Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 3 - 2011

SLOUPEK

Jiřiny ŠIKLOVÉ

Co je přístupné

aco dostupné

Pojem přístupnost má několik významů:

zhlediska vzdálenosti, podle finanční situace

nemocného člověka, podle jeho sociálního

zařazení, informovanosti, nakoho se má

obrátit. Přístupnost závisí inatom, zda

nejsou bariéry uvchodu aje kdispozici vý-

tah. Vtom všem je tato republika navysoké

úrovni.

Počet lékařů napočet obyvatel je dokonce

vyšší, než je tomu vevětšině evropských zemí.

VUSA nemají tak dostupnou lékařskou péči

aozdravotní pojištění pro všechny teprve

usilují. Jsou tam vynikající specializovaná

pracoviště, ale dopřístupu kpéči je třeba

zahrnout ifinanční situaci. Kdo nato má,

získá vUSA špičkové ošetření. Iproto je dob-

ré se před cestou doUSA nechat připojistit.

Ajste-li již staří, tak to připojištění je tak

vysoké, že je lepší doUSA necestovat, protože

stane-li se vám tam něco, tak to zběžného

pojištění nezaplatíte.

Evropa je vtomto směru bezpečnější. Měkčí

individuální odpovědnost je doplněna od-

povědností kolektivní. Placení zdravotního

pojištění je vEvropě skoro vevšech státech

povinné.

Přístupnost zdravotní péče je vEvropě lepší

než naostatních kontinentech. Srovnávat

naše postavení se státy vAsii, Africe nebo

Latinské Americe nemá vůbec cenu.

Přesto nazdravotnictví hubujeme. Lékařská

střediska jsou většinou dostupná hromadný-

mi dopravními prostředky. Navesnicích je

to sice horší než veměstech, ale itam je dnes

kdispozici dostatečný počet osobních aut

azáchranná služba přijede nazavolání.

Proč je tedy zdravotnictví jedním znejkri-

tizovanějších resortů? Protože tam − jako

občané − nejvíce vidíme. Negativně hodno-

tíme přístup kezdravotní péči, ale současně

dodáváme: Tedy můj pan doktor nebo naše

paní doktorka jsou skvělí, ale jinde to tak

není. Kde jinde?

„Zarecepty se musí platit, ale víte, já nato

mám, ale jsou jiní, kteří nato nemají.“ To

je také pravda. Často ale ti lidé ani nevědí,

oco mohou žádat. Přístupnost péče je tak

omezena znalostmi onárocích, právech, ale

ipovinnostech zdravotníků knám anašich

zase kblízkým, sousedům alidem vokolí.

Zkusme přiblížit zdravotní péči ipřekoná-

ním bariér vinformacích azajímejme se více

opředpisy avyhlášky, čtěme apředávejme

tyto informace iostatním. Je to lepší než jen

hubovat apřípadně pomlouvat aopakovat,

co není, amělo by být.

Autorka je socioložka,

členka rady Konta Bariéry.

napití, naživotní styl… zkrátka zdraví

přestalo být soukromou věcí lidí.

Aještě kalkoholu – před více než

sto padesáti lety hrozila Švédsku úplná

alkoholická katastrofa. Pili velcí imalí,

pálenka se prodávala ivlékárnách. Takže

veŠvédsku první masové občanské hnutí

vzniklo… kvůli abstinenci. Dávno před

tím, než se objevilo dělnické nebo emanci-

pační hnutí.

Jaká je veŠvédsku autorita lékařů

amedicíny vůbec?

Nato není jednoduchá odpověď. Stále víc

lidí vyhledává alternativní léčení, různé

přírodní metody. Velké diskuse se vedou

oočkování. Anení nato jednoznačný názor.

Rozhodně sautoritou lékařů souvisí ijejich

společenské postavení aplaty. Veveřejném

zdravotnictví nejsou zdaleka špičkové –

ikdyž jsou přirozeně mnohonásobně vyšší,

než jsou platy nemocničních lékařů vČesku.

Ovšem švédské daně jsou také mnohem

větší. Trochu přibývá veŠvédsku ilékařů

cizinců, ale nemyslím, že by jejich počet

přesáhl deset procent.

Je tedy celkem příjemné být

veŠvédsku pacientem?

Být nemocný není příjemné asi nikde nasvě-

tě. Švédsko narozdíl odČeska neprožilo

či neprožívá finanční krizi, jeho rozpočet

prakticky není deficitní, zdravotnictví dostá-

vá obrovské částky zdaní, dozdravotnictví

jdou ity pacientské poplatky, okterých jsem

se zmínila.

VeŠvédsku zatím vůbec není aktuální

aani se zatím nemluví onějakém omezo-

vání služeb nebo dělení pacientů nachud-

ší abohatší. Nezapomeňte, že existují

obrovsky silné sociální tradice aopravdová

solidarita Švédů, kterou můžete vidět

nakaždém kroku. Myslím, že veŠvéd-

sku ani nemůže vzniknout nějaký systém

rozdělování péče podle sociálního statusu.

Proto se otom nevede ani žádná dramatic-

ká diskuse.

Diskutuje se ale velmi silně třeba opo-

stavení aživotě žen, které chtějí něčeho

dosáhnout třeba jako lékařky anemají čas

naděti anarodinu. Aještě jedna věc je asi

jiná než vČesku – Švédsko je rozlehlá země,

takže dobrá zdravotnická pracoviště prostě

musejí být idaleko naseveru: jinak byste

musel létat klékaři třeba hodinu ivíc. Ne-

vím, jestli máme víc nemocnic, ale vžádném

případě je tady určitě nikdo rušit nemůže

aani nechce.

Delší verze rozhovoru nawww.muzes.cz

Myslím, že dnes už

Švédi tolik nepijí,

ikdyž si možná

myslíte, že Skandinávci

jsou mistři světa

valkoholu. To

prostě neplatí. Vtéto

disciplíně Češi už

Švédy předehnali.