Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 12 - 2012

NÁZORY

Text: RADEK MUSÍLEK

J

estli může nějaké slovo charakterizovat

počátky budování neziskového sektoru,

pak je to jednoznačně slovo nadšení.

Skoro všichni zakladatelé začínali

zhruba před dvaceti lety nazelené louce.

Dělali první nesmělé krůčky asbírali zkuše-

nosti. Pád komunistického režimu otevřel

prostor novátorským myšlenkám. Hlad

potom, dělat věci jinak, byl mezi určitou

skupinou odborníků ilaiků veliký.

Výraznou úlohu vbudování nezisko-

vek sehrála církev, ikdyž její postavení je

specifické avybočuje zobecné představy

oneziskové organizaci. Dodnes patří kvý-

razným poskytovatelům sociálních služeb.

Těžko přesně kvantifikovat, kolik jednotliv-

ců se rozhodlo pro pomáhající profesi skrze

víru. Zdá se, že zpočátku byla tato pohnutka

častější než dnes. Oldřich Haičman, ředitel

Charity Česká republika, patří kzaklada-

telům charitativní práce vBrně. „Charita

je provozována katolickou církví, takže

důležitou součástí naší práce je iduchovní

rozměr,“ říká. „Skaždým klientem pra-

cujeme individuálně. Máme etický kodex

zaměstnanců, ale chceme, aby inevěřící

pracovníci dosvé činnosti vnášeli etický

rozměr křesťanství. Dříve však byla situace

spontánnější, protože lidé měli větší pocho-

pení. Ivlivem médií je dnes církev vnímána

spíš jako nepřítel.“

Zájem ozlepšení podmínek uplatnění

mladých lidí stělesným postižením přivedl

kzaložení občanského sdružení Asistence

jeho dosavadní ředitelku Vlastu Stupkovou.

Přestože se hlásí kžidovské kultuře ame-

zinárodní židovská organizace American

Jewis Joint Distribution Committee (JDC)

sehrála významnou úlohu vpočátcích jejího

rozletu, nehovoří onáboženské motivaci.

„Pracovala jsem nanemocniční rehabilitaci.

Azdálo se mi, že se porevoluci nic nemě-

ní, ale mělo by. Náhodou jsem se dostala

kJDC aabsolvovala kurz pro práci slidmi

spostižením vmoderní demokracii. Zúčast-

nila jsem se iprojektu chráněného bydlení

apředstavené metody mě oslovily. Nastou-

pila jsem dopražského Jedličkova ústavu

NEZISKOVKY EXISTUJÍ PŘES  LET

V neziskovém sektoru skončila éra zapálených

průkopníků a nastal čas profesionálů.

Přesto neziskovky stojí stále před důležitými výzvami.

Zvýšil se tlak na kvalitu poskytovaných služeb,

a navíc je třeba nacházet nové zdroje peněz.

azapojila prvních pár studentů praktické

školy. Sdalšími nadšenci jsme brzy založili

nové sdružení. Byla to výzva.“

Nápady ze zahraničí

Kromě nadšení prvních zakladatelů sehrály

velkou roli také vlivy ze zahraničí. Zciziny

přicházely jak důležité inspirace aknow-how,

tak první finanční prostředky. Zajišťování pe-

něžních zdrojů byl nový úkol, který příslušel

nadacím. To jsou také neziskovky. Ale jejich

úloha netkví vpřímé péči olidi spostižením,

nýbrž veshánění prostředků napodporu

organizací, projektů ijednotlivců.

Nadaci Charty 77 se podařilo uspořádat

průlomovou sbírku naKonto Míša. Zú-

častnily se statisíce Čechoslováků atisíce

firem ikolektivů zcelé země. Lidé se naučili

podporovat dobročinné projekty.

Postoj státu byl zpočátku velmi liberální.

Vhodná legislativa prakticky neexistovala,

což se záhy projevilo. Zatímco vroce 1991

existovalo 29 nadací, nakonci roku 1992

to bylo už 1551 adopěti let číslo přesáhlo

5000! Zamnohými přitom stáli spekulanti

apodivné machinace. To poškozovalodob-

ré jméno poctivých projektů. Přítrž učinil

až zákon onadacích anadačních fondech.

Pojeho vstupu nascénu vroce 1998 klesl

počet nadací anadačních fondů nami-

nimum. Teprve vroce 2006 dosáhl jejich

součet opět tisícovky.

Další významné mezníky utvořil vznik

čtrnácti krajů avstup ČR doEvropské unie.

Tyto události způsobily zásadní převrat

voblasti financování. Otevřely nové zdroje

evropských akrajských dotací. Zaprůlo-

mový lze označit také zákon osociálních

službách účinný odroku 2007.

Vliv legislativních změn si uvědomuje

iOldřich Haičman: „Zpočátku jsme měli

prakticky jen nadšení. Vše jsme dělali

hodně intuitivně. Dnes řešíme naplňování

litery zákona, což není vždy snadné. Pro

spontánnost už není tolik prostoru.“ Změny

dokreslují islova Vlasty Stupkové: „Začínali

jsme spár lidmi prakticky nakoleně. Dnes

máme sto klientů, padesát asistentů adva-

cet stálých zaměstnanců. Někdy si říkám,

jak se to stalo, že celý tenhle projekt přežil

své začátky? Fungujeme podle stanovených

pravidel, pracujeme sveřejností ahledáme

finanční zdroje. Public relations, projektový

manažer nebo fundraising byla neznámá

slova, dnes jde onutnost. Žijeme zroku

narok, nevíme dopředu, nakteré služby

budeme mít peníze.“

Podivná sdružení

Nejpopulárnější formou neziskovky je

občanské sdružení. Těchto právních sub-

jektů existují desítky tisíc. Především díky

snadné formě založení. Nezastírejme si, že

řada znich vznikla velmi účelově. Tradiční

příklady představují sdružení, která získala

evropské peníze, ateprve následně hledala

klienty. Poctiví provozovatelé však vybu-

dovali stabilní aprofesionální organizace

tvořící neodmyslitelnou součást sítě posky-

tovatelů služeb, což je milé zjištění. Vždyť

právě mezery vnabídce služeb stály uzrodu

většiny neziskovek.

Neproměnily se však jen neziskové or-

ganizace, ale ispolečnost kolem nich. „Lidé

jsou otevřenější našemu tématu,“ zdůrazňu-

je Vlasta Stupková. „Nesetkáváme se už sta-

kovým nepochopením jako dřív.“ Oldřich

Haičman si zase všímá proměny struktury

pracovníků Charity. „Přes osmdesát procent

jsou ženy. Mají větší sociální cítění. To je

stále stejné. Udobrovolnické činnosti se

zapojovali spíše starší lidé kolem svých

farností, dnes je očividný přiliv mladých.

Vyrostla nová generace, která sociální oblast

studovala ateď vní bude pracovat.“ 

Radek Musílek:

Jestli může nějaké slovo

charakterizovat počátky

budování neziskového

sektoru, pak je to

jednoznačně slovo

nadšení.