Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 9

9

můžeš / číslo 10 - 2013

Specifickou skupinou zákazníků jsou

senioři. Občas si stěžují, že mají třeba

ztížený přístup khypotékám. Připadají

si kvůli věku diskriminovaní…

Pro mne je větší problém, že některé

produkty jsou seniorům vůbec prodávány,

přestože jsou konstruovány na principu

dlouhodobé návratnosti. Prodávat sedmde-

sátníkovi produkt, který se začne vyplácet

až za dvacet let, je na pováženou.

Několik takových případů jsme řešili.

Apod naším tlakem příslušné finanční

instituce od těchto smluv ustoupily. Ale

neříkám, že se to občas ještě neděje.

Zvláště ti zmínění prodejci si někdy nedají

říci.



ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

nimi, uvědomit si, že vmnoha případech

jde oprodej, který může mít sice formu

přátelského rozhovoru, ale ve skutečnosti

jím není.

Na druhou stranu přestože děláme

hodně pro to, abychom zlepšili finanční

gramotnost, včetně učebnic pro střední

školy, nemyslíme si, že obyvatelstvo nemá

dostatečnou znalostní bázi. Češi nemají

špatnou úroveň matematických znalostí, ale

často je neaplikují.

Pokud nezvládnete elementární úvahu

na téma úrok, pokud si neumíte spočítat,

co je víc – jestli dvě procenta po dobu tří

let nebo šest procent po dobu jednoho

roku, pak je těžké se správně rozhodnout.

Druhým naším specifikem jsou prodejní

metody.

Vrůzných zemích převažují různé

formy, ale mám dost podkladů pro tvrzení,

že unás se hodně prodává přes obchodní-

ky, prodejce aagenty. Tedy mimo poboč-

ky. Ato ssebou nese trochu nižší úroveň

ostražitosti.

Nesouvisí tato, řekněme naivita, ispře-

trvávajícím pocitem, že svět peněz leží

někde mimo nás?

To si ani nemyslím. Určitě je zřejmé, že

zejména starší generace prožila velkou část

života vdobě, kdy jí nikdo žádné finanční

produkty ani moc prodávat nechtěl. Pro

pojistku si museli dojít na úřad, který se

jmenoval pojišťovna – ato bylo všechno.

Po třiadvaceti letech tržního hospodářství,

letech delších, než existovala první republi-

ka, mi připadá důležitější přemýšlet ojiných

konkrétních příčinách než otom, zda jsme

dost zkušení abohatí.

Vždyť za tu dobu si obrovská většina lidí

koupila nebo prodala nějakou nemovitost,

ve většině rodin vyměnili několik aut, takže

mají tolik zkušeností sfinancováním, že

doba učení už je podle mne za námi. Ale jis-

tá specifika máme ajedním znich je právě

velký podíl prodeje přes agenty aporadce,

což je historicky vzniklý jev.

Dovedu si představit, že když tako-

vý agent přijde za postiženým nebo

seniorem avlídně sním jedná, nenabízí

jen finanční službu, ale nahrazuje ijistý

druh sociálního kontaktu, aproto je

možná úspěšný. Co mohou banky apo-

jišťovny udělat, aby vrámci nabízeného

komfortu svých služeb postavení svých

zákazníků zlepšily?

Možná vás překvapím, ale směřovat jakýkoli

produkt třeba na postižené mi připadá tro-

chu nepředstavitelné, protože dnešní míra

ochrany osobních údajů docela vylučuje

možnost shromažďovat takové informace.

Skoro bych si myslel, že finanční instituce

může být napadena, že stakovými skuteč-

nostmi při hodnocení klienta nemá právo

nakládat.

Mohu potvrdit, že za sedm let, co pracuji

vČNB, jsem se nesetkal se stížností vtomto

směru, zatímco třeba problémy snabíze-

ním produktů výhradně pro občany České

republiky jsme měli.

Dobře, ale představme si třeba neslyšící-

ho, který má prostě problém sobyčejnou

komunikací vbance…

To je ale jiná věc. Každý vidí, jak velká

atvrdá konkurence je na trhu těchto služeb.

Ajá nevěřím, že vtéto situaci by nějaké vý-

znamnější finanční instituci stálo za to kazit

si reputaci necitlivým přístupem kjednomu

zákazníkovi.

Takže jednak jejich vlastníci, jednak ma-

nagement mají dost silnou motivaci takové

případy řešit avyjít vstříc.

Pokud si neumíte spočítat, co je víc – jestli dvě procenta

po dobu tří let nebo šest procent po dobu jednoho roku,

pak je těžké se správně rozhodnout.

Kdo je Miroslav Singer

Guvernér České národní banky. Vystudoval

VŠE vPraze adoktorát získal na University

of Pittsburgh.

Pracoval nejprve vakademické sféře,

poté ve vedení významných poradenských

afinančních společností.

Vroce  byl jmenován viceguvernérem,

vroce  guvernérem ČNB na šestileté

funkční období.

info