Strana 27
27
Patříte také do Rady Konta
Bariéry. Jak jste se vlastně
ke Kontu Bariéry dostal?
Když jsem zkoušel ve Stavovském
divadle, tak nám Jan Kačer, který se
v nadaci angažoval od začátku, s Ol-
dou nabídl, abychom se tam zašli po-
dívat. Pochopil jsem, že jde o ohrom-
né zařízení v naší dnešní společnosti.
Zeptal jsem se, zda mohu pomoci.
Rada, to je tým prvotřídních odbor-
níků posuzujících všechny projekty.
A já se zase snažím pomáhat v me-
diálních prezentacích.
Některé vaše projekty se handi-
capovaných trochu dotýkají…
Ano, natočil jsem zatím dvě audio-
knihy Davida Walliamse, britského
herce i spisovatele. Jeho roztomilé
knížky mají humor i smutek, třeba
Pan Smraďoch je o holčičce, které se
posmívají, že je moc tlustá, a ona se
jednou setká s bezdomovcem.
Brzy bude mít premiéru film To-
máše Magnuska Kluci z hor, tento-
krát jsem dostal dramatickou pří-
ležitost – hraju člověka s lehkou
mozkovou dysfunkcí. Moje postava
má vnitřní svět, moc nemluví, všech-
no se muselo zahrát ve výrazu tváře.
Kolem dětí se hodně pohybujete –
jako Jů nebo Rumburak – a„kou-
zelníci“ vám zůstali. Třeba při
křtech knížek oHarrym Potterovi.
Jak se proměnila dětská literatu-
ra po vpádu technologie?
Často si uvědomuju, nejen v kontak-
tu s dětskou literaturou, jak se svět
posunul dopředu. Knížky jsou jiné,
otevřenější, s jinou poetikou i téma-
ty. Kolik toho kluci a holky dneska
vědí o světě, civilizaci. Ale to je jen
jedna strana mince. Na druhé stra-
ně jim podle mne zase něco chybí,
třeba větší kontakt s přírodou, lidmi
– z mého pohledu současnost děti
o mnoho také ochuzuje.
Jaký je vůbec váš vztah kinter-
netu, kchytrým mobilům?
Jsem zpátečnickej, k šedesátinám mi
Olda Kaiser dal notebook, ale já ho
používám skutečně jen v základních
funkcích. Mám tlačítkovou Nokii, bez
přídavných funkcí, samozřejmě bez
fotografování.
Soblibou „selfíček“ avaším obli-
čejem to musí být složité…
V divadle je to dobré. A když se
kouknu doma do zrcadla, tak to ješ-
tě jde. Ale moje tvář činí tu svobodu
zčásti nesvobodnou. Dělám svou
profesi, lidé chtějí fotku, a pokud mě
požádají, potěší mne to…
Jak vnímáte svůj čas označovaný
jako časné stáří?
Věk? Já ho vůbec nevnímám. Cho-
dím do jednoho divadla, mám po-
řád pocit, že jsem sem včera přišel.
Řeším věci pořád dopředu, jak už
jsem říkal. Moje závislost na termí-
nech mě občas dohání k zoufalství.
Čím jsem starší, tím víc.
Delší verze rozhovoru na webových
stránkách časopisu www.muzes.cz
Jiří Lábus (1950)
Herec byl po DAMU přijatý do
angažmá libereckého Studia Ypsilon.
Během . let se zapsal divákům
do paměti vzábavné televizní revue
Možná přijde ikouzelník.
Mezi jeho nejznámější filmy patří Páni
kluci, Amerika, Zapomenuté světlo,
Zatykač na královnu, Klauni nebo
Odcházení. Za roli ve hře Hlava Medúzy
obdržel za rok cenu Thálie. Za
vedlejší role ve filmech Amerika ()
aKlauni () získal České lvy.
Kmenový člen
kultovní Ypsilonky
tady hraje desítky
let - stále s jedním
šéfem...