Strana 7
7
Když si rodič zvolí školu, měl by
mít jistotu, že o dítě je dobře posta-
ráno. Zároveň dotyční učitelé školy
nesmí „šlapat tekuté písky“. Měli by
vědět, co mají dělat nebo kdo jim po-
může, pokud si nebudou vědět rady.
A ať už je dítě kdekoliv, musí se mu
dostat stejně kvalitní podpory a stát
garantuje, aby financování jeho po-
třeb bylo všude stejné. Dosud tomu
tak nebylo!
Školy se s tím pochopitelně ne-
uměly vypořádat, protože neměly
stejné možnosti dosáhnout na podpo-
ru. Hodně se v této souvislosti mluví
o asistentech pedagoga, ale existuje
i řada dalších opatření – například
v předmětech speciálně pedagogické
péče, v úpravě a organizaci průběhu
vzdělávání, pomůckách, které pomá-
hají dětem ke kvalitnějšímu průběhu
vzdělávání a k lepšímu začlenění.
Z toho, že vše nebylo v pořádku,
nás usvědčují i některá čísla, napří-
klad právě počet asistentů pedagoga.
Za několik posledních měsíců mezi-
ročního srovnání vzrostl počet úvaz-
ků z 6700 na 8800. Počet lidí, kteří
tuto práci vykonávají, vzrostl z více
než deseti tisíc na téměř 13 300
osob. Ukazuje to, kolik dětí bylo bez
podpory, kterou potřebovaly a měly
na ni nárok. Nikdo už nevyčíslí, co
kvůli tomu dětem možná uteklo
a kolik tíhy na svých bedrech museli
nést vyučující.
Z toho má řada učitelů takovou
depresi, že jejich přístup k tématu je,
diplomaticky řečeno, rezervovaný.
Sami museli zvládnout všechno. Měli
oprávněný pocit, že jim nikdo nepo-
může a nikdo je za to neohodnotí.
Používáte minulý čas. Znamená
to, že teď už ty prostředky jsou?
Mohou si pro své dítě rodiče
vybrat opravdu jakoukoliv školu
avšechno se to zvládne?
Určitě nemohu říct, že od září do této
chvíle se už všechno zalilo sluncem
a všichni jsou nadšení, když se na
prahu školy objeví dítě, které potře-
buje zvýšenou pozornost a podporu.
Ale jsme ve dvouletém období, bě-
hem něhož jsme si vytkli nastavit
u všech dětí, které to potřebují, no-
vou, lépe financovanou a rozmani-