Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10



můžeš / číslo 12 - 2012

populární osobnost. Neprodáváme prací

prášky. Patronkou našeho projektu 5P je

moderátorka Klára Doležalová. Přihlásila se

sama, akdyž byla namateřské, posílala nám

každý měsíc svůj mateřský příspěvek. Pak se

stala tváří projektu 5P, originálního progra-

mu dobrovolnické pomoci dětem školního

věku, který funguje naprincipu přátelství

apravidelného setkávání dospělého sdí-

tětem zrodiny, které se zrůzných důvodů

– sociálních, ekonomických výchovných,

zdravotních adalších – vživotě nedaří. Už

jsme takhle, dovolím si říci, zlepšili život asi

2500 dětí aKlára nám moc pomáhá.

Už jste říkala, že skoro není oblast,

kde by dobrovolnictví nemohlo přinést

nové kvality. Jaké jsou jeho hranice?

Základní omezení je jasné – dobrovolnictví

není levná pracovní síla. Objednat si dobro-

volníky jako náhradu zaprofesionály nebo

napráci, kterou nikdo jiný dělat nechce, je

hloupost – ataké nejlepší cesta, aby vám co

nejrychleji utekli. 

TÉMA: Dobrovolníci

�

Kdo je

PhDr.Olga Sozanská?

Ředitelka občanského sdružení

Hestia. Působí vmezinárodních

dobrovolnických organizacích.

Vystudovaná psycholožka. Léta

působila vManželské apředmanželské

poradně vPraze 2. Poválce vBosně

tam se svým manželem, výtvarníkem

J. Sozanským, znovu organizovala

kulturní život.

Její odborné publikace představují základ-

ní prameny otéto problematice vČR.

info

KDO NAHRAZUJE STÁT V USA

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: ARCHIV

N

adnárodní společnosti obvykle

přenášejí kulturu domovské

centrály dodceřiných poboček.

Takhle se doČeska postupně

dostávají aktivity Corporate

Social Responsibility (CSR) neboli firemní

společenské odpovědnosti. Součástí

je ipodpora dobrovolnických aktivit

vlastních zaměstnanců. Deborah Ro-

gers ktomu říká: „Americké společnosti

prosazují dobrovolnické aktivity

vpostkomunistických státech mimo jiné

iproto, že si uvědomují politické dopady

oslabování sociálních jistot vtomto

regionu.“

Fungují zde komunity

Americká společnost máodlišné kulturní

podmínky. USA stojí naprosazování

individuality. První osadníci zEvropy se

mohli spolehnout jen sami nasebe. Často

opustili domov, protože hledali svobodu.

Mnohdy šlo opronásledované lidi, třeba

pro náboženské přesvědčení. Většina

občanů USA proto považuje zasprávné,

že každý má jen to, oco se sám přičinil.

Zásahy státu doživota vnímají citlivěji než

Evropané. Vzpomeňme diskuse opovin-

ném zdravotním pojištění. Prezident Oba-

ma byl pro svůj návrh oponenty označen

div ne zakomunistu.

Dovedeme si představit evropský stát

sněkolika miliony obyvatel bez zdravotní-

ho pojištění?

„VUSA má dobrovolnictví dlouhou

historii. Nejen v politickém aktivismu,

který chce něco změnit, ale idobrovolnic-

tví, které pomáhá přímo konkrétním lidem

– např. nějak znevýhodněným,“ vysvětluje

Deborah Rogers. Domnívá se, že vlastně

supluje odpovědnost vlády. Američané po-

moc odstátu tradičně neočekávají. „Proto

unás jde dobrovolnictví napříč sociálním

ivěkovým spektrem, jsme nato zvyklí,“

dodává. Bohulibé aktivity často vycházejí

odkřesťanských církví nebo ze spolkového

života. Dobročinné akce bývají oblíbené

apodporované. Komunitní fungování spo-

lečnosti má veSpojených státech obecně

hlubokou tradici.

To potvrzuje izkušenost Kateřiny Salo-

nové, která nedávno navštívila odbornou

konferenci vcoloradskémDenveru. „Prak-

ticky celou konferenci zajišťovali dob-

rovolníci. Dělali to zastravu, byt aúčast

nazávěrečné party.

VUSA je běžné, že vmuzeu zdarma

provázejí senioři. Mají to jako koníčka.

Mladí lidé tím zase získávají praxi asnad-

něji hledají zaměstnání.“

Jak hledat dobrovolníky

Chcete-li najít dobrovolníky, ujasněte si

kritéria výběru. Hledáte fyzickou pomoc

lidem? Děláte společensko-politický

aktivismus? Vobojím je rozdíl avyžaduje

to různé typy dobrovolníků. Obvykle nelze

očekávat, že firma uvolní zaměstnance

napořádání protestů.

Podle Debory Rogers můžete jít poná-

sledujících krocích:

1. Spusťte aktivitu sdanými prostředky.

Bude co ukázat adalší lidé se připojí.

2. Rozviňte síť. Každá osoba, která se

zapojí, bude vědět až opěti dalších, sni-

miž by se dalo pokračovat.

3. Důležité je budování osobních vzta-

hů. Studie ukázaly, že lidé jsou mnohem

vstřícnější kpokračování vaktivitě, když

mají mezi sebou užší vazby.

Ve Spojených státech amerických má dobrovolnictví

hluboké kořeny. Je tomu tak především proto,

že stát zde tradičně neposkytuje servis, na který

jsme zvyklí v Evropě. Bohaté zkušenosti v této

oblasti získala ředitelka mezinárodní dobrovolnické

iniciativy, Američanka Deborah Rogers.