Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 33

KONTO BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1

říkají, proč nejste scharitou tam, kde jsme

my? Proto hledáme ataké připravujeme tuto

cestu. Nevěřím, že můžeme sedět adárce si

nás sám najde. Ne, ne, nadace musí dostat

dárce tam, kde je potřebuje. Nemusí jít

jenom openíze, může jít iočiny.

Mladí mohou nabízet to, co umějí.

Promýšlíme takovou cestu amáme ji docela

připravenou. Ne ale tak, abych již nyní

mohla napsat, sčím chceme překvapit. Je

to hodně práce, hodně zkoušení, testování.

Ony kyblíky také nezazářily ze dne na den.

Výzkum ALS probíhá léta anajednou se

díky jednomu golfistovi vAmerice, který

měl vrodině takto nemocného příbuzného,

podařilo upoutat na akci pozornost. Aco na

akci – charita nepotřebuje exhibici, potřebu-

je ji jenom proto, aby přinesla peníze.

Vtomto případě se to povedlo, vdesít-

kách jiných nikoliv.

Chtěla bych přesvědčit mladé lidi, že stojí

za to pomáhat Kontu Bariéry. Ne jednou,

jedním kyblíkem, ale trvale, dlouhodobě.

Můj cíl je dělat charitu ismladými lidmi.

Nejsou okoralejší améně ochotní pomáhat.

Ale jenom posílat peníze je pro ně málo.

Važme si jejich iniciativy achuti jít do cha-

rity naplno azkusme je pro to získat. Chtělo

by to nějaké nové Konto Míša dvacátých let

jednadvacátého století. 

Č

asto se nad touto otázkou vposled-

ní době zamýšlím. Jsou to kyblíky

svodou aledem? Jsou to vtipné

scénky na obrazovce České televize,

které dovedly jejich protagonisty až

před soud?

Vopakovaných výzkumech, které si

zadáváme uagentury Factum Invenio, se

ptáme, jak lidé vnímají charitu, jak jsou

ochotni přispět ana co, jak je pro ně důle-

žité mít kontrolu nad využitím finančních

prostředků, které darují. Ptáme se na to,

jak vnímají slavné osobnosti vcharitě, zda

to přidává nadaci vjejich očích na důvě-

ře. Zjakých zdrojů se ocharitě dozvídají?

Reklama, inzerce vtisku, články, internet,

od přátel akterý ztěch kanálů je pro ně

nejdůležitější, nejdůvěryhodnější? Dobře

vím, že lidí ochotných přispívat na charitu

je vlastně pořád stejně. Výzkumy nám řekly,

že vČeské republice přispívá na nejrůznější

charitativní projekty necelých 60 % lidí,

znich ale více než 85 % věnuje sto korun

ročně – pošle jednu DMS, koupí jednu kytič-

ku na ulici, magnetku.

Humor, charita asoudy

Co děláme pro to, abychom zaujali?

Abychom získali nové dárce? Přišli jsme

snovým konceptem benefičního televiz-

ního pořadu. Česká televize nám dala

důvěru asama se kprojektu, ve kterém

každý udělá pro charitu něco, co by jinak

neudělal, přidala. Generální ředitel Petr

Dvořák uzavřel na obrazovce sázku, akdyž

ji prohrál, zazpíval vživém přenosu. Marek

Eben tančil se třema nohama, nadřel se při

zkouškách stanečním mistrem adokázal

to. Petr Čtvrtníček aHonza Potměšil jako

„falešní policisté“ sehráli scénku se skry-

tou kamerou. Jakub Železný na obrazovce

zpovídal Ježíše, Jirka Lábus, Oldřich Kaiser,

Jiří Korn aEva Holubová se vytáhnou vždy.

Výsledek? Desítky milionů na účtu Konta

Bariéry, ale také nekonečně dlouhý soud,

který se táhne právě kolem vystoupení Petra

Čtvrtníčka aJana Potměšila.

Vmédiích vletní sezoně hodně probíraný

případ, nechci proto známá fakta opakovat.

Stojím na straně herců, na straně České tele-

vize aKonta Bariéry. Copak nejde snadsáz-

kou pobavit diváka azískat peníze? Kde to

jsme? Kolik trestních oznámení by muselo na

celém světě padnout kvůli všem pořadům se

skrytou kamerou? To mají naše soudy tolik

času avolné kapacity? Jsem moc zvědavá,

jak dopadne letošní pořad (ve chvíli, kdy

časopis čtete, už to vím). Umělci opět pomá-

hali shumorem. Cítili se úplně komfortně,

co myslíte? Svariantou obžaloby vzádech?

Adárci? Věřím, že vjejich očích jsme pořád

seriózní nadace sdobrými nápady.

Chceme víc apravidelně

V rozhovoru na jiné stránce časopisu

mluvím oneopakovatelnosti naší sbírky na

Konto Bariéry. Mohli bychom se pochválit

abýt spokojeni. Já ale dobře vím, že jeden

segment dárců nám chybí. Mladí lidé, ak-

tivní skupina, která žije na sociálních sítích.

Sama vidím moje vnoučata, iPady, tablety,

Skype, ale také Whats App. Kde jste, babi,

Vaše Božena Jirků,

ředitelka Konta Bariéry

bozena.jirku@bariery.cz

Kudy kráčíš, česká charito?

MÁNII

ČERVENÝCH NOSŮ

bychom rádi zavedli

každým rokem

vobdobí kolem našeho

benefičního pořadu.

Snad jste si už letos

této aktivity všimli,

možná jste si nos

i koupili a přispěli tak

padesátikorunou na

dobrou věc. Stejně jako

účastníci mistrovství

republiky vplážovém

volejbalu.

Foto: Martin Zikmund

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 10 - 2014

33

■ Může charitě pomáhat humor?

■ Vede cesta přes vylévání kyblíků svodou na hlavu?

■ My svoji novou cestu hledáme.