Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 17

17

můžeš / číslo 12 - 2013

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

Seniorská populace je sama osobě

velmi různorodá amůže být

celospolečenským přínosem.

Kolik mají české ženy vprůměru dětí?

Už méně než 1,5. Trvale se drží tento uka-

zatel kolem 1,4. Nejníže byl vroce 1999,

poklesl na1,13. Poslední prognózy ČSÚ

počítají shodnotou kolem 1,6.

Jenže teď všude lamentují, že přišly silné

ročníky, nestačí školky atřídy vzáklad-

ních školách…

To jsou jen výmluvy. Nikde nasvětě ne-

najdete populaci, kde se každý rok narodí

stejný počet dětí. Unás lze poměrně přesně

odhadovat, že se počet živě narozených dětí

bude pohybovat mezi 95 až 110 tisíci ročně.

Stát musí být flexibilní apřipravený, že ne

každý rok bude mít vprvní třídě 30 dětí.

Musí reagovat navyšší či nižší počty. Nejde

otragédii. Já patřím dopoválečného baby

boomu, nás bylo vetřídě čtyřicet – a přežili

jsme to. V70. letech se jen včeské části

Československa narodilo vroce 1974 skoro

200 tisíc dětí. Dnešní výkyvy jsou zpohledu

demografa zanedbatelné. Pokud někdo mluví

oproblému, tak je tonepřipravenost, počty

živě narozených dětí jsou známy pouze sroč-

ním zpožděním. Komunální politici nemusejí

spolupracovat sdemografy. Inainternetu si

najdou, kolik se kde narodilo dětí.

Byl poměr mezi počtem mladších generací

aseniory problémem už někdy vminulos-

ti?

Unás byla nejnižší porodnost vroce 1936.

Najednu ženu připadalo 1,6 živě narozené-

ho dítěte. Důvod? Dozvuky silné hospodář-

ské krize. Počty začaly stoupat zaválky, nej-

vyšší čísla jsou zroku 1944. Platilo, že čeští

muži nebyli povoláváni doarmády ajedna

zmožností, jak se vyhnout totálnímu nasa-

zení, byl sňatek adítě. Strach ze stárnutí po-

pulace měla před válkou například Francie.

Tam se obávali, že jich bude málo aoslabí se

pozice země jako světové velmoci.

Podruhé světové válce se to ale zlepšilo,

že?

Ano, ale například vporovnání sUSA nebo

Austrálií nebyl baby boom naúzemí České

republiky tak výrazný. Další pokles úhrn-

né plodnosti – což je demografický výraz

pro průměrný počet živě narozených dětí

najednu ženu – přišel nakonci 50. let. Byl

nedostatek bytů, zhoršila se ekonomická

situace, anavíc bylo vroce 1958 uzákoněno

umělé přerušení těhotenství izjiných než

zdravotních důvodů. Což vliv mít mohlo.

Hodně se mluví obaby boomu nazačátku

70. let vsouvislosti snormalizací. Jaký je

váš názor?

Zdůrazňované politické hledisko se přece-

ňuje, je to klišé. Opatření kezvýšení porod-

nosti se připravovala už odpoloviny 60. let.

Státu totiž chyběly pracovní síly. Rok1968

opatření jen zbrzdil. Husák těžil zněče-

ho, co už bylo nastolech ministerských

úředníků dlouho předtím. Mimochodem,

naše tehdejší opatření azejména systém

předškolních zařízení byly vzorem pro řadu

západoevropských zemí.

Asoučasný „baby boom“? Kde vidíte jeho

příčiny?

Vporovnání spředchozími baby boomy je

to jen „mírné oživení porodnosti“, to si při-

znejme. Vliv mají prorodinná opatření vlád

zdoby těsně před rokem 2008. Podívejte,

poroce 1989 se řada dobrých opatření zlik-

vidovala jako pozůstatky socialismu, ikdyž

vzápadní Evropě podobná byla nebo zde

byla dále rozvíjena. Pak jsme přišli nato, že

rodinná politika potřebuje podporu státu,

tak jsme se knim částečně vrátili – ato je

ten dnešní tzv. baby boom. Ale později došlo

zase komezení, takže lze čekat opět pokles.

Rození či nerození dětí je totiž velmi citlivé

nanestabilní prostředí.

Co mezigenerační averze? Je to problém?

Mladí versus staří?

Unás je to zneužívané. Že nebudeme mít

nanic, což může ibudit dojem, že nejlepší

by bylo, kdyby v65 letech lidé umřeli ane-

zatěžovali důchodový azdravotní systém.

To je samozřejmě extrém. Dnes například

vJaponsku je 25 % obyvatel starších 65 let,

vNěmecku avItálii 21 %.

Umějí stím pracovat, jsou nato dlou-

hodobě připraveni, nehlásají katastrofické

scénáře. Bohužel unás jsou negativní vize

neúměrně často prezentovány abuduje se

mezigenerační konflikt. Šetření Evropské

unie ukázalo, že byť je česká populace

podstatně mladší, máme unás avbývalé

východní Evropě velmi negativní postoje

kseniorům.

My strašíme lidi místo toho, abychom

ukázali problém komplexně. Vše se redu-

kuje čistě napeníze. Seniorská populace je

sama osobě velmi různorodá amůže být při

vhodných podmínkách celospolečenským

přínosem.

Velkým, především psychickým pro-

blémem, je osamělost seniorů. Existují

natoto téma nějaké demografické údaje?

Jsou výběrová šetření, která zjišťují, ským

se senioři stýkají ajak se cítí. Nacelostátní

úrovni lze zposledního sčítání lidu domů

abytů zroku 2011 vyčíst, že vevěku 65 let

avíce bylo hospodařících domácností dů-

chodců jednotlivců 497193, ztoho 114444

mužů a382749 žen. Naopak hospodařících

domácností důchodců, znichž alespoň

jeden byl starší 65 let atvořících úplnou

rodinu, bylo 431288.

Zachycují statistiky skutečnost, že senior-

ského věku se dožívají díky lepší zdravotní

péči také lidé shandicapem?

Ostatistikách lidí shandicapem nevím, ale

počítají se délky života vdobrém zdraví, bez

chronické nemocnosti nebo bez omezení

denních činností. Určité údaje, znichž lze

vyčíst částečně odpověď navaši otázku, lze

například najít vletošní Národní zprávě

European Health and Life Expectanties pro

Českou republiku zdubna 2013. Ta některé

aspekty zohledňující zdravotní stav seniorů

sohledem nadožití zachycuje. 

Kdo je Prof.RNDr.

Jitka Rychtaříková, CSc.

Pochází ze Zruče nad Sázavou. Vystudovala

zeměpis afrancouzštinu naUniverzitě

Karlově vPraze ademografii vPaříži.

V. letech demografii vyučovala vUSA. Je

vedoucí katedry demografie ageodemografie

Přírodovědecké fakulty UK Praha.

Odroku  je vedoucí výzkumného

týmu Demografické chování obyvatelstva

Sociologického ústavu AV ČR. Je předsedkyní

České demografické společnosti.

info

SENIOŘI

dnes tvoří asi

17 procent

obyvatelstva.

Důchodového

věku se ale

zásluhou lepší

zdravotní péče

dožívají ilidé

s handicapem.