Strana 23
23
ŽIVOT / AKTIVNĚ – FLORBAL NA ELEKTRICKÉM VOZÍKU
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: JAN ŠILPOCH
Tenhle sport ji drží už osm let. Jed-
nou si prostě zajela florbal zkusit
a už v hale zůstala. Napřed hrála
v poli, potom – a zřejmě napořád –
získala v týmu prestižní pozici bran-
káře: „Ve formacích mi to nešlo, bo-
lelo mě rameno, hokejku jsem měla
přivázanou. Později z našeho týmu
odešlo několik hráčů. Dostala jsem
speciální hokejku a šla do brány. Je
nás málo, hrajeme dohromady kluci
i holky,“ pokračuje Jana v seznámení
s hrou. Pozice Jaguars Praha je sta-
bilní: stali se republikovými mistry
v letech 2011 a 2012. A po několika
sezonách stagnace se už také konso-
liduje reprezentace ČR a zúčastňuje
se mezinárodních bojů.
Jana Stárková se pohybuje v há-
jemství speciální branky sama, tam
nikdo další nesmí – a na elektrickém
vozíku (odsud původní, již nepou-
žívaný název Electric Wheelchair
Hockey, dnes Powerchair Hockey –
dále PH). „Základem hry je právě vo-
zík,“ vysvětluje brankářka. „Já sama
začínala s vozíkem běžným, elektric-
kým, ten sportovní elektrický je totiž
drahý. Právě to, že je lepší mít ke hře
speciální vozík, činí z naší republiky
v rámci Evropy chudého příbuzného.“
Našla své místo vbrance
A pro jaké lidi s handicapem je tenhle
sport vhodný? „Hrát může kdokoliv,
kdo je schopen řídit elektrický vozík.
Žádný strop neexistuje, v zahraničí
jsem viděla i hráče s dýchací bom-
bou na zádech. Podle mého názoru
jde vlastně o jediný aktivní sport i pro
lidi s poměrně těžkým zdravotním
postižením. Třeba curling bych určitě
nezvládla,“ přiznává otevřeně.
Hry se zúčastňují i vozíčkáři bez
úchopu, mezi které patří se svým
neurosvalovým postižením také
mladá brankářka. Vše kolem chytání
zvládá vozíkem a speciálně uprave-
nou T-stick hokejkou (téčkem), kon-
strukcí připevněnou k přední části
vozíku. „Dohromady na hřišti a na
střídačce můžeme mít maximálně
deset hráčů. Hráč (včetně brankáře)
smí míček hrát jen čepelí hokejky,
T-stickou nebo vozíkem a v branko-
višti smí míček hrát pouze brankář.
A pozor! Jedno ze základních pravi-
del hry je: žádné narážení, jedná se
o bezkontaktní sport,“ vypočítává
pravidla Jana Stárková.
Tým Jaguars Praha trénuje jednou
týdně v pátek v tělocvičně a jezdí
společně na turnaje. Klub má také
v létě týdenní soustředění v Nové
Roli u Karlových Varů. Je tam hala
a hned naproti bezbariérový camp,
jedná se o zcela ideální podmínky –
FLORBAL MÁ PODOBNÁ
PRAVIDLA PRO ZDRAVÉ
IHANDICAPOVANÉ.
HRÁT JEJ MOHOU LIDÉ
SRŮZNÝM DRUHEM
ISTUPNĚM POSTIŽENÍ
VČETNĚ HRÁČŮ
NA ELEKTRICKÝCH
VOZÍCÍCH. PATŘÍ MEZI
NĚ IJANA STÁRKOVÁ,
KTERÁ HÁJÍ BRANKU
VPRAŽSKÉM KLUBU
JAGUARS.
Powerchair hockey
Na hřišti se nacházejí dvě brány,
které mají atypický rozměr. Hraje se
pouze na elektrickém vozíku, míček
musí pod ním volně projít anesmí
jezdit rychleji než km/h. Hraje se
sklasickým míčkem ahokejkami na
florbal. Tým se skládá zpěti hráčů
na hřišti amaximálně pěti dalších
hráčů na střídačce. Hrací čas je
rozdělený na dvě poloviny, které
trvají maximálně minut čistého
času. Unás se powerchair hockey
hraje vPraze, Plzni anově ivBrně.
Další nákladové položky nejsou
vysoké (hokejka několik set korun),
bezpodmínečnou podmínkou je
elektrický vozík. Dresy poskytuje
tým.
Mgr. Jana Stárková
()
Absolventka Husitské teologické
fakulty UK. Od roku se
prezentuje vPH – mistrovských
soutěžích ČR ina mezinárodních
turnajích. Ráda publikuje,
citlivě fotografuje dotykovým
fotoaparátem detaily zpřírody,
navštěvuje divadla ikina bez bariér.
Více opowerchair
hockey atýmu
Jaguars:
https://jaguars.cz/electric-
wheelchair-hockey/
https://jaguars.cz/pravidla/
https://jaguars.cz/player/jana-
starkova/
Federace arozcestník
na jednotlivé kluby:
www.powerchairhockey.cz
Jana Stárková
po jednom utkání
vdresu týmu
Jaguars
trénují dvakrát denně dvě hodiny. Podstatnou
součástí týmu je také trenérka Andrea Kuncová.
Jana za svůj úspěch považuje titul pro nej-
lepší brankářku České EWH ligy 2011, 2012
a 2015/16. Sama se stále pokouší zlepšovat –
konstatuje: „Největší problém je asi má hlava –
nepropadat stresu a nepřestávat se soustředit.
Vzhledem k tomu, že mě to pořád baví, v blízké
ani střední budoucnosti se nechystám skončit,
pokud si mě tým nechá. Myslím, že mezi má
plus patří pohotovost, rychlost a jistá předví-
davost, kam asi míček může jít. Baví mě být
brankářem. Baví mě náš tým, jak držíme spolu.
A samozřejmě i hra sama. Navíc dělám něco, co
se od člověka na vozíku neočekává.“