Strana 17
17
můžeš / číslo 12 - 2013
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
Seniorská populace je sama osobě
velmi různorodá amůže být
celospolečenským přínosem.
Kolik mají české ženy vprůměru dětí?
Už méně než 1,5. Trvale se drží tento uka-
zatel kolem 1,4. Nejníže byl vroce 1999,
poklesl na1,13. Poslední prognózy ČSÚ
počítají shodnotou kolem 1,6.
Jenže teď všude lamentují, že přišly silné
ročníky, nestačí školky atřídy vzáklad-
ních školách…
To jsou jen výmluvy. Nikde nasvětě ne-
najdete populaci, kde se každý rok narodí
stejný počet dětí. Unás lze poměrně přesně
odhadovat, že se počet živě narozených dětí
bude pohybovat mezi 95 až 110 tisíci ročně.
Stát musí být flexibilní apřipravený, že ne
každý rok bude mít vprvní třídě 30 dětí.
Musí reagovat navyšší či nižší počty. Nejde
otragédii. Já patřím dopoválečného baby
boomu, nás bylo vetřídě čtyřicet – a přežili
jsme to. V70. letech se jen včeské části
Československa narodilo vroce 1974 skoro
200 tisíc dětí. Dnešní výkyvy jsou zpohledu
demografa zanedbatelné. Pokud někdo mluví
oproblému, tak je tonepřipravenost, počty
živě narozených dětí jsou známy pouze sroč-
ním zpožděním. Komunální politici nemusejí
spolupracovat sdemografy. Inainternetu si
najdou, kolik se kde narodilo dětí.
Byl poměr mezi počtem mladších generací
aseniory problémem už někdy vminulos-
ti?
Unás byla nejnižší porodnost vroce 1936.
Najednu ženu připadalo 1,6 živě narozené-
ho dítěte. Důvod? Dozvuky silné hospodář-
ské krize. Počty začaly stoupat zaválky, nej-
vyšší čísla jsou zroku 1944. Platilo, že čeští
muži nebyli povoláváni doarmády ajedna
zmožností, jak se vyhnout totálnímu nasa-
zení, byl sňatek adítě. Strach ze stárnutí po-
pulace měla před válkou například Francie.
Tam se obávali, že jich bude málo aoslabí se
pozice země jako světové velmoci.
Podruhé světové válce se to ale zlepšilo,
že?
Ano, ale například vporovnání sUSA nebo
Austrálií nebyl baby boom naúzemí České
republiky tak výrazný. Další pokles úhrn-
né plodnosti – což je demografický výraz
pro průměrný počet živě narozených dětí
najednu ženu – přišel nakonci 50. let. Byl
nedostatek bytů, zhoršila se ekonomická
situace, anavíc bylo vroce 1958 uzákoněno
umělé přerušení těhotenství izjiných než
zdravotních důvodů. Což vliv mít mohlo.
Hodně se mluví obaby boomu nazačátku
70. let vsouvislosti snormalizací. Jaký je
váš názor?
Zdůrazňované politické hledisko se přece-
ňuje, je to klišé. Opatření kezvýšení porod-
nosti se připravovala už odpoloviny 60. let.
Státu totiž chyběly pracovní síly. Rok1968
opatření jen zbrzdil. Husák těžil zněče-
ho, co už bylo nastolech ministerských
úředníků dlouho předtím. Mimochodem,
naše tehdejší opatření azejména systém
předškolních zařízení byly vzorem pro řadu
západoevropských zemí.
Asoučasný „baby boom“? Kde vidíte jeho
příčiny?
Vporovnání spředchozími baby boomy je
to jen „mírné oživení porodnosti“, to si při-
znejme. Vliv mají prorodinná opatření vlád
zdoby těsně před rokem 2008. Podívejte,
poroce 1989 se řada dobrých opatření zlik-
vidovala jako pozůstatky socialismu, ikdyž
vzápadní Evropě podobná byla nebo zde
byla dále rozvíjena. Pak jsme přišli nato, že
rodinná politika potřebuje podporu státu,
tak jsme se knim částečně vrátili – ato je
ten dnešní tzv. baby boom. Ale později došlo
zase komezení, takže lze čekat opět pokles.
Rození či nerození dětí je totiž velmi citlivé
nanestabilní prostředí.
Co mezigenerační averze? Je to problém?
Mladí versus staří?
Unás je to zneužívané. Že nebudeme mít
nanic, což může ibudit dojem, že nejlepší
by bylo, kdyby v65 letech lidé umřeli ane-
zatěžovali důchodový azdravotní systém.
To je samozřejmě extrém. Dnes například
vJaponsku je 25 % obyvatel starších 65 let,
vNěmecku avItálii 21 %.
Umějí stím pracovat, jsou nato dlou-
hodobě připraveni, nehlásají katastrofické
scénáře. Bohužel unás jsou negativní vize
neúměrně často prezentovány abuduje se
mezigenerační konflikt. Šetření Evropské
unie ukázalo, že byť je česká populace
podstatně mladší, máme unás avbývalé
východní Evropě velmi negativní postoje
kseniorům.
My strašíme lidi místo toho, abychom
ukázali problém komplexně. Vše se redu-
kuje čistě napeníze. Seniorská populace je
sama osobě velmi různorodá amůže být při
vhodných podmínkách celospolečenským
přínosem.
Velkým, především psychickým pro-
blémem, je osamělost seniorů. Existují
natoto téma nějaké demografické údaje?
Jsou výběrová šetření, která zjišťují, ským
se senioři stýkají ajak se cítí. Nacelostátní
úrovni lze zposledního sčítání lidu domů
abytů zroku 2011 vyčíst, že vevěku 65 let
avíce bylo hospodařících domácností dů-
chodců jednotlivců 497193, ztoho 114444
mužů a382749 žen. Naopak hospodařících
domácností důchodců, znichž alespoň
jeden byl starší 65 let atvořících úplnou
rodinu, bylo 431288.
Zachycují statistiky skutečnost, že senior-
ského věku se dožívají díky lepší zdravotní
péči také lidé shandicapem?
Ostatistikách lidí shandicapem nevím, ale
počítají se délky života vdobrém zdraví, bez
chronické nemocnosti nebo bez omezení
denních činností. Určité údaje, znichž lze
vyčíst částečně odpověď navaši otázku, lze
například najít vletošní Národní zprávě
European Health and Life Expectanties pro
Českou republiku zdubna 2013. Ta některé
aspekty zohledňující zdravotní stav seniorů
sohledem nadožití zachycuje.
Kdo je Prof.RNDr.
Jitka Rychtaříková, CSc.
Pochází ze Zruče nad Sázavou. Vystudovala
zeměpis afrancouzštinu naUniverzitě
Karlově vPraze ademografii vPaříži.
V. letech demografii vyučovala vUSA. Je
vedoucí katedry demografie ageodemografie
Přírodovědecké fakulty UK Praha.
Odroku je vedoucí výzkumného
týmu Demografické chování obyvatelstva
Sociologického ústavu AV ČR. Je předsedkyní
České demografické společnosti.
info
SENIOŘI
dnes tvoří asi
17 procent
obyvatelstva.
Důchodového
věku se ale
zásluhou lepší
zdravotní péče
dožívají ilidé
s handicapem.