Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 22

Talila Lewis

Americká právnička aaktivistka

bojující za práva neslyšících ve

Spojených státech amerických.

Kromě role advokátky se

považuje také za inženýrku

sociální spravedlnosti, pedagožku

aumělkyni. Spoluzakládala avede

dobrovolnickou organizaci HEARD,

která pomáhá neslyšícím ve

vězení, azastává se nespravedlivě

odsouzených lidí se sluchovým

postižením.

Svojí prací již více než deset let

bojuje proti nerovnosti, násilí,

diskriminaci akriminalizaci

minorit. Zdůrazňuje ařeší spojitost

mezi rasou, třídou, zdravotním

postižením astrukturální

nerovností.

Za své působení obdržela řadu

ocenění, včetně cenyBílého domu

Bojovníci za změnu (Champions of

Change Award) vdobě působení

prezidenta Obamy.

Více na www.talilalewis.com

(vanglickém jazyce)

ŽIVOT / JEDEN SVĚT 2019 – O PRÁVECH LIDÍ S POSTIŽENÍM

Na sklonku loňského roku český par-

lament schválil zvýšení příspěvku na

péči ve 3. a 4. stupni. Podařilo se to díky

občanské iniciativě lidí kolem o. p. s. Asi-

stence za pomoci jednání s politiky, hap-

peningů a kampaně na sociálních sítích.

O tom, že na druhém konci světa se může

podobná snaha změnit ve skutečný zápas

se státní mocí, pojednává koprodukční

dokumentární snímek Boj (The Fight),

který byl k letos k vidění na festivalu

Jeden svět.

Třicetiminutový emotivní dokument

z roku 2017 pojednává o snaze bolivij-

ských vozíčkářů prosadit navýšení dů-

chodů. Lidé s postižením jsou v této chudé

jihoamerické zemi vnímáni spíše jako

darmožrouti. Alespoň tak to Boj vykresluje.

I proto jsou politici a většinová společnost

hluší k několikaměsíčním pokojným pro-

testům, po jejichž neúspěchu se pár desí-

tek odhodlaných lidí rozhodne pro dlouhý

pochod přes hory do hlavního města.

Můžeme sledovat počínání několika

hlavních aktérů z řad vozíčkářů, kteří

organizují kontinuální demonstrace, při

nichž ovšem narazí na tvrdý postoj policej-

ních složek. Snaha o přesun na náměstí

před vládní budovou se promění v nerovný

zápas s těžkooděnci, při kterém nechybějí

ani vodní děla a slzný plyn nasazený proti

bezbranným a od pohledu materiálně strá-

dajícím aktivistům.

Po několika dnech svitne naděje v po-

době pozvání k jednacímu stolu. Tu však

záhy vystřídá hořké zklamání z přístupu

politických špiček a boj pokračuje, byť

střídaný poklidným nocováním v impro-

vizovaných přístřešcích na ulicích města.

Kdo čeká happyend, bude o to víc zasažen

dramatickým závěrem filmu.

Snímek dává nejen nahlédnout do zce-

la jiné reality lidí s postižením v daleké

chudé zemi, ale také dává tuzemskému

divákovi prostor k pokornému srovnání

se situací u nás. Oč lepší přijetí ze strany

společnosti zažíváme my. O kolik máme

vše jednodušší, byť to mnozí mnohdy

vidí jinak. To neznamená, že nemáme

dál pracovat na zlepšeních, ale važme si

toho, že se to obejde bez násilí a vysta-

číme si s „pouhou“ kreativitou a angažo-

vaností.

O tom, že tak snadné to nemusí být ani

ve vyspělých státech, ostatně v debatě

po filmu mluvila aktivistka Talila Lewis

z USA, se kterou přinášíme rozhovor na

těchto stránkách. Nemusíme však chodit

daleko, podobně to můžeme vidět i ve fil-

mu Prague Needs a Revolution (k vidění

na YouTube), který před osmi lety natočil

v rámci kampaně za zpřístupnění pražské

MHD Tomáš Škrdlant ve spolupráci s o.

p. s. Asistence v čele s Erikem Čiperou,

jedním z hlavních iniciátorů aktivit ve

prospěch zlepšení samostatného života lidí

s postižením.



Boj

RADEK MUSÍLEK

se zamýšlí nad podmínkami

úsilí za zlepšení práv

lidí spostižením

Nedovedu si představit, že vtak

bohaté zemi žijí miliony lidí bez

zdravotního pojištění…

Spousta lidí to nedokáže pochopit.

Já třeba neměla pojištění čtyři roky.

A celou dobu jsem doufala, že se nic

vážného nestane. Pojišťovny vás na-

víc mohou odmítnout, když máte tzv.

negativní předpoklady, mezi něž pat-

ří i těhotenství…

Teď už zdravotní pojištění zase po

letech konečně mám, takže mohu

obejít všechny doktory, kam jsem

před tím nemohla. Platím měsíčně

363 dolarů, ale ani to nestačí na úpl-

né pokrytí. Kdo může čekat, že za ta-

kových podmínek dostanou všichni

lidé kvalitní péči? Vždyť mnozí se víc

bojí o cenu léčby než o svoje zdraví.

Každý ve společnosti má mít přece

přístup ke kvalitní péči od prvního

okamžiku života. Rozčiluje mě, že to

vůbec musím v souvislosti se svojí

zemí říkat. Určitě by nás to nezrui-

novalo, třeba bychom mohli ušetřit

na armádě…

