Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 37

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

můžeš / číslo 3 - 2011

SLOUPEK

Ondřeje Neffa

Hrátky

sexpozicí

Děkuji Miroslavě Krňávkové aEvě Sedláč-

kové, prvním autorkám naší nové rubriky,

zazdařilé obrázky – avěřím, že jejich fotky

budou znamenat povzbuzení ipro další

čtenáře. Fotky jsou to zdařilé, připojím

knim dva drobné tipy, které by příště mohly

výsledek ještě zlepšit.

Fotka roztomilé fenky Bořky je pořízena

přístrojem Panasonic FX-12 vautomatickém

režimu. Všechno tu zařídil automat: nasta-

vil citlivost, vyvážení bílé, clonu irychlost

závěrky. Aspustil blesk. Když fotíme bles-

kem, musíme se podívat, jestli náš přístroj

umí režim SLOW FLASH − je to napsáno

vuživatelské příručce. Vtakovém případě

totiž více využívá přirozeného osvětlení,

takže pozadí pak nevyjde tak tmavé jako

nanaší ukázce.

Eva Sedláčková pořídila své snímky zrcad-

lovkou Nikon D60. Obrázek pavoučí sítě je

působivý apaní Eva jistě bude chtít dělat

podobné snímky dál. Jejich efekt se zvětší,

když bude pracovat sfunkcí, která se jme-

nuje kompenzace expozice. Hned uspouště

najde tlačítko označené symboly +/-. To

je třeba stisknout. Vhledáčku se objeví

stupnice nakraji též označená +/-. Je třeba

kolečkem pod hranou přístroje nastavit

podle potřeby – zde bych odhadoval – dva

dílky dominusu. Snímek ztmavne anejsvět-

lejší partie přestanou být vypálené. Tyto tzv.

přepaly jsou velká technická obtíž. Nasním-

ku pavučiny je vidíme těsně nad středem

jako bílou skvrnu. Běžnými prostředky

úpravy fotografie je nelze odstranit, musíme

naně vyzrát už při fotografování. Jakmile

si všimneme, že vmotivu je nějaká výrazně

světlá oblast, je třeba pracovat sexpoziční

kompenzací. Nabízí ji prakticky každý

fotoaparát, ale pozor, nikoli vplně automa-

tickém režimu. Ten bývá označen zeleným

čtverečkem, zeleným foťáčkem či jiným

symbolem znázorňujícím snadnost.

Eva Sedláčková tuto funkci použila jak

nafotce plotu, tak nasnímku křížku srů-

žencem. Mimochodem − jak to můžu vědět?

Každá digitální fotka nese jakýsi pasport,

říká se tomu EXIF, otom, kdy ajak byla

pořízena. Oba další snímky byly pořízeny

skompenzací doplusu. Tu používáme zříd-

ka, zejména nafotce plotu bych asi dal mír-

nou kompenzaci dominusu, asi tak jeden

dílek, to je 1/3 expozičního stupně. Právě

tak nafotce skřížkem – vinou kompenzace

doplusu – nám totiž kuličky růžence splývají

spozadím. Ale to jsou jen malé pihy nakráse

jinak zdařilých fotografií.

Těším se navaše další snímky.

ZAJÍMAVÁ HRA STÍNŮ A SVĚTEL.

Propříště doporučuji centrum motivu,

zde je to střed pavučiny, umístit mimo

střed obrazu, jak je to naznačeno na

upraveném obrázku dole.