Strana 11
11
můžeš / číslo 10 - 2014
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
Přispívejme,
ale obezřetně
Musím se přiznat, že se sbírkami,
zejména těmi, které probíhají vulicích
měst, mám trochu problém. Lidí, kteří
se snaží zneužít lidskou dobrotu adů-
věřivost, je bohužel mnoho. Mám vyti-
pované akce, ukterých vím, že se moje
peníze dostanou opravdu potřebným,
ale je jich pár.
Raději přispívám buď konkrétnímu
sdružení, okterém mám informace, vím
ojeho práci aznám lidi, kteří ho vedou.
Nebo přispívám konkrétní osobě.
Ale je třeba říci, že je to škoda.
Myslím, že nejsem jediná, kdo má
kpouličním sbírkám stejný postoj jako
já. Lidé by rádi přispěli, ale mají obavy
apak už nejsou ochotni věnovat čas
tomu, aby si našli konkrétního příjemce
třeba přes internet apeníze posílali na
účet.
Na druhou stranu je úžasné sledovat
po přírodních katastrofách nebo když
se objeví případ, kdy někdo nutně
potřebuje peníze na pomůcku, která
není hrazena zveřejného zdravotního
pojištění, tu solidaritu lidí, kteří pomo-
hou buď finančně, nebo přímou pomocí
či darem.
Často slýcháme, jak je společnost uza-
vřená, že ji osudy ostatních nezajímají,
ale není to pravda. Výše uvedené to
dokazuje. Dokážeme být solidární
aochotní vnouzi pomoci.
Proto je velká škoda, že některé sbírky
jsou podvodné. Je nechutné, jak někteří
lidé dokáží zneužít lidské dobroty ve
svůj prospěch. Pro vlastní obohacení.
To mnohdy odrazuje lidi od pomoci
potřebným.
Proto bych na závěr dala jednu radu
(snad mi to čtenáři Můžeš odpustí).
Když se doslechnete, že se bude konat
nějaká veřejná sbírka, zjistěte si oní co
nejvíc informací. Hlavně to, kdo je za
ní, myslím konkrétní lidi, zkuste si najít
výroční zprávu aověřte si, zda se vaše
peníze dostanou opravdu potřebným.
Další možností, jak přispět na charitu,
je najít si nějakou konkrétní společnost,
která se jí věnuje, azeptat se, co kon-
krétně potřebuje, ato jim poskytnout
jako dar.
Možná se vám zdá, že jsem skeptická
atak zvaně házím všechny veřejné
sbírky do jednoho pytle avšechny orga-
nizace mám za podvodné. Zkušenosti
mě však naučily obezřetnosti. Aproto
buďte obezřetní ivy.
Autorka je senátorka.
SLOUPEK
Daniely FILIPIOVÉ
tak trochu jiný rozměr avidím, že jim to
dělá radost.
Máte tedy dost košatý barevný keř. Jak
se musí zalévat, aby neuschl?
Neustále připomínat značku ijejí výsledky.
Jeden zmých synů se mi směje, že neustále
vymýšlím „imidžovky“. Je to ale nutné. Kdy-
by šlo jen onašich třicet velikých firemních
dárců, tak se snimi dvakrát za rok sejdu
avšechno je vpořádku. Ale desetitisíce
dárců neznám aznát nemohu. Takže snimi
musím mluvit přes média.
Když například pro nás uspořádá pravi-
delnou vánoční sbírku portál iDNES, vidím
na transparentním účtu, že obrovské množ-
ství lidí platilo kartou. To znamená, že akce
zaujala mladé lidi. Auž nás napadají otázky:
Jak je udržet uKonta Bariéry? Asi ne jen
dosavadními formami prezentace...
Takže se chystáte na „mladé“?
Ano. Víme, že naše cesty knim musí být
jednoduché akrátké. Naší největší silou
jsou obyčejné, ale unikátní lidské příběhy.
Ty budou jádrem naší nové kampaně na
sociálních sítích. Chceme jim umožnit, aby
vpodstatě bleskově zareagovali na konkrét-
ního člověka ajeho potřeby, jeho osud. Ale
není to tak jednoduché.
Nejrůznější analytici uvádějí, že na
internetu zaujme zosmdesáti příběhů jeden.
Takže budeme testovat různé formy. Všech-
ny ale budou mít novinku – odezvu dárcům.
Rychle obdrží informaci osvé pomoci kon-
krétnímu člověku.
Podrobnosti bych ještě nerada prozra-
zovala, ale zase jdeme originální cestou,
podobný kontaktní vztah kdárcům žádná
nadace nemá. Anebudu žárlit, když se stej-
nými cestami vydají idalší.
ČERVENÉ NOSY
jsou symbolem
Konta Bariéry už od
roku 1993. V těchto
dnech se opět vracejí
na nejrůznější místa
– jejich koupí můžete
Konto podpořit.
JAN POTMĚŠIL
patří k dobrým duším
Nadace Charty 77
už dávno. Když může
jen trochu pomoci,
přispěchá. Přestože
by sám mohl jen
natahovat ruce.