Strana 12
Důstojnost
člověka
Důstojnost je etická kategorie
zdůrazňující vědomí člověka o jeho
významu a o významu jeho práv
ve společnosti; tolik wikipedie.
Ano, každý člověk má svou důstoj-
nost a měl by být takto respekto-
ván.
Ale reálně častěji přistupujeme
jinak k člověku, který je špina-
vý, opilý, páchne močí, je hrubý
a sprostý – těch přídavných jmen
bychom jistě nalezli více.
Někdy nás někteří jedinci sami
přímo odrazují.
Jak jinak v nemocnici působí
pacient, který řekne sestře prosím
a děkuji, než ten, který je stále ne-
spokojen a je protivný nabručený
dědek nebo babka – samozřejmě
se to neříká nahlas.
Jednou mě na ulici zastavila velmi
skromně oblečená paní s prosbou
o peníze na jídlo. Peníze jsem jí
nedala, ale jídlo koupila. Paní mi se
světlem v očích a úsměvem podě-
kovala. V tu chvíli z ní vyzařovala
hluboká lidská důstojnost.
Jak dobře umíme někoho odsou-
dit, aniž bychom znali pozadí
celé situace. Ano, někdo může být
protivný, ale třeba to jen proto, že
má starosti, obavy, nejistotu, bojí
se, co bude.
Moc se mi líbil příběh v jedné
z knih Roberta Fulghuma, který
vypráví o tom, jak jel tatínek
tramvají s rozjívenými dětmi.
Děti obtěžovaly svým chová-
ním všechny cestující, tatínek je
nechal a nic jim neřekl. Někdo už
to nemohl vydržet a na tatínka
vystartoval, ať si ty své nevycho-
vané děti srovná. Pán pozdvihl
hlavu a omluvil slovy, že jedou
z nemocnice, kde mu zemřela
manželka, jejich matka – a on
neví, jak budou žít dále…
Autorka je lékařka,
členka rady Konta Bariéry.
SLOUPEK Lii VAŠÍČKOVÉ
REFLEKTOR / BEZBARIÉROVÉ DRÁHY
zbytečné nasazovat na starou infra-
strukturu bezbariérový vlak, který
se jinde využije efektivněji.
Zmínil jste mobilní zdvihací
plošiny, které zná snad každý vo-
zíčkář, který někdy jel vČechách
vlakem. Před několika lety se
mluvilo otom, že je České dráhy
nechtějí konkurenčním doprav-
cům půjčovat.
To není o tom, že bychom je nechtě-
li půjčovat. Jejich využití umožníme
i konkurenci, pokud s námi uzavře
smlouvu. Nezapomínejte, že my za
provoz těch plošin zodpovídáme.
Mimochodem – máme jich přes
devadesát. Opravujeme je, děláme
revize, modernizujeme, kupujeme
nové s vyšší nosností a školíme
personál. To všechno stojí nemalé
prostředky, takže je rozhodně ne-
budeme půjčovat zadarmo. Je to
normální obchodní dohoda. Buď se
s námi domluvit chtějí, aby svým
zákazníkům poskytli určitou služ-
bu, nebo ne.
Máte dostatek zpětných vazeb od
lidí spostižením na své služby?
Setkávám se s různými zástupci
z organizací pro lidi s postižením.
Někdy jde o užší spolupráci, někdy
o jednorázovou záležitost. Iniciativa
přichází z obou stran. Komuniku-
jeme a konzultujeme své nápady či
úpravy. Víme, že normy jsou jedna
věc, ale realita druhá. Nechceme jen
naplnit předpis, chceme, aby ty věci
fungovaly. Takže když musí být ně-
jaké tlačítko nebo držák třeba maxi-
málně cm od podlahy, zajímá nás,
jestli je to v praxi lepší v těch pade-
sáti, nebo spíš ve třiceti.
Pokud jde o stížnosti, ty se od lidí
s postižením moc neobjevují. Mají
přitom tuto možnost i přes zmíněný
rezervační systém. Jsem za to rád.
Nebojím se však nechat si vynadat.
Nasloucháme.
Anaslouchali jste iKontu Barié-
ry…
České dráhy a Konto Bariéry spolu-
pracují už řadu let. Ať už šlo o ná-
kup některých mobilních plošin
nebo o zpřístupňování vlakových
stanic. Teď budeme Pomáhat s hu-
morem a prodávat červené nosy. Bu-
dou k dostání ve vybraných vlacích
a prakticky všude na pokladnách,
kde máme svůj personál. Jsem rád,
že můžeme pomoci dobré věci. Lidé
se ke Kontu Bariéry obracejí s důvě-
rou a jsem rád, že ji mají i k Českým
drahám. Snažíme se o to.
Bezbariérových
spojů na české
železnici přibývá.