Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 24

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: JAN ŠILPOCH

Příběh Tomáše Pazdery ( let),

v současné době jediného neslyší-

cího snowboardisty v ČR, vyznívá

v mnoha ohledech unikátně. Je jedi-

ný handicapovaný sportovec u nás,

který dokázal úspěšně reprezento-

vat na letních i zimních deaflympij-

ských hrách. V roce  startoval

poprvé na mistrovství republiky ve

snowboardcrossu a seznámil se

s trenérem českého reprezentač-

ního týmu Markem Jelínkem; ten

mu nabídl, že by ho trénoval. Už po

dvou letech společné práce zapůso-

bilo Tomášovo jméno jako bomba

na světovém poháru, později doká-

zal zvítězit i na zimní deaflympiádě

v Rusku. Výsledky se reflektovaly

i v umístění v top desítce handica-

povaných sportovců v ČR za rok

, kde se ocitl na prestižním

druhém místě.

Marek s Tomášem jsou senzačně

sehrané duo – Tomáš dobře ví, o jak

velkou pomoc jde: reprezentační

tým ho trénuje zadarmo, protože on

sám by nemohl zaplatit kouče, ser-

vismana i terapeuta. Trenér Marek

Jelínek svou vlastní činnost vyhod-

nocuje na čtyřicet procent sportov-

ního výsledku. Odmávne to ale jen

poznámkou, že přes prkno dokázal

do světa pomoci i neslyšícímu spor-

tovci…,

Jak jste se ksnowboardcrossu

(dále SBX) dostali?

Marek Jelínek (M. J.): Dlouho jsem

po škole dělal gymnastiku, SBX jako

olympijská disciplína neexistoval.

Pak jsem začal sám jezdit, protože to

bylo in. Když jsem se pro tohle spor-

tovní odvětví rozhodl, zjistil jsem, že

téhle specializaci málokdo ve světě

prvotřídně rozumí. Po boku Micha-

la Novotného jsem se z kamaráda

změnil v trenéra. Moje koučování

pokračovalo až k Evě Samkové a To-

máši Pazderovi.

Tomáš Pazdera (T. P.): Pocházím ze

sportovní rodiny, rodiče i bratr mě

vedli stejnou cestou. Dlouho jsem si

přál prosadit se ve vrhu koulí a trenér

Rudolf Mastík mě dovedl mezi osm

nejlepších vrhačů u nás. Na deaf-

lympiádě na Tchaj-wanu jsem skon-

čil pátý. Můj odklon od atletiky měl

více důvodů, mimo jiné i problém

s ramenem. Zkusil jsem snowboard,

přitahoval mě – na campech mi radil

Jakub Flejšar, druhý trenér týmu SBX.

Po seznámení s Markem Jelínkem

jsem cítil, že by mi mohl hodně dát.

Stál tehdy na bodě nula, ovšem Kuba

i Marek dobře věděli, jak velká je po-

třeba tréninku i počáteční investice.

Jak se dá zvládnout práce itré-

nink aodkud vzít peníze?

T. P.: Jsem amatér, ale směřuji k pro-

fesionalismu. Abych mohl jezdit na

týmové tréninky, dělal jsem zpočátku

servismana; za to jsem získal nárok

na ubytování a skipass. Později mě

podpořily Svaz neslyšících sportovců

a celý realizační tým Marka Jelínka –

za peníze jsem se vybavil materiálem

(boty, snowboard, vázání, vosky), po-

dařilo se mi finančně pokrýt i pár sou-

středění. Část peněz z mého podniká-

ní se také mění ve sportovní náklady.

M. J.: Tomáš prožívá svou druhou ka-

riéru. Je ovšem limitovaný – financemi

i svým zdravím. Průměrně stojí jeden

týdenní tréninkový pobyt v zahraničí

kolem patnácti tisíc, a to nemluvím

o materiálu a permanentkách. Tomáš

se k týmu připojuje jen dvakrát na

podzim a dvakrát v zimě.

T. P. : Když mohu být na sněhu del-

ší čas, získávám větší jistotu: mám

natrénováno, a to se hned odráží

v mém pocitu většího bezpečí.

Co by každý zvás na spolupráci

trenéra asportovce vyzvedl?

M. J.: Nejsem kouč, který se prezen-

tuje vedle svého svěřence. Sportov-

Všechno je vkomunikaci

PROČ SPORTUJÍ LIDÉ SPOSTIŽENÍM? CHTĚJÍ ŽÍT

PLNOHODNOTNÝ ŽIVOT, DOPŘÁVAT SI RADOST.

SKUTEČNÁ ZMĚNA SOUVISÍ SROZHODNUTÍM, ZDA

SE JEDNÁ JEN OREHABILITACI NEBO OVRCHOLOVÝ

SPORT. POKUD SE DOSTAVÍ MIMOŘÁDNÉ ÚSPĚCHY,

BÝVÁ PAK MOTIVACE STEJNÁ JAKO UZDRAVÝCH: STÁT

SE VÍTĚZEM, MEDAILISTOU. AJAKOU ROLI VTOM VŠEM

SEHRÁVÁ OSOBA TRENÉRA?

Tomáš Pazdera

na posledním

letním tréninku

na longboardu

Nejsem

kouč,

který se

prezentuje

vedle

svého

svěřence.

Sportovce

připravuji,

ta story

není o mně,

ale o nich.

ŽIVOT / SPORT NESLYŠÍCÍCH