Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

REFLEKTOR / FINANCOVÁNÍ SPORTU HANDICAPOVANÝCH

Myslím si, že tomu tak v současnosti

není, jelikož se úředníci odpovědní

za oblast podpory zdravotně posti-

žených sportovců často mění. Po-

kud by to měl být orgán, např. ČPV,

tak by jeho výkonná část musela být

širší a členy VG by měli být zástupci

svazů pro handicapované, sportov-

ních svazů zdravých, kde provozu-

jí sport handicapovaných, zástupci

neparalympijských sportů a zástupci

sportovců. V zásadě by mohl fungo-

vat model olympijský, který je ČPV

zatím na hony vzdálen. Přitom ve

světě úzce spolupracují olympijské

a paralympijské výbory nebo mají

jeden orgán společný pro olympio-

niky i paralympioniky, např. v USA,

Británii nebo Nizozemsku. To je pak

vidět i na jejich zajištění během pa-

ralympiády, a hlavně na výsledcích,“

dodává Roman Suda.

INSPIRACE JAVOROVÝM LISTEM

ČOV se větší spolupráci s ČPV ne-

brání. „Teoreticky už ČPV součástí

ČOV je,“ říká předseda ČOV Jiří Kej-

val. „Je členem jedné ze složek ČOV

a zástupkyně ČPV Alena Erleba-

chová se účastní každého zasedání

výkonného výboru, řídícího orgánu

ČOV. Ve světě jsou obě organizace

nezávislé a stejný model je i u nás.

Oba výbory velmi úzce spolupracují

a míra integrace a koordinace čin-

ností dosáhla v posledních čtyřech

letech úrovně, která nemá v historii

obdoby,“ říká Jiří Kejval a připomíná

i důležitost začleňování postižených

sportovců mezi zdravé.

„V rámci možností se každý ze

sportovních svazů snaží o maximál-

ní formu inkluze. Specifika sportu

postižených sportovců jsou ale vá-

zána jak na formu postižení spor-

tovce, tak i na podobu sportu. Řada

tzv. zdravých sportů nemá v oblasti

sportu postižených ekvivalent. Pro-

blematika inkluze postižených spor-

tovců je složitější, než se na první

pohled zdá. Sportovní prostředí se

ale snaží čerpat inspiraci na příkla-

dech úspěšných případů inkluze tře-

ba v Británii nebo Kanadě,“ dodává

Jiří Kejval.

TRANSPARENTNOST

JAKO CESTA

A co říkají sportovci? „Měli bychom

mít stejné podmínky, a to i finanční,

jako olympionici,“ tvrdí paralympijský

vítěz z Ria plavec Arnošt Petráček (viz

článek na následující straně). Jeho

loňská příprava stála milion korun,

které získal z více zdrojů, za zlato do-

stal od státu odměnu 200 000 korun.

Dva pohledy na zdravé a postiže-

né sportovce vadí i dalším reprezen-

tantům. „Dlouhodobě vítám spoje-

ní sportů podle odvětví a ne podle

zdravotních kategorií,“ říká jachtař

Daniel Bína, který obsadil v Riu

13. místo ve třídě 2.4mR.

„Jsem ovlivněn jachtingem, kde zá-

vodím v otevřené flotile se zdravými.

Sport handicapovaných je zoufale

podfinancovaný. I to málo prostřed-

ků, které do sportu jde, je využíváno

ne efektivně a podpora svazů je cha-

otická. Celosvětově nastupuje profe-

sionalizace sportu, a pokud se chce-

me vrátit na pozice, kde jsme byli,

musíme se profesionalizovat. Ne že

každého potenciálního medailistu za-

hrneme penězi, ale tím, že stanovíme

systém a zabezpečíme podporu. Chy-

bí jasně definovaný systém dosaže-

ných cílů a benefitů za ně. Téměř kaž-

dý sportovec je nucen si zabezpečit

kompletní podporu. Nevím, proč by

se nedala vybudovat sdílená struktu-

ra nabízející praktickou pomoc, do-

vednosti a inteligenci, support, fyzio-

terapeuty, psychology, popř. logistiky

pro všechny sporty. To by ušetřilo

spousty starostí, sil i peněz,“ myslí si

paralympijský jachtař.

Chybí mu, podle jeho slov, i prů-

hlednost konání svazů a ČPV: „Ni-

kde se nedočtu zápisy z porad ani

nedohledám jejich rozhodnutí. Není

jasně dáno, kdo je za co zodpověd-

ný a koho za daným účelem oslovit.

A že to jde, je vidět na webu ČOV.

Dnešní sport je velice roztříštěná

věc, kde si každý hraje na svém,

a je záležitostí nadšenců. Proto mizí

Mít stejné

podmínky jako

olympionici.

To je přání

handicapovaného

plavce Arnošta

Petráčka, který

vparalympijském

bazénu vybojoval

vytoužené zlato.

Sport handicapovaných je zoufale pod-

financovaný. I to málo prostředků, které

do něj jde, je využíváno neefektivně

a podpora svazů je chaotická.