Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 18

Co jsou

Otevřená OKNA

Nezisková organizace vJindřichově

Hradci. Název je vlastně zkratkou

aobsahuje hodnoty, které se

organizace snaží naplňovat – jsou

to Otevřenost, Komunikace, Naděje,

Aktivita.

OKNA zaměstnávají lidi spostižením

vChráněných dílnách Okénko. Nabízí

sociální služby – chráněné bydlení

asociálně-terapeutické dílny.

Mají dobrovolnický program Pět P pro

volnočasové aktivity aSportovní klub

Kapři pro sportovní aktivity, vedle

toho další dobrovolnické programy.

Umějí poradit lidem spostižením

ajejich rodinám. Umějí vyhledat

odborníky, kteří pomohou. Dávají

prostor dobrovolníkům. Pořádají

množství osvětových, kulturních

asportovních akcí. Spolupracují

sdalšími organizacemi aprovozují

prodejní galerii Okénko.

www.okenko.eu

V čem jí mohl pomoci manžel, dnes

už vojenský kaplan v Praze? Mimo-

chodem – mají spolu čtyři děti a dří-

vější věroučné spory pomalu zavál

čas. Štěstím pro všechny zúčastněné

bylo, že v překrásném Jindřichově

Hradci shodou okolností vznikla Fa-

kulta managementu pražské Vysoké

školy ekonomické.

FAKULTA NEJEN VZDĚLÁVACÍ

Akademické pracoviště je vždy ozdo-

bou menšího města. Ale tady se spoji-

ly síly k užitečnějším než jen prestiž-

ním projektům.

Jaroslava Sedláková učila na fakul-

tě sociální politiku a přinesla do Ote-

vřených OKEN velmi cenný poklad

– odborný manažerský pohled. Dnes

je nejen předsedkyní správní rady,

ale především zdrojem racionálního,

chcete-li trochu podnikatelského pří-

stupu. Tak přitáhla k aktivitě i studen-

ty. A byli dost překvapení. Mladí lidé

cílevědomě mířící do manažerských

funkcí, a tedy k co nejvyšším pracov-

ním výkonům, se ocitli ve světě posti-

žení, soucitu, solidarity. Tady se neměří

v procentech, dolarech a tunách. Tady

je ziskem vděčný pohled, klidný pocit,

bezpečí… „Ale pro nás,“ zdůrazňuje ře-

ditelka, „jsou velkým přínosem. Umějí

k čemu ty podklady opravdu slouží.

Příčinu vidí ve strachu, který na sebe

bere různé podoby. Například ze sa-

mostatného jednání lidí, kteří mají

klienty sociálních služeb přímo před

sebou. „Místo abychom žili s klienty,

vyplňujeme papíry, které mají zřej-

mě jediný cíl – alibi. Popisujeme do-

podrobna, jak se to či ono má dělat,

ke každé hlouposti musí být manuál.

Naše dovednosti a pozitivní vztah ke

klientům nejsou vlastně hlavní, hlav-

ní je, zda je umíme zapsat do správ-

ných kolonek. Byly doby, kdy jsem za

večer vyplnila grant, ještě v noci ho

poslala a ráno mě z kraje pochválili.

Dnes děláme grant několik dní a jen

příloh jsou desítky…“

Kdysi vedla neziskovku při práci

ředitelky mateřské školy, dnes aby

pomalu měla zástupce, a ten pak ještě

svého zástupce. Snad až dnešní stu-

denti managementu jednou vstoupí

do ministerských kanceláří, uleví se

i sociálním službám. Zatím se dá jen

pokračovat v osvědčené praxi – jako

už tenkrát na faře – i dnes chodit

s otevřenýma očima a otevírat vidi-

telná i neviditelná okna, aby do světa

potřebných lidí vstupovalo co nejví-

ce čerstvého vzduchu solidarity, po-

moci a humanity.



si dobře poradit s časem. Ctí hodnotu

pevně dohodnutých termínů. Učí nás

trhu práce i otevřeného trhu pro naše

výrobky. Za léta vzájemné spolupráce

už Okny prošly desítky praktikantů

i dobrovolníků. A já věřím, že v nich

zůstal alespoň kousek zkušenosti, že

svět není jen o výkonech, konkurenci

a tvrdých jednáních…“

Spolupráce s vysokou školou po-

tvrdila ředitelce Blažkové také další

neradostné poznání: Systém sociál-

ních služeb je u nás řízen byrokratic-

ky, vyžaduje obrovské množství kaž-

dodenní administrativy a nikdo neví,

V chráněném

bydlení se také

plánuje.

Paní ředitelka je nezastavitelná. Už dlouho...

ŽIVOT / PŘÍBĚH