Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 11

časopis pro ty, kteří se nevzdávají 

můžeš / číslo 12 - 2012

SLOUPEK

Jiřiny ŠIKLOVÉ

Jen zapeníze?!

Víte ještě, co to byly brigády socialistické

práce? Dobrovolné směny pro republiku?

Brigády ZaPrahu krásnější? To všechno

byly víceméně povinné akontrolované

aktivity. Taky jsem opakovaně byla naakci

ZaPrahu krásnější, kdy se jakoby dobrovol-

ně, leč povinně, uklízela ulice.

Většina zúčastněných se tam flákala, nic

nedělala, ale mně to již tehdy připadalo

nesmyslné. Když jsem tam už došla astej-

ně ztrácím čas, tak přece je dobré něco

zamést auklidit. Skoro všichni se tomu

smáli.

Zadarmo moc bolí ruce, říkávalo se. Tím se

dobrovolnictví zprofanovalo. Ivtom jsme

měli vzor vSSSR, kde byly také nařízeny

subotniky, anakaždém rohu byly plakáty

se stachanovci, kteří vSSSR „dobrovolně“

pracovali iosvátcích.

Pak přišel převrat 1989 alidé se domnívali,

že správný je přesný opak toho, co se dříve

dělalo. Teď už vše jen zapeníze!

Dělat dneska něco dobrovolně azadarmo je

přece pitomost.

Proto jsem byla velice překvapena, že se už

vzačátcích „našeho kapitalismu“ objevovali

ilidé, kteří byli ochotni dobrovolně něco

dělat, nesledovat čas nahodinkách, věnovat

se ovíkendech třeba icizím dětem, zorga-

nizovat účinnou pomoc druhým astarat se

ověci, zakteré vůbec nic nedostanou.

Jen budou mít dobré svědomí. Kupodivu se

takových dobrovolníků objevilo dost adost,

ato je pro mě další zázrak, který jsem

prožila.

Slovo brigáda je ale dosud tabuizované,

moc se nepoužívá, má totiž příliš socia-

listicky znějící podtext. Protože se nyní

všechno převádí napeníze, tak se unás

začal používat termín nezisková činnost.

Aaby se tato dobrovolnická činnost odli-

šila odté, kterou lidé dělají třeba pro svou

politickou kariéru, tak se ta slova ještě

doplňují termínem nevládní.

Amnohem impozantněji to zní, azase jsme

zakaždou cenu moderní, když to vyjádříme

anglicky. Tedy nongovernmental, nonprofit

organization. Zkratkou NGO, vyslov En Dží

Ou! Dělám si ztoho obvykle trochu legraci

adodávám, že toto dobrovolnictví není

dovoz zBruselu, ale pokračování činností,

nakterých se kdysi, tedy vdevatenáctém

století, obnovilo aobrodilo češství – ataky

se politicky ahospodářsky začali profilovat

obyvatelé žijící naúzemí Čech, Moravy

aSlezska azačali tvořit národ apozději

budovat stát.



Autorka je socioložka,

členka rady Konta BARIÉRY.

KDO NAHRAZUJE STÁT V USA

Dobrovolnická iniciativa

Deborah Rogers stála uzrodu dobrovolnické

Iniciativy pro rovnost (IfE). „Naše organi-

zace podporuje představu, že odpovědnost

zazajištění toho, aby se všem občanům

dařilo dobře, má nést společnost jako celek,

nikoliv pouze izolovaní jednotlivci dobro-

volně ochotní pomáhat. Předně budeme

poskytovat informace, které vysvětlují, že

Kdo je Deborah Rogers?

Ředitelka Iniciativy pro rovnost (IfE)

apřidruženou výzkumnicí vInstitutu

pro výzkum vespolečenských vědách

naStanfordově univerzitě vKalifornii.

Má doktorát ze Stanfordovy univerzity.

Pracovala jako učitelka, výzkumnice

ipolitická organizátorka.

Žila nejen vSeverní Americe, ale také

vAsii, Africe avEvropě (včetně České

republiky).

info

DEBORAH ROGERS

je kosmopolitní člověk,

ikdyž své americké

kořeny nezapře. Jejími

velkými tématy jsou

sociální nerovnost

achudoba.

nerovnost není nutná. Vysvětlíme života-

schopnou arealistickou alternativu, vníž

jsou všichni lidé schopni směřovat květší

sociální, ekonomické apolitické rovnosti.

Zadruhé budeme pracovat narozvoji

mechanismů, především vekonomické

činnosti, které budou generovat větší vý-

slednou rovnost výsledků mezi lidmi.“ Práce

je přitom zaměřena především nachudé

komunity.

IfE chce rozvíjet spolupráci spartner-

skými organizacemi pocelém světě. Hledá

dobrovolníky avytváří síť kontaktů. Začali

vpočtu dvaceti lidí, především známých

akamarádů. Ti oslovili další. Elektronickou

poštou rozesílají zprávy osvých aktivitách.

Vytvářejí seznam kontaktů naorganizace

anabízejí spolupráci vtématu rovnosti.

Vsoučasnosti bylo kontaktováno přes 2000

organizací. Používají jen informace volně

dostupné nainternetu.“

Spektrum oslovených azapojených

skupin je přitom pestré. Patří mezi ně lidé

znepokojení otázkami životního prostředí

audržitelné společnosti, hospodářskými

problémy, chudobou, zadlužeností někte-

rých států, rolníci azemědělci, družstva

adalší.

Obecně lze říci, že zapojit se chce pět

procent oslovených.

