Strana 9
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
můžeš / číslo 3 - 2011
Kdo je
MUDr.Alexandra
Aschermannová
Patří kzakladatelům onkologického
oboru vústavu NaPleši. Osm let členka
výboru České onkologické společnosti,
pracuje naNádorové telefonní lince,
nyní se věnuje mj. psychosociální péči
onemocné se zhoubnými nádory.
Nyní je asistentkou 1. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy, má atestaci
zinterny, pneumologie, klinické
onkologie ageriatrie. Její manžel je
přední evropský kardiolog.
info
trpělivého doktora asestřičku, kteří mají
navás ivaše blízké čas, umějí svámi isnimi
mluvit. Vkaždém větším městě, kde mají
prozíravé představitele, vědí, že už nyní, na-
tož zadvacet let, až naše populace ještě více
zestárne, budou potřebovat ústav právě pro
doléčení, rehabilitaci adlouhodobou péči.
Čeká nás tedy velká proměna našich
letitých představ osíti zdravotní péče?
Málo se otom mluví, ale ještě před patnácti
dvaceti lety byl infarkt myokardu hrozné
onemocnění svysokou mortalitou, inva-
lidizací avnejlepším případě dlouhým
pobytem vnemocnici. Díky specializovaným
centrům, novým technikám léčby adoslo-
va světové úrovni našich kardiologů klesá
úmrtnost amnoho kardiaků se vrací nor-
málně dopráce. Mohlo se to řešit špičkovým
pracovištěm nakaždém okrese? Kdo by to
zaplatil? Kde by se vzalo tolik lékařů stalen-
tem natuto práci?
Podobný trend, se stejnými efekty,
probíhá uakutních onemocnění cév,
zejména umozkových příhod. Klíčový je
jako uinfarktu čas. První minuty ahodiny
vyžadují odborné posouzení nanejvyšší
úrovni aprofesionální zákrok. Tedy rychlou
aspolehlivou záchrannou službu, která
vespojení skrajským centrem už při převo-
zu odborně zasahuje. Podaří se zachránit
život, ale pak…
Každý zpříbuzných takto postižených
pacientů ví, jak obrovsky důležitá je správná
avčasná rehabilitace. Často je dlouhodobá
anepotřebujete kní techniku zadesítky mi-
lionů, „jen“ vysoce kvalifikovaný personál.
Nazačátku rozhovoru jste
připomínala období poroce 1989.
Proč jsme už tenkrát nepřevzali
nějaký fungující model?
Víte, problémy asložité hledání mají všude.
Když se porevoluci začali vracet ze světa
leckteří dobří lékaři, dávali nám zajímavé
rady co dělat, ale hlavně co nedělat při
zavádění systému pojišťoven. Jakých chyb
se vyvarovat. Ovšem tehdy se prosadila
jakási naše česká třetí cesta nepromyšlených
experimentů.
Ktéto třetí cestě patří iiluze šířená
vevelké části veřejnosti – medicína dnes
umí všechno, technika je zázračná, léky
si dovezeme adoktoři, starejte se! Pojmy
zdravotnická osvěta, péče ostaré spoluobča-
ny atrpící byly označovány zahodně ošklivá
slova. Avýsledek? Prodlužuje se sice střední
délka života, ale národ tloustne, počet dia-
betiků strmě roste, obrovská část mladých
lidí kouří, stoupá počet nádorů, spotřeba
alkoholu neklesá. Reklama vás každý den
přesvědčuje, abyste si koupili naprosto ne-
bezpečná jídla plná tuku aumělých přísad,
dětem jsou předkládány lákavé pamlsky bez
ohledu najejich působení.
Kdo potřebuje lékařskou péči nejvíc?
Člověk nad padesát let snadváhou, kuřák,
člověk sminimem pohybu astravovacím
režimem pro primitivy, nezodpovědný
občan vždy připravený hlasovat pro další
adalší výdaje společnosti, jen aby nemusel
nic změnit vesvém chování.
Čtenáři Můžeš patří klidem, kterým osud
vždycky nebyl příliš nakloněn. Dobře vím,
kolik bolesti aúsilí stojí překonávání těž-
kých postižení, celoživotních onemocnění
avážných úrazů. Ataké vím, že by obětovali
ještě víc, kdyby existovala jen malá jiskřička
naděje nazlepšení jejich stavu.
Proč tedy nechceme odtěch zatím
zdravých, aby ioni začali přemýšlet achovat
se kesvému tělu iduši trochu racionálně?
Nepřišel čas, abychom jim nastavili zrcadlo
apřišla třeba ifinanční represe zajejich po-
hrdání ověřenými informacemi anásledné
plýtvání prostředky veřejného zdravotnic-
tví? Neměli bychom je léčit zbezohlednosti?
Delší verze rozhovoru nawww.muzes.cz