Strana 22
ŽIVOT / TECHNOLOGIE
MOMENTKY ZDOVOLENÝCH AVÝLETŮ,
NOVOROZEŇÁTKA, ROZTOMILÁ ŠTĚŇÁTKA,
ÚSPĚŠNĚ UVAŘENÁ VEČEŘE. KOLIK JSTE DNES
VIDĚLI FOTEK NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH? JEN NA
TU NEJVĚTŠÍ JICH UŽIVATELÉ NAHRAJÍ DENNĚ
VPRŮMĚRU DVĚ MILIARDY. JENŽE POKUD
MÁTE VADU ZRAKU, JSTE OVŠECHNY ZÁŽITKY
SVÝCH PŘÁTEL OCHUZENI. NEBO NE?
Text: ŠTĚPÁN BENEŠ
Foto: FACEBOOK
V dubnu letošního roku oznámila so-
ciální síť Facebook spuštění novinky:
Automatic Alt Description, volně pře-
loženo automatická popisná funkce.
K obrázkům na uživatelově zdi přibu-
de malé okénko, ve kterém je něko-
lika klíčovými slovy popsáno, co na
obrázku vlastně je. Když tedy někdo
vystaví fotku z procházky do přírody,
popisná funkce vypíše, že na obrázku
je slunce, zelené stromy, blankytná
obloha a dva smějící se lidé.
Lidé s postižením zraku často vy-
užívají ke „čtení“ a navigaci v počíta-
či i mobilních zařízeních tzv. čtečky
obrazovky, software v podobě hla-
su, který je naviguje po jednotlivých
prvcích webové stránky nebo apli-
kace, případně předčítá jejich obsah.
Na Facebooku to funguje obdobně:
softwarový navigátor se pohybuje po
jednotlivých prvcích a zároveň čte to,
co uživatelé píší. Statuty jsou ale často
spojeny s fotografií a jako samostatný
text mají matoucí vypovídající hod-
notu. Například: „Dnes se to skutečně
povedlo… :-)“ může být jak nad fotkou
z cyklovýletu na Šumavu, tak nad
hezky aranžovaným talířem s kouří-
cí se večeří. Automatizovaná popisná
Nevídaný Facebook
a ti druzí
funkce pak na obrázku rozliší lidi,
kola a stromy od lososového steaku
a obrázek se v představivosti uživate-
le doplní tak, jak bylo zamýšleno.
POZNAT, CO VIDÍM
Na vývoji funkce automatického po-
pisu pracovalo specializované od-
dělení Facebooku zaměřené na pří-
stupnost, tedy boření bariér. V týmu
pracuje i Matt King, nevidomý inže-
nýr a už od osmdesátých let minu-
lého století aktivista za přístupnější
výpočetní techniku. Jak sám ilustru-
je, situace okolo počítačů se pro lidi
s vadou zraku ohromně zlepšila.
Text dnes nepředstavuje pro běžné-
ho nevidomého uživatele žádný pro-
blém ani v chytrém telefonu; myslí
na ně programátoři webových strá-
nek i uživatelského prostředí. Trend
je ale k nevidomým přesto nepřívě-
tivý – počet fotek a videí se zvyšuje
geometricky a komunikace se začí-
ná odehrávat převážně vizuálně.
Sociální sítě přitom vnímají, že jde
o skutečný problém pro nezanedba-
telnou skupinu lidí. Zpřístupnit obráz-
ky nevidomým se nedávno pokusila
také sociální síť Twitter: umožnila uži-
vatelům, kteří obrázek vkládají, na-
psat vedle základního sdělení i bonu-
sový popis, co se na obrázku nachází
nebo odehrává. Někdo napsal jen
několik klíčových hesel, jiní zúročili své básnické nadá-
ní; uživatelů, kteří tak dobrovolně učiní, je ale minimum.
Není se čemu divit, jde o práci navíc, která ve zrychlené
a zkratkovité realitě sociálních sítí nemá příliš místa.
V tak obrovských číslech, v jakých se Facebook po-
hybuje, je nemyslitelné řešit popisování obrázků ručně,
a proto inženýři pustili ke slovu umělou inteligenci a počí-
tačové rozpoznávání vizuálního obsahu. Rok od roku jsou
v tom počítače lepší a lepší, bohužel chybovost je přesto
poměrně velká. Google by mohl vyprávět – po loňském
skandálu, kdy automatizované rozpoznávání obsahu
označilo dva přátele tmavé pleti jako gorily, se její inženýři
ocitli na pranýři.
Situace okolo počítačů se pro lidi
s vadou zraku ohromně zlepšila.
Text dnes nepředstavuje pro běžného
nevidomého uživatele žádný problém
ani v chytrém telefonu.
Kdo ve Facebooku
boří bariéry?
Zleva Matt King,
vedoucí týmu
Je Wieland
a Shaomei Wu.