Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 22

můžeš / číslo 12 - 2012



VÝTVARNÍCI KONTA BARIÉRY

Významný český

(nejen výtvarný) umělec

se ve své tvorbě rozhodně

nevyhýbá životu

za stěnami ateliéru.

A jeho názory na současný

svět nesouznívají ani

zdaleka se všeobecnými

představami o štěstí.

ŽIVOT

POTŘEBUJE

TAJEMSTVÍ

Jaroslav Róna:

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Naši čtenáři většinou dobře vědí, co

je to utrpení. Současná kultura je ale

spíš spojena se zábavou, rozptýlením,

utrácením volného času. Jaké místo

má vevaší tvorbě utrpení, bolest apo-

dobné lidské situace?

Nechci se stavět dorole neustálého angažo-

vaného bojovníka proti nepravostem světa.

Ijá se snažím především žít příjemný život,

abych zněj mohl mít radost. Nadruhou stra-

nu neumím anechci nepříjemné věci odsebe

odsouvat. Už proto ne, že pocházím zrodi-

ny, které se temné věci nedávné minulosti

bohužel nevyhnuly. Narodil jsem se dvanáct

let poválce, akdybych přišel nasvět odvacet

let dříve, pravděpodobně bych sdílel tragický

osud židovské části naší rodiny.

Jen odvacet let! Iproto si myslím, že

umělcovým posláním je vyjadřovat se svým

způsobem kživotu isjeho temnotou. Umělec

vpodstatě nemá navybranou, pokud chce

být ksobě poctivý. Takže jsem možná poně-

kud citlivější namnohá utrpení, okterých

informují média nebo se kterými se setkám

nacestách posvětě, než někteří jiní lidé.

Není náš problém vtom, že součas-

né utrpení je často méně viditelné,

protože mnoho očí je zavřených nebo

přivřených?

Takhle to asi bylo vždycky. Mnohé tragédie vy-

plývaly avyplývají iznepochopení druhých,

zpasivity, zpřirozené lidské snahy obracet se

kutrpení druhých zády. Něčemu se ale úplně

zabránit nedá. Osud vás postihne – anemusí

jít oviditelné poškození, nemoc, úraz. Kde je

vidět krutá výchova, bolestné zážitky zdětství,

špatná zkušenost sdospělými? Není přece

náhoda, že většina kvalitní literatury, dramat

ifilmů zpracovává právě toto téma.

Věnujete se mnoha tvůrčím disciplí-

nám. Zdá se, že vaše sochy jsou spíše

plné humoru, zatímco obrazy přinášejí

jakési temnější pohledy nasvět. Jsou

tedy dva Rónové?