Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 17

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 12 - 2012



džíny, nakteré jsou narozdíl odběžných

kalhot třeba speciální stroje, nitě acvočky,

bylo problémem množství materiálu. „Pár

desítek metrů mi nikdo zaslušnou cenu ne-

prodal. Já ale pokamionech zatím odebírat

nemohu. Naštěstí jsem natrefila napána,

který se zabývá výrobou běžných džín.

Společně jsme veŠpanělsku koupili každý

popěti stech metrech, to už bylo zalidskou

cenu,“ ilustruje nesnadný život malého

českého podnikatele.

Sociální podnikání paní Martiny se roz-

bíhá, jak sama říká, ztuha, ale je optimistka.

Ohlasy najejí kalhoty jsou pozitivní, pomalu

se jí daří odhadovat, co mezi vozíčkáři letí,

oco je zájem větší aoco menší. Letos vlétě

připravovala kolekci krátkých kalhot nadal-

ší léto, chce vylepšovat společenské kalhoty,

které prý patří koblíbenému sortimentu.

Uvažuje ovýrobě kalhot nazimu. „Rozhod-

ně to ale nesmějí být kalhoty, které vypa-

dají jako oteplovačky, to už mě vozíčkáři

varovali. Jde jen oto, jak ale zkombinovat

nejoblíbenější džínovinu, která se sráží,

snesrážlivou teplou vrstvou,“ popisuje

plány nanejbližší měsíce.

Protože se stále považuje zafirmu, jak

sama říká, krátce poporodu, všestinedělí,

podniká doma, vmalém rodinném domku.

Pokoje podcerách, které už vyletěly zhníz-

da, jsou „logistickým areálem“, předsíň

slouží jako mezisklad látek, barový pult

oddělující kuchyň odvstupní haly nazývá

recepcí aporady „vedení“ se konají vjídel-

ním koutě.

„Časem bych se ráda přesunula dosa-

mostatných prostor, mám už něco malého

vyhlédnuté, záleží jen natom, jak se bude

zájem okalhoty rozvíjet,“ tvrdí. Přiznává, že

rozjezd čekala rychlejší, ale podobně se zá-

jem oněkteré komodity zvyšoval také poma-

lu adnes je řada druhů oblečení atextilních

materiálů zcela běžná amasově užívaná.

Vpodobný vývoj věří iMartina Václavíková.

Muži jsou praktičtí,

ženy vybíravější

Podle zjištění se ročně navozíku – znejrůz-

nějších důvodů – ocitne vČeské republice

zhruba 300 lidí. „Částečně následkem ne-

mocí, ale hodně to jsou úrazy všeho druhu,

ikdyž ne vždy skončí lidé navozíku vlastní

vinou, hlavně při autohaváriích. Co se úrazů

ze sportování adalších adrenalinových ak-

tivit týká, přibývají mladí lidé, hlavně muži.

Je vidět, že ženy riskují minimálně, adre-

nalin je mužská výsada. To všechno jsou

potenciální zákazníci, kteří zatím zvalné

většiny kupují to, co je určeno pro zdravou

část populace.

Vjednom se prý ale její zákazníci

odostatní populace neliší. Především

ženy, kterých je zvýše uvedených důvodů

mezi klienty zatím méně než mužů. „Muži

oceňují praktičnost, je pro ně důležité

pohodlí, kalhoty jim musejí slušet, ale není

to to zásadní. Ženy? Jsou vybíravější. Tady

by to mohlo být odva centimetry užší. Hm,

dobré, ale není ten materiál moc tlustý?

Tyhle poutka by mohla být výš, nemyslíte?“

komentuje súsměvem Martina Václavíková

praktické zkušenosti. 

MARTINA

VÁCLAVÍKOVÁ

postoupila do

finále soutěže

začínajících

podnikatelů

Rozjezdy 2012.

VOZÍČKÁŘŮM

nejde jen o praktičnost.

Chtějí se také líbit.

NA VOZÍKU

se kalhoty opotřebovávají

jinak než vestoje.

VEDLE DŽÍN

vyhledávají vozíčkáři

společenskou klasiku.