít komu nadávat.
Nakonec se podaří dostat lodi do
závětří a čekáme, až se bouře přeže-
ne. Chytáme dál. Jednu menší štiku
nemohu odháčkovat. Pomáhám si
druhou rukou, když náhle… jakoby
nic mi z ruky čouhá pěticentimetro-
vý trojháček. Na jednom trojháčku
visí dvoukilová ryba, na druhém já.
Paráda! Krev neteče, taková je zima.
Díky protihrotu nejde háček vyndat.
„Musí skrz,“ zahlásím a háček pro-
šívám kůží pár centimetrů vedle.
Ostrý hrot nechce projít ven. Až do
té doby jsem nevěděl, jak je kůže
nepoddajná. Parťák se naštěstí mo-
bilizuje a pomáhá mi. Štípu protihrot
a konečně se osvobozuji.
SOUBOJ SMONSTREM
Probouzím se do krásného slunné-
ho rána. Popíjím kávu na verandě
a přemýšlím, jaké by to bylo zde žít,
daleko od všech starostí a pracovní-
ho shonu. I ostatní se budí, snídáme
a přemisťujeme se do dlouhé zátoky
asi 30 kilometrů od naší chalupy. Po
delším výběru místa můžeme spustit
lodě. Dlouhé večerní hledání v mapě
se vyplácí. Konečně chytáme první
ryby kolem metru. Útočí ve změti
potopených stromů a klád, ale nedá-
váme jim moc šancí.
Najednou rána do parťákova prutu
a já jen nevěřícně sleduji souboj člo-
věka a monstra. Ryba si bere první
metry přes utažený naviják. Šňůra
šustí mezi očky. Konečně se ryba za-
stavuje na nějakých třicet metrů od
lodi. Výskok! Třepe hlavou. Rázem
mizí zase do hloubky. Tah neustá-
vá. Je to jako udržet tyranosaura na
vodítku. Dobrá čtvrthodinka je pryč.
Pomalu se na člunu dostáváme do
její blízkosti. Další výpad do hlubin!
Poprvé ji zahlédneme a tuhne nám
krev v žilách. Příšera se nevzdává.
Zanořuji podběrák. Poslední oka-
mžiky souboje. Ruce se nám třesou.
„Je tam! Je v síti!” Sám ji nemohu
dostat do lodě. Společnými silami
ji zbavujeme nástrahy. Měří 109,
ne! 110 cm! Váhu odhadujeme na
15 kilo, je to obrovský válec. Má
nádhernou zelenožlutou barvu plnou
světlých skvrn. Takovou rybu jsem
chytil i já na předchozích výpravách,
ale tahle snad spolkla náklaďák. Fotí-
me, pořizujeme video, přijíždí se po-
dívat i druhá loď a všichni závistivě
pozorujeme Tomáše a jeho kapitální
úlovek. Je čas vše šťastně ukončit.
Poslední zajásání. Ryba zamává oca-
sem na vodní hladině a končí zpět ve
svém štičím království.
Nakonec nás v počtu ulovených
ryb druhá posádka poráží, ale přece
nikomu z nás o konečné výsledky
tak moc nejde. Pro ně to totiž nedě-
láme.
Na co si dát pozor
Objednat trajekt spoznámkou ovozíku – vyčlení
vám parkovací stání vedle výtahu (pohyb na lodi je
bezproblémový). Přepravní loď je obecně lepší než dánské
mosty, je zde prostor na odpočinek po dlouhé cestě autem.
Výběr vhodné chaty udělejte sdostatečným předstihem –
zeptejte se na šířku dveří, dostupnost toalety apostele.
Loď se dá většinou zapůjčit současně schatou – čluny
nejsou velké anasednout vám bude muset někdo pomoci.
Pokud máte zpevňující korzet, určitě ho nenechte doma! Kdo
se neudrží vsedu bez podpěry, bude se muset obrátit na
některého místního průvodce svelkou lodí, kde se dá sedět
ina vozíku, případně do lodě upevnit sedačku sopěrkou
zdomova.
Cenově se výprava jedním větším autem očtyřech
lidech do střední části Švédska se zpátečníjízdenkou na
trajekt,týdenním ubytováním včetně dvou lodí bez motoru,
povolením krybolovu ajídlem dá pořídit do tisíc korun na
osobu. Pokud budete kempovat, dají se tím celkové náklady
hodně snížit.
Nepřeceňujte své síly ana vodu jen sezáchrannou vestou!
Další praktické informace můžete získat například na
webových stránkách www.rybolov-svedsko.cz
21