Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 23

23

můžeš / číslo 10 - 2014

vovala bakalářské studium aposléze jsem

byla přijata na magisterský obor. Od září do

prosince 2004 jsem ale ještě skolegyní po-

byla na stáži vanglickém Bristolu ve stejném

oboru: Deaf Studies (doslovný překlad: stu-

dium neslyšících). VAnglii byly vté době ve

výzkumu znakového jazyka hodně vepředu

aidnes jsou pro nás inspirací.

Během bakalářského studia jsem už žila

sama azáhy se provdala. Nikde jsem nevydě-

lávala, studium bylo náročné, atak maminku

mého prvního manžela napadlo obrátit

se na Konto Bariéry sžádostí ostipendijní

podporu. Nepočítala jsem stím, že by to

vyšlo, ale povedlo se. Hodně mi to pomohlo

při proplácení kopírování zápisků přednášek,

kupování skript ataké při nákupech materiá-

lů pro výzkum ČZJ (českého znakového jazyka

– pozn. redakce), například minikamery pro

natáčení figurantů. Dodnes za tuto podporu

nedokážu dostatečně poděkovat, vždyť sje-

jím přispěním jsem mohla úspěšně dokončit

bakalářská imagisterská studia!

Pohádky iskaut

Před státnicí zbakalářského studia, kdy už

jsem nemusela chodit na přednášky, jsem

skautingu, základní pojmy ipraktické věci,

například znaky pro názvy uzlů.

Jako vedoucí skautského oddílu pro ne-

slyšící jsem také přijala pozvání od Meziná-

rodního skautského tábora pro neslyšící děti

vIrsku. Azde nám Konto Bariéry pomohlo

podruhé tím, že zaplatilo cestovné pro

skautíky, aodjet jsme tak mohli všichni. Děti

si přivezly opravdu silné zážitky azkušenost

do života.

Stále kupředu

Dnes žijeme smým druhým manželem na

vesnici vbytovce avychováváme čtyři děti.

Ráda čtu severské detektivky apracuji na

projektu Bible bez hranic, jehož cílem je pře-

ložit během čtyř let do ČZJ postupně celkem

90 kapitol zBible apak vytvořit kněkterým

kapitolám ilustraci. Jsem vpřekladatelském

týmu apřekládáme kapitolu po kapitole ve

spolupráci sdruhým týmem vBrně. Hodně

mě to baví, je to imůj koníček.

Peněz sice není moc, ale zase jsem časově

flexibilní kvůli dětem. Také jsem absolvova-

la fotografický kurz. Chtěla bych se focení

věnovat, je to pro naši velkou rodinu nezbyt-

ný přivýdělek. Jako začátečník už jsem měla

několik malých zakázek, ráda bych se ale

stále zlepšovala.

Není to sice nezbytně nutné, ale je velkou

výhodou mít ateliérové vybavení, byť třeba

zdruhé ruky. Proto jsem opět požádala

Konto Bariéry opomoc svýbavou skrom-

ného domácího ateliéru aopět jsem nebyla

odmítnuta. Mám ztéto pomoci obrovskou

radost. Opravdu velkou.

Největší překážkou je pro mě dnes asi

neinformovanost. Moc mě mrzí, že někteří

rodinní příslušníci se mnou moc nemluví,

neklábosíme ani oživotě atím mi nepředá-

vají žádné zkušenosti. Hodně se toho ale do-

zvím na internetu nebo od přátel iod dětí.

Abudoucnost? To je moje přítomnost.

Mým mottem je: Dělání dělá člověka. Až

děti vyrostou, ráda bych měla zaměstnání,

které mě bude bavit. Ráda bych, abychom

byli všichni zdraví aspokojení, abychom si

zvládli vytvořit hodně krásných vzpomínek.

Sním odomku se zahrádkou, kam bychom

se všichni vešli. Uvidíme však, co nám osud

přinese. 

Záznam amezititulky šb

zároveň spsaním bakalářské práce dojížděla

do Hradce Králové na střední pedagogic-

kou školu pro neslyšící avedla zde literární

seminář. Pak po státnici vlednu 2004, ve

volnu před magisterským studiem, jsem

nastoupila vPraze vRadlicích ve škole pro

neslyšící jako vychovatelka.

Po ukončení magisterského studia jsem

už měla rodinu, ale ani tak jsem během

mateřské dovolené nezahálela. Vytvořila

jsem dva větší projekty: první projekt pod

záštitou České unie neslyšících snázvem

Dívej se, povídám. Cílem bylo vytvořit knihu

svloženým DVD, vknize byly sesbírané

pohádky s(nejen) neslyšícími postavami,

některé upravené podle původních, pozmě-

něné podle neslyšícího světa ave vloženém

DVD byly mnou vybrané pohádky, přeložené

do ČZJ neslyšícími figuranty.

Druhým projektem byl Překladový

slovník základní skautské terminologie ČJ-

-ČZJ svýkladem. To proto, že vroce 2000

jsem skamarádkou založila skautský oddíl

pro neslyšící atam vznikaly nové znaky

ijunácká hymna ve ČZJ. Přišlo mi líto, aby

se na to zapomnělo, přišla tedy myšlenka

vše uchovat. Atak jsme přiblížili skautský

svět vČZJ: je tam trocha historie vzniku

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

BUDOUCNOST JE MOJE PŘÍTOMNOST,

říká Lucie Sedláčková Půlpánová

a nikdy se nepřestává usmívat.

Naučila jsem se

nestydět za to, že

neslyším, a věřit v to,

že se dokážu prosadit.