Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 24


NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE
můžeš / číslo 12 - 2012
Když se jedná o pomoc nemocným nebo
handicapovaným, odborných názorů a specializované
péče není nikdy dost. Často může názor odborníka
změnit léčbu a vylepšit kvalitu života nebo zdravotního
stavu. Jak ale tohle zajistit ve světě, kde je odborníků
málo, a těch, kteří by dobrou radu potřebovali,
naopak hodně?
DOKTOR
ROBOT
Text: ŠTĚPÁN BENEŠ
Foto: ARCHIV
Ř
ešením by se mohly stát systémy
tzv. teleprezence, které se pomalu
dostaly odprvních dětských krůčků
aprototypálních stadií dostavu, kdy
jsou skutečně použitelné, amnohdy
si dokonce už našly cestu nareálný trh.
Princip teleprezence je přitom vcelku jed-
noduchý avšichni jej vurčité formě známe.
Už několik let využívají mnohé velké spo-
lečnosti systémy telekonferencí. Například
obchodníci se díky nim mohou zúčastnit
schůzek nadruhém konci světa, potřebují
jen počítač skamerou amikrofonem. Jejich
obličej se pomocí internetu přenese třeba
doPekingu aobjeví se naobrazovce vkon-
ferenční místnosti namístě, kde obyčejně se-
dají. Obličeje naobrazovkách se tak účastní
přímo jednání, vidí, co se děje, amohou se
zapojit dohovoru.
Stejně tak pracují videohovory vnašich
domácích počítačích – třeba prostřednic-
tvím komunikačního programu Skype. Má
to ale všechno jeden háček: Stále je to jen
obrázek osoby napočítačovém monitoru,
který se nemůže nikam pohnout ani prová-
dět interakci sokolím.
Systémy teleprezence tento nedostatek
řeší tím, že obrazovku umístí narobotické
zařízení, které ovládá osoba nadruhém
konci. Takový robot může vypadat jakkoli,
současné modely jsou ale obvykle tvořeny
základnou, která obsahuje veškerou elek-
troniku nutnou pro pohyb. Kněmu využívá
kolečka. Nazákladnu je pak až dovýš-
ky vzrůstu dospělého člověka přistavěn
nástavec, najehož vrcholu – vmístě, kde
obvykle spočívá hlava –, je umístěn monitor
skamerami, mikrofony areproduktory.
Ovládání probíhá pomocí počítače jedno-
duše skamerou amikrofonem, navíc však
musí být přítomen nějaký ovladač pohybu,
např. joystick.
Namonitoru se může objevit osoba,
která se dorobota připojí podobně jako při
videohovoru, avšak stím rozdílem, že může
robotické „tělo“ ovládat. Nejenže tak vidí
aslyší všechno, co se kolem říká, může se
také libovolně pohybovat aotáčet hlavou
dostran. Díky mikrofonu, reproduktorům
akamerám komunikuje libovolně skýmko-
li, kdo je poblíž, anaopak. Vtělit se dorobo-
ta zjakéhokoliv místa naplanetě navíc není
problém; jak už bylo řečeno, stačí ktomu
počítač vybavený nezbytným softwarem
apříslušenstvím.
Nebýt ve své kůži
Fanoušci seriálu Teorie velkého třesku,
který běžel už inanašich obra-
zovkách, jeden takový systém už
znají. Jmenuje se Texai avyrobila ho
americká společnost Willow Garage.
Vypadá přesně tak, jak bylo výše
popsáno: jedná se orobotickou bázi,
vysokou tyč apřipojený monitor
spříslušenstvím místo hlavy, kam se
může vtělit kdokoli. Vjedné zepizod
Můžeš