Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 11

REFLEKTOR / HOSPICOVÁ PÉČE
11
Osudy i závěry života bývají svébyt-
né. Nejšťastnější jsou ti, kteří ve stáří
netrpí žádnými nemocemi, prostě se
soustředí na to, co jim samotný život
nabízí. Nepodléhají strachu z odchodu
a obvykle odejdou v kruhu svých blíz-
ch a rodiny.
Realita roku 2017 je bohužel za-
tím jiná: 80 % z nás si přeje zemřít
v domácím prostředí, podaří se to jen
20 %. Čím dál víc obyvatel bude vyu-
žívat domovů pro seniory, domovů se
speciální službou, léčeben dlouhodobě
nemocných i hospiců.
Dnes se lidé u nás běžně doží-
vají osmdesáti let. Ovšem o nevy-
léčitelně nemocné a umírající lidi
s prognózou života v řádu měsíců
obvykle nikdo „nestojí“. Navíc český
právní řád rozlišuje jen zdravotnická
nebo sociální zařízení, hospice jsou
ale zařízeními zdravotně-sociálními.
Výsledky paliativní péče už však ne-
mohou přinést jasnější nápovědu –
přinášejí lepší kvalitu života pro lidi
s chronickým onemocněním a záro-
veň snižují riziko depresí a úzkosti.
Hospic se tedy stává často i mís-
tem obnovení důvěry ve služby, na
které má každý člověk nárok. Je-
den tako, hospic Dobrého pas-
týře v Čerčanech, jsme navštívili.
Pro všechny v bezmála stočlenném
týmu se jeden každý z nemocných
stává partnerem. „Na cestě, na které
spolu kráčíme, by nás měl mít ne-
mocný stále na očích,“ říká zdejší ve-
doucí lékař MUDr. Jindřich Polívka:
„Aby se na nás mohl obrátit, pokud
potřebuje pomoc nebo podporu.
POJĎTE DÁL,
JSTE SRDEČNĚ ZVÁNI
Na weboch stránkách je lůžkový
hospic v Čerčanech definován jako
zařízení pečující o pacienty v koneč-
né fázi nevyléčitelné nemoci. Vstu-
povali jsme do budovy v přítomnosti
Pár slov odůstojnosti
Hospic se ve stávajících
modelech života
pro starší lidi rychle
zabydluje, ideální podoba
takového zařízení se
však vČesku teprve
hledá. Hospic Dobrého
pastýře vČerčanech patří
mezi hmatatelné důkazy,
že už nepřešlapujeme
na místě.
Vstřícnost
a domácká
atmosféra hospice
dávají zapomenout
na sterilitu
zdravotnických
zařízení. Umí tak
zase o něco lépe
ulevit pacientům
v konečné fázi
nevyléčitelné
nemoci. (Na
snímku sestřička
Dáša s paní
Maruškou)
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: JAN ŠILPOCH
Můžeš