Strana 26
ŽIVOT / AKTIVNĚ – RYBAŘENÍ
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: JAN ŠILPOCH
Jako průvodce se nám nabídl ener-
gický Honza Seidl (40), aktivní člen
kladrubského Českého rybářského
svazu (dále ČRS). Je menšího vzrůstu
(chondrodystrofie), pracuje v soukro-
mém sektoru a rybaří už desítky let.
Ke svým začátkům říká: „Svou první
rybu, plotici, jsem chytil na Beroun-
ce. Bylo mi asi pět.“ Brzy začal Honza
chodit do rybářského kroužku. Děti
od osmi do patnácti let mají mít ry-
bářský lístek a povolenku, chytají ale
pod dozorem dospělého rybáře.
Pro handicapované rybáře platí
stejná pravidla jako pro zdravé. Hlav-
ní problém postižených a seniorů je
podle Honzy Seidla jasný: „… měli by
dorazit k vodě co nejblíž. Na zpevně-
né ploše 50 metrů bychom se měli
dostat k hraně vodní plochy.“ On sám
má za humny městečka Zbirohu, kde
bydlí (pobočka ČRS MO Zbiroh), Le-
penkárenský rybník, dobře přístup-
ný pro každého s handicapem. Právě
se zajištěním vhodných bezpečných
míst k rybaření se začalo vloni blýs-
kat na lepší časy, když Středočes-
ký územní svaz ČRS realizoval ve
středních Čechách pilotní program –
vybudování a označení přístupných
míst na 32 revírech pro handicapo-
vané a seniory. Na stránkách ČRS
existuje dokonce mapa nabídky spe-
cifických míst, a podle Honzových
informací jich má přibývat.
Zásadní dělení rybářů definoval
Honza Seidl krátce: „Sportovní ry-
báři jsou ti, kteří ryby loví a pouštějí
je, nepatří mezi pojídače ryb. Máme
stejná práva a stejné povinnosti –
naše závody se dělí na tzv. bodované
závody podle řádu platného pro celou
Evropu, samostatná pravidla jsou pro
plavanou (jedna ze základních tech-
nik lovu na udici: spočívá v umístě-
ní nebo vedení přirozené nástrahy
– pozn. redakce) a feedrové chytání
(moderní rybolovná technika spočí-
vající v neustálém doplňování nástra-
hy se zátěží na lovné místo. Využívá
se zvláštního prutu a navijáku – pozn.
redakce). Musíte se postupně probo-
jovat od divize až třeba do první ligy.“
Ti nejlepší se zúčastňují mistrov-
ství republiky i mistrovství světa
Jak potkat ryby
Cesta k rybaření bývá různá a této vášni
se na stejné úrovni mohou věnovat zdraví
i handicapovaní. Platí pro lidi s postižením
nebo seniory při sportovním rybaření nějaká
odlišná pravidla nebo kritéria?
Dobré rady
Nářadí, které dnes můžete koupit,
může vyjít na pár stokorun nebo
také na deset tisíc. Dítě, které
srybařením začíná, potřebuje
solidní prut anaviják – nákladově
do Kč.
Od osmi let věku se dítě
může stát členem ČRS, první
povolenka je zdarma (jde
ovítanou úsporu násobenou
snahou, aby se děti vydaly do
přírody). Od patnácti let se
platí krajské acelorepublikové
povolenky splatností vždy
na rok. Různé typy povolenek
stojí asi až Kč, dále
se platí poplatek státu (tzv.
rybářský lístek). Stojí Kč na
rok nebo Kč na deset let.
Běžní rybáři musí odpracovat
jisté penzum brigádnických
hodin, handicapovaných se tato
povinnost netýká.
Vkaždém větším městě najdete
místní organizaci (patří pod
celorepublikový svaz ČRS, kde
lze získat členskou přihlášku),
na webových stránkách se
orientujeme podle krajů.
Více informací mohou
handicapovaní zájemci
orybaření získat na
následujících webových
stránkách:
www.crs-sus.cz/kategorie/
rybolov-pro-hendikepovane/
www.crs-sus.cz/kategorie/
lovna-mista-pro-
handicapovane/
www.handicap-rybari.cz/
zavody/ms--pardubice
v plavané (v této discip líně patří
čeští handicapovaní rybáři mezi
světovou špičku). Nejvyšším stup-
něm pro porovnání výkonnosti
je mistrovství světa, letos konané
v červnu v Pardubicích. Podle stup-
ně postižení má rybář na mistrov-
stvích povoleného asistenta, pomá-
há třeba s návnadou, vyháčkovává
rybu a tak dále.
Úspěšné chytání záleží především
na skvělé souhře. Někteří rybáři jsou
samotáři, jiní berou závody i jako
společenskou záležitost. Honza Seidl
se na každé setkání s kamarády
těší: „Sedíme vedle sebe, bavíme se,
s většinou lidí se vídám i po půl roce.
Vždycky si máme co říci.“
Honza Seidl,
řadový aktivní člen
ČRS v Kladrubech,
celoživotní rybář...