Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

REFLEKTOR / INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

tější podporu ve vzdělávání. Včetně

investic do úpravy školy.

Vzpomínám si na loňskou vášnivou

debatu, během níž zaznívaly i ná-

vrhy na desetileté přechodné období.

Ukazuje se však, že parlament nebo

ministerstvo si může navymýšlet, jak

chce dlouhé přechodné období, ale

rodiče pochopitelně čekat nechtějí,

pokud vědí, že mohou mít pro své

dítě něco lepšího.

Aktuálně je situace taková, že ro-

diče „vzali ztečí“ školská poradenská

zařízení a přirozeně se snaží dosáh-

nout lepších podmínek pro svoje

děti co nejrychleji. Na jednu stranu

můžeme být rádi, na stranu druhou

je to obrovská výzva, především pro

pracovníky zmíněných zařízení. Ta

jsou jedním z klíčových míst, jakýsi

přístav pomoci a místo, kde se mo-

hou poradit, jak usnadnit a podpořit

vzdělávání svých dětí. Pracovníci při-

tom nejsou dobře ohodnoceni, často

nemají podporu dalších specializo-

vaných profesí a v neposlední řadě

je jich málo, v některých krajích není

Je naděje, že ispřípadnou

změnou vlády bude tento trend

zachován?

Ze školské inkluze se bohužel stalo,

zejména na počátku, hodně politic-

ké téma. Přitom jde o téma výsostně

odborné. Je přece fér, aby existovala

stejná podpora ve vzdělávání od se-

veru na jih a od západu na východ.

Jsem přesvědčena, že se nám to

daří. Od prvního ledna škola dosta-

ne na korunu přesně ty peníze, které

pro svého žáka se speciálními vzdě-

lávacími potřebami potřebuje. To je

obrovská změna. A blýská se na lepší

časy i se snižováním administrativy.

Nemyslím si, že by to budoucí vláda

nějak změnila. Co vlastně? Strate-

gické plány rozvoje jsme zdědili i my

už od pravicových vlád. A i ty s in-

kluzivním vzděláváním počítaly.

Není nutné si brát příklady z Velké

Británie, USA či z Finska, které se stále

opakují. Já jsem raději při zemi a in-

spiruji se v okolních zemích. Byla jsem

se podívat, jak to vypadá v Rakousku,

Německu, Maďarsku a na Slovensku.

Kateřina Valachová

Narozena vroce  vBrně. Od . června  ministryně

školství, mládeže atělovýchovy ČR (ČSSD). Absolventka

magisterského adoktorandského oboru na Právnické

fakultě Masarykovy univerzity vBrně.

Pracovní kariéru začínala vletech  až  jako

právnička Magistrátu města Brna. Poté (–)

pracovala uVeřejného ochránce práv, deset let byla členkou

Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mezi roky  a

přednášela na MU vBrně.

Do roku  působila rok jako ředitelka Legislativního

odboru Senátu PČR. Od roku  náměstkyní ministra

pro lidská práva, rovné příležitosti alegislativu ČR Jiřího

Dienstbiera aředitelkou Sekce Legislativní rady vlády.

Na postu ministra školství nahradila odvolaného Marcela

Chládka. Je vdaná amá dvě děti.

síť školských poradenských zařízení

dostatečná.

Mám velký zájem na tom, aby se

to změnilo. Opakovaně navyšujeme

počty pracovníků i finance na jejich

mzdy. Po pěti měsících jsme sice

zatím jen v situaci mírné stabilizace,

ale nadále pracujeme s podněty ze

samotných poradenských zařízení

a budeme v tom pokračovat.