Strana 28
SERVIS
VÝBĚR Lucie MARKOVÉ
Jak se do důchodu započítávají doby péče?
Doba péče o nejbližší je časově i psychic-
ky náročná činnost a lidé si mohou klást
otázku, jaký dopad bude mít toto životní
období na jejich budoucí důchod.
PÉČE ODĚTI
Náhradní dobou důchodového pojištění
je doba osobní péče o dítě ve věku do
čtyř let. Pro nárok na důchod se tato
doba započítává v plném rozsahu, jako
by šlo o odpracovanou dobu, přestože
během ní nebylo placeno pojistné. Dobu
péče o dítě lze započítat ženám, ale také
mužům. Platí však, že tutéž dobu péče
nelze započítat současně více osobám.
V případech, kdy o dítě pečovalo více
osob najednou, započte se doba péče té
osobě, která pečovala v největším roz-
sahu.
Dobu péče o více dětí ve věku do čtyř
let (např. o dvojčata či trojčata) lze za-
počítat pouze jednou. Pokud se např.
ženě narodily čtyři děti, vždy s odstu-
pem kratším čtyř let, a žena s nimi byla
celkem 15 let doma, započítá se jí pro
důchod doba péče od narození prvního
dítěte do čtyř let věku toho nejmladšího.
Doba péče o dítě do čtyř let se proka-
zuje až při podávání žádosti o důchod,
a to rodným listem dítěte (či jiným do-
kladem prokazujícím vztah k dítěti)
a čestným prohlášením o době a rozsa-
hu péče.
PÉČE OOSOBY ZÁVISLÉ NA POMOCI
DRUHÉ OSOBY
Péče o osoby, které jsou z důvodu nepří-
znivého zdravotního stavu závislé na po-
moci druhé osoby, je také náhradní do-
bou pojištění. Musí se však jednat o dobu
osobní péče:
o osobu mladší 10 let závislou na po-
moci druhé osoby v I. stupni závislosti
(lehká závislost)
či
o dobu osobní péče o osobu jakého-
koliv věku, která je závislá na pomoci
druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni
závislosti (středně těžká, těžká či úplná
závislost).
Další podmínkou je, že osoba posky-
tující péči a osoba uznaná v příslušném
stupni závislosti jsou buď „osoby blízké“,
nebo spolu musí žít v jedné domácnosti.
Osobou blízkou je pro tento účel v zása-
dě rodinný příslušník. Zákon o důchodo-
vém pojištění vymezuje, že jde o man-
žela nebo manželku, příbuzného v řadě
přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě
převzaté do trvalé péče nahrazující péči
rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu
nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli
z manželů.
Nově od 1. 9. 2018 se doba péče zapo-
čítává také u tzv. asistenta sociální péče
podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006
Sb. V období před 1. 1. 2007 (kdy nepla-
til současný zákon o sociálních službách
č. 108/2006 Sb.) se za náhradní dobu
pojištění považuje péče o osobu v růz-
ném stupni bezmocnosti nebo o dítě
dlouhodobě těžce zdravotně postižené
vyžadující mimořádnou péči.
Doba takové péče se pro účely nároku
na důchod hodnotí plně, tedy obdobně
jako např. doba zaměstnání (např. pokud
doba péče trvala pět let, započítá se pro
nárok na důchod celých pět roků). Pro
výpočet výše důchodu je pak doba péče
tzv. dobou vyloučenou, což znamená, že
při stanovení výše důchodu se počet dnů
vyloučených dob odečítá od celkového
počtu dnů, na který se rozpočítává prů-
měr výdělků. To má pozitivní význam
v tom, že při výpočtu příjem dosažený
před tímto obdobím a po něm nebude
kvůli období bez výdělků tzv. rozmělněn.
Výjimkou pro výpočet důchodu jsou
případy, kdy doba péče o osobu závislou
trvala aspoň 15 let. Zde stanoví zákon
o důchodovém pojištění navíc specifický
způsob výpočtu. Dojde ke dvojímu výpo-
čtu procentní výměry důchodu, a to tak,
že doba péče se bude považovat buď za
dobu vyloučenou, nebo za dobu pojištění
s příjmy odpovídajícími částkám vypla-
ceného příspěvku na péči. Platí zásada,
že pečující osobě bude přiznána výše
důchodu, která je pro ni výhodnější.
Aby bylo možné uvedenou dobu péče
o závislou osobu započítat do důchodu, je
třeba ji prokázat rozhodnutím OSSZ, kte-
ré při důchodovém řízení slouží jako do-
klad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu
péče trvala. Požádat o vydání tohoto roz-
hodnutí lze kdykoliv po skončení péče.
Pokud se na péči o osobu závislou po-
dílelo více osob, započte se tato péče jako
náhradní doba pojištění jen té osobě, kte-
rá pečovala v největším rozsahu.
K žádosti o vydání tohoto rozhodnutí
předkládá pečující osoba kromě dokladů
totožnosti zejména potvrzení krajské po-
bočky úřadu práce o vzniku stupně zá-
vislosti a o době poskytování příspěvku
na péči o závislou osobu. Vztah k osobě,
o kterou je nebo bylo pečováno, se pro-
kazuje např. rodnými nebo oddacími lis-
ty, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost.
V případech, kdy se nejedná o blízkou
osobu, je třeba prokázat společnou do-
mácnost čestným prohlášením. Pokud
osoba, o niž bylo pečováno, zemřela,
předkládá se úmrtní list.
OŠETŘOVÁNÍ DĚTÍ ČI DOSPĚLÝCH
OSOB, PŘI NĚMŽ NÁLEŽÍ OŠETŘOVNÉ
NEBO DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ
Doba, po kterou se lidem vyplácí ošet-
řovné nebo dlouhodobé ošetřovné (dávky
nemocenského pojištění), je automaticky
dobou důchodového pojištění. Současně
je pro výpočet důchodu tzv. vyloučenou
dobou, což znamená, že nemá negativní
dopad na stanovení tzv. vyměřovacího
základu.
Jednoduše vysvětleno: Tyto doby,
v nichž člověk neměl výdělek, se neza-
hrnou do období, za které se rozpočítává
úhrn příjmů, a proto nerozmělní průměr
výdělků pro výpočet důchodu.
Zaměstnavatel vykazuje zaměstnanci
tato období do evidenčního listu důcho-
dového pojištění, eviduje je také přísluš-
ná OSSZ, která dávky při ošetřování vy-
plácí. Žadatel o důchod tedy nemusí tuto
skutečnost prokazovat, ČSSZ má tyto
údaje již u sebe.
Zdroj: Upraveno podle webu ČSSZ
Autorka je členkou předsednictva
České asociace paraplegiků – CZEPA.