Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

ŽIVOT

Ovelkém stromu

amalých krocích

Víte, kdo je arborista? Stručně řečeno opravář

nebo úpravář nebo zušlechťovač stromů.

Zkrátka profesionál, který dokáže vylézt vysoko do koruny

azručným řezy pomoci stromu knové kráse,

knovému zdraví, kdelšímu životu. Taková byla do začátku

prosince 2017 ipráce Jakuba zČeských Budějovic.

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Vlastně si splnil svůj sen – být upro-

střed přírody, uplatnit vysokoškolské

studium ekologie, žít se sportem.

Protože práce ve výškách je vlast-

ně těžká disciplína pro tělo i pevnou

vůli. Disciplína pochopitelně také

nebezpečná.

Co se tehdy stalo? To už se nikdo

přesně nedoví. Svědci nejsou, Kuba

si nic nepamatuje… Zkrátka ten den

ho našli pod jedenáctimetrovým

stromem v bezvědomí. Špatně se

uvázal? Praskla větev? Prudký vítr?

Tak nebo tak, dva měsíce v kómatu…

Prognóza velmi, velmi nejistá, lé-

kaři mamince Evě spíš radili nečekat

nic dobrého. A právě paní Eva si řekla:

Ne! A začala s bazální stimulací. Ro-

diny postižených po těžkých úrazech

a neštěstích vědí, jak obtížná a nejistá

je to metoda – denně docházet do ne-

mocnice, mluvit s bezvládným tělem,

připomínat známé zážitky, dotýkat se

nereagujícího organismu, věřit a věřit.

Když se zesláblý a dezorientovaný

člověk probral, odborné prognózy se

nezměnily. Ale maminka mohla poti-

chu konstatovat první malé vítězství:

Půjde to! V odborném rehabilitačním

ústavu chtěli po dvou týdnech ukon-

čit léčbu jako marnou. Už vnímal,

takže předpovědi o definitivní ztrátě

chůze, řeči a vůbec skoro všeho ved-

ly jen k zoufalství. Možná by propadl

beznaději, ale byla tu maminka Eva.

A její rezolutní: Půjde to!

KDE SE TO

VTĚCH ŽENÁCH BERE?

Jakubův příběh není první, o kterém

píšeme s velkým obdivem k matce,

partnerce, dceři nebo jen kamarádce,

které se staly úžasnými hybatelkami

v boji s osudem. Nejenže prokazu-

jí obrovskou lásku a z ní pramenící

Drobná postava,

velká síla.

Jakubova

maminka.