Strana 29
2929
kreslit. „Naznačil jsem, že tvorba je
svobodný proces dostupný každému.
Část prostor Galerie Kinský v Kos-
telci nad Orlicí jsem věnoval vybra-
ným kresbám dětí či seniorů, a navíc
i tvůrcům s mentálním handicapem.
Tento svět je mi blízký a vždycky mě
zajímaly projevy na pomezí art brut
i vše mimo takzvanou oficiální scé-
nu. Prvotním impulsem byly už před
časem kresby pacientů seniorského
centra, kam docházím navštěvovat
svou tetu. Dětský projev směřuje do
budoucnosti – je třeba nakreslit celý
okolní svět. O pár generací později
naopak hrají hlavní roli vzpomínky.“
Autorův zájem o tvorbu lidí s men-
tálním handicapem našel zajímavý
tvar v projektu Jamming, který ini-
cioval Otto Kouwen se svou výtvar-
nou dílnou Barvolam, určenou prá-
vě pro postižené a zároveň nadané
tvůrce. „Jedná se o velmi živelnou
akci, kdy podobně jako při opravdové
hudební jam session improvizujeme
v malé skupince při malbě na společ-
ných obrazech. Největším přínosem
je čas strávený v tvůrčí atmosféře,
kde nejsou mantinely mezi profesi-
onálním a amatérským. V praxi to
znamená, že v momentě, kdy pře-
dáváme rozmalované plátno střída-
jícímu spolutvůrci, nelze odhadnout,
jakou proměnou projde původní vý-
tvor. Při dynamickém procesu je tře-
ba být stále ve střehu, občas přijmout
i nečekanou barevnou sprchu, která
smete vaše vlastní snažení. Jedná se
o hru s otevřeným koncem. Naším
cílem je vystavovat tyto práce v regu-
lérních galeriích, a smazat tak nádech
takzvané terapeutické tvorby, která
je s touto činností tradičně spojová-
na.“ Loňský rok byl ve znamení Tíhy
lehkosti v Galerii výtvarného umění
v Litoměřicích. Obě zmíněné polohy
se autor snažil po svém zmapovat ve
velkoryse koncipované kolekci obra-
zů, kde se téma krajiny stalo protivá-
hou lidské podoby. Obojí v sobě nese
V prosinci 2016 pořádá
Konto Bariéry
13. Aukční salon výtvarníků
Pro informace sledujte
www.kontobariery.cz.
stopu času a melancholie nad jeho
nezvratným uplýváním. Krajina i lid-
ská tvář jsou si tu navzájem projekč-
ním plátnem. „Šlo mi o to ukázat, že
i lehkost může být tíhou, že jednu od
druhé nelze oddělit.“
ČAS TVÁŘE
V aktuální malířově tvorbě hraje
nepřehlédnutelnou roli již zmíněná
lidská tvář. Facetime / Čas tváře je
totiž název poslední autorovy vý-
stavy, kterou uspořádala pražská
Galerie Petr Novotný. „Téma tváře
už mě drží nějaký čas, ale tentokrát
jsem se chtěl dotknout manipulace
a přenosu naší podoby prostřednic-
tvím technologií. Portrétní fotografie
se dostala do úplně nových rozmě-
rů a nečekaný tvar dostala v podobě
dnes tak oblíbených selfies. Nesku-
tečné množství autoportrétů putuje
do virtuálních úložišť a my jen stěží
můžeme odhadnout, do jakých kon-
čin mediálního prostoru se naše tvá-
ře vydávají.
Je úžasné sledovat, jak se promě-
ňuje postoj k naší identitě, k jakému
zjednodušení a zrychlení procesu
dochází. Moderní technologie jsou
nástroj, jak o sobě dát vědět blíz-
kým i vzdáleným světům. Portrét,
tradičně vnímaný jako cosi osobní-
ho a výjimečného, se v současnosti
stává předmětem okamžité spotře-
by. Myslím, že malba je nástroj ji-
ného druhu. V kontrastu k fotografii
už svou podstatou umožňuje práci
s větším odstupem a dává prostor
k jinému vnímání. V mých obrazech
se lidská fyziognomie stává archi-
tekturou nebo geologickou mapou.
Vnímám ji jako mnohovrstevný tvar,
který nevyjadřuje konkrétní podobu
a je spíše prostorem pro meditaci.
Malba je zkrátka jiná, než jsou ostat-
ní média. I proto mě láká vydávat se
na další dobrodružnou cestu pro-
střednictvím obrazu.“
Tekutá hlava 1, 2014,
akryl a olej na plátně, 45 x 45 cm
Složená postava,
2013, akryl a olej
na plátně,
130 x 105 cm
Červená studie 1, 2013,
olej a akryl na plátně, 30 x 24 cm