Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

■ Jiří Surůvka se počítá mezi „umělce-baťůžkáře“.

■ V90. letech 20. století importoval západoevropské vztahy společnosti kumělcům.

■ Charita je něco jiného než představa lidí, že umělec by jim měl své obrazy dávat zadarmo.

21

můžeš / číslo 12 - 2013

Ostrava byla avždy asi bude, nejen vesfé-

ře umělecké, hodně specifická aodlišná

odzbytku republiky. Provozovat jinou

než schválenou kulturu bylo před rokem

1989 zavyhlášeného krajského tajemníka

Mamuly těžké, ne-li nemožné, ne?

To byla vmém případě mladická éra

undergroundu. Věděl jsem, že budu topit

vkotelně atam si vklidu dělat své. Ale nic

víc. Nenapadlo mě ani nachvíli, že bych

se stal součástí tehdejšího establishmentu.

Spíš jsem počítal, že nás zavřou. Narozdíl

odtěch umělců, kteří natom byli existenčně

dobře. Stavěli Leniny, nakaždém větším

dvoře sídliště byla socha Gagarina nebo

ženy sděckem. To vše dostávali místní kon-

formní umělci.

Kde se soustřeďovali ti, kteří byli mimo

skupinu vyvolených?

Něco se učilo napedagogické fakultě, tam

byli učitelé výtvarné výchovy. Byla tu jedna

střední výtvarná škola, ne čisté umění, ale

propagační výtvarnictví. Tam se formovala

skupina lidí souběžně stou oficiální.

Ale operformerství, možnostech ine-

tradičními postupy avyjádřením reflek-

tovat nadění vespolečnosti, se vtěch

časech určitě uvažovat nedalo. Zadobové

performerství lze považovat prvomájové

oslavy,růvody adny horníků ajiná výročí…

Konto BARIÉRY

zorganizovalo

. aukční salon výtvarníků.

Aukce proběhla . prosince 

vpražském Karolinu avýtěžek

jde napodporu vzdělávání studentů

se zdravotním postižením.

Katalog uměleckých děl, která lze ještě

koupit, nawww.kontobariery.cz

Dan Balabán, to byl jediný absolvent AVU,

který navíc snámi vté době komunikoval.

Maloval si zátiší, která visela vDíle, ale

vsoukromí dělal něco, sčím by naveřejnost

vůbec vylézt nemohl, třeba náboženské

motivy.

Jaké kultuře Ostrava přeje dnes?

Pokud se ptáte oficiálně, tak to se dá lehce

odvodit zrozpočtu města. Což může být asi

jedna miliarda podle mého odhadu. Tako-

vých 700 milionů spolkne divadlo, potom

něco filharmonie, nějaké festivaly jako

Colours of Ostrava.

Ptám se spíš nato, co si tady lidé sami

odsebe pověsí nazeď.

Osobně neznám nikoho, kdo by znal něko-

ho, kdo by si koupil obraz. Lidé mají doma

jeden dva obrazy, ale ty dostali jako svatební

dar odrodičů. Nebo mají trofejní obrazy

zpočátku 20. století, beskydské krajinky,

to se tehdy malovalo, jak se říká, naváhu.

Nebo zátiší skytičkami. Pár sběratelů byste

naOstravsku našli, ale to je vše.

Pověsil by si vOstravě doma nebo vefirmě

někdo například váš obraz Hitlera stelefo-

nem pod názvem Volá vedoucí?

Kupodivu jeden podnikatel si to ode mě

koupil, považuje si to, že obraz má. Tehdy

mi to pomohlo, protože jsem si zato naza-

čátku 90. let koupil letenku doSan Fran-

ciska, kde jsem dostal nějaké stipendium.

Rozpočty navýtvarné umění jsou vmuzeích

agaleriích asi stokrát menší než nato zmi-

ňované divadlo. Muzeum jeden obraz koupí

a chce dva zadarmo. To je dnešní uvažová-

ní, lidé si nepřiznají, že iumělec by chtěl být

ze své práce živ. Jako by měla být umělcova

čestná povinnost rozdávat obrazy zadarmo.

Vy ale přece dáváte obrazy, azadarmo,

pravidelně doaukce výtvarníků, kterou

pořádá Konto BARIÉRY. To se netříští

stímto vaším názorem?

Umělci natom, zvláště vOstravě, nejsou

nejlépe. Je to svým způsobem komuni-

ta vohrožení. Někdy říkám majitelům

aprovozovatelům nejrůznějších nadací

sloužících spíše jejich zakladatelům,

jestli by kousek výtěžku nedali napodporu

umění vregionu. To, že dávám své obrazy

iKontu BARIÉRY, je pocit, že jsou přece jen

natom lidé ihůř než umělci. Ti, kteří si je

kupují, je kupují jak zdůvodu, že získají

něco zajímavého, tak proto, že by ty peníze

dali ibez toho, ale obraz je pro ně bonus,

připomínka, že někomu pomohli. Avím,

že natakových aukcích nakupují isběra-

telé, kteří by jindy koupili dílko rovnou

odumělce. Umělec, tedy ijá, vyjde zkrátka.

Já se svým malováním aperformerstvím

uživím omezeně, takže jsem nakonec taky

vzal práci, učím vOstravě naškole. Proto si

nestěžuji. Konto BARIÉRY není jediné, kam

občas nějaký obraz věnuji.

Není vám líto, že třeba peníze nazáchranu

fotbalového Baníku Ostrava se ale našly?

Když jsem se pak dočetl, zakolik bývalý maji-

tel Baníku prodával véře úspěchů hráče, vyšla

mi asi miliarda – anajednou chce odměsta sto

milionů. Posledních dvacet let usilujeme, my-

slím my umělci, kterým tu říkají „baťůžkáři“,

ozřízení městské galerie. Zatím neúspěšně.

Peníze se našly, ale dostal je někdo úplně jiný,

jeden znejbohatších lidí vregionu, nasvůj

projekt. 

Více na www.muzes.cz

Já osobně neznám

nikoho, kdo by znal

někoho, kdo by si

koupil nějaký obraz.

To byly akce jako bejk. Tam jsem je chodil

pozorovat sradostí, neskutečné výjevy.

Známý ostravský fotograf Viktor Kolář

vprůvodech pravidelně lovit své krásné

snímky. Kupodivu ale ivrámci oficiálních

akcí docházelo knechtěným zjevům. Možná

ani sami autoři ovyznění toho, co vytvořili,

vůbec vědomě neuvažovali. Byl jsem navý-

stavě k65 letům Velké říjnové socialistické

revoluce. Eduard Halberštát namaloval dět-

ské letadýlko svýsostnými znaky. Vycházel

možná ze stylu art brut, zJeanna Dubuffe-

ta. Bylo to jediné dílko navýstavě mimo

ideologickou linku Leninů adalšího balastu,

který oficiální umělci klonovali až doúpl-

ného vyšisování. Tohle vybočení jediného

obrázku se mi líbilo.

Vybočoval někdo zoficiální řady, anemu-

sel sdílet osud undergroundu?

STARÝ WARHOL,

digitální tisk, 2003

STRŮJCE VÁLKY,

digitální tisk, nedatováno