Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

16

TÉMA: Lidé spostižením afinanční služby

■ Podvodník využil invalidního důchodce ajeho těžkých problémů spamětí.

■ Na jídlo adalší potřeby má měsíčně jen několik set korun.

■ Pomoc nalezl upřítelkyně avAsociaci občanských poraden.

Text: PAVEL HRABICA

Ilustrační foto: JAN ŠILPOCH

N

a živobytí zbývá panu J. po odečte-

ní nájmu asplácení dluhů necelých

600 korun měsíčně. Šedesátiletý

invalidní důchodce, který se obává

zveřejnit své jméno či fotografii,

protože má potíže se splácením dluhu, to

však může po předcházejících trampotách

považovat za úspěch. Jeho příběh je olum-

pech anaivních důvěřivcích.

Pan J. utrpěl před více než dvaceti

lety při autohavárii těžký úraz hlavy.

Vzpomínkou je dlouhá jizva na čele, další

skryté pod vlasy. Lékaři ho při pravidel-

ných prohlídkách dávají za příklad lidské

nezničitelnosti.

Bankéř ze samoobsluhy

Těžké zranění ho připravilo ofungující

paměť. Pamatuje si detaily zminulosti před

ipo havárii, má však problémy vnímat smysl

toho, co mu jiní říkají, potíže speriferním vi-

děním na jedno oko, se čtením atím pádem

iscelistvostí čteného textu ajeho chápáním.

„Chybí mi schopnost dávat si slova posklá-

daná za sebou do souvislosti, někdy se to

týká ijednotlivých písmen,“ říká.

Před třemi lety se kousek od svého byd-

liště dal vmalé samoobsluze do řeči spo-

kladním. „Jsem asi moc důvěřivý aotevřený,

začali jsme se dávat do řeči častěji.“ Mladík

mu nabídl, že zakládá společnost aže by

pana J. zaměstnal.

Nebylo mu divné, že „obyčejný“ pokladní

zakládá finanční společnost? Pan J. pokrčí

rameny – dnes už ano, ale tehdy se nad

tím nezamýšlel. „Dnes je mi jasné, že mě

prokoukl, odhadl mé problémy spamětí

idůvěřivost,“ přiznává upřímně. Připouští,

že mladík si ho určitě tipoval, jestli je vhod-

ným objektem pro podvod.

Dlaňovka vyplacená pod schody

Pokladní zobchodu ho po dohodě přivedl

do kanceláří kousek od centra Prahy. Pan

J. byl jeho zaměstnancem – ale bez smlou-

vy – přesně jeden měsíc ačtyři dny. Co bylo

náplní práce? Chodil se svým „šéfem“ po

bankách adojednávali… Co vlastně, dnes

ani neví, není schopen to vysvětlit. „Pocho-

pil jsem, že asi investory, prý budeme stavět.

Podívejte, vždyť já byl až sním poprvé

vživotě vbance,“ uvádí pan J.

Po pár týdnech chození po finančních

ústavech přišel šéf stím, že si firma musí

vzít půjčku, že není problém, aby si ji na

sebe vzal pan J. Dohodl schůzku ase zá-

stupkyní finanční společnosti (půjčky všeho

druhu avšem bez ručení) se setkali vim-

provizovaném koutě pod schody, paní mu

předložila asi deset listů, ty pan J. sdůvěrou

podepsal – jak ho šéf ipaní ujišťovali, nemu-

sí si sničím dělat starosti. Problém pochopit,

co je vpapírech, by měl, ikdyby to byla jen

jedna stránka.

Nezarazilo ho, že finanční společnost,

jejímž byl „zaměstnancem“, si brala unějaké

společnosti zMoravy jeho prostřednictvím

půjčku jen 15000 korun. „Já měl tehdy

radost, že jsem někde zaměstnaný,“ přizná-

vá. Peníze viděl, ale ty putovaly ihned po

podpisu smlouvy kjeho šéfovi.

Lepší než zlatá žíla na Aljašce

Pak už šlo vše podle „zavedeného scénáře“ –

šéf se ztratil, kancelář byla prázdná afirma

nezaplatila ani za pronájem. Což bylo va-

rovné, ale itak měsíc co měsíc navštěvovala

pana J. doma zástupkyně společnosti zMo-

ravy aon jí předával dohodnutou měsíční

sumu jako splátku. Když se blížilo doplacení

dluhu, nikdo nepřišel. Pan J. neměl kontakt,

neměl komu předávat peníze, neměl je kam

zasílat.

Potom začaly přicházet jen dopisy

právníků – k15 tisícům, které částečně

uhradil, přibylo více než 40 tisíc dluhu na

penále!

Pan J. se dostal do klasického kolotoče,

kdy se zmalé sumy stal mnohonásobně vyš-

ší závazek. Stal se obětí lichvářského způ-

sobu podnikání, kdy se nemusejí půjčovat

vysoké částky, ty však při vhodném způsobu

přinášejí zisk vyšší než zlatý důl. Pan J. neví,

jestli podobných důvěřivců oslovil jeho „šéf“

víc. To se lze jen domýšlet.

Nepodepisovat anevěřit!

Nakonec se mu podařilo spomocí přítelkyně

oslovit občanskou poradnu, která mu začala

bezplatně pomáhat vprávních otázkách

apři jednáních spolicií. Vypracovali splát-

kový kalendář, finanční rozvahu, kolik má

měsíčně peněz, co má platit akdy,kolik má

na svou osobní spotřebu. Není to radostné

čtení – vyžít zněkolika set, byť vypomáhá

ipřítelkyně, není ani na to nejmenší vyska-

kování.

„Mám před sebou dva tři roky splá-

tek, pak by mohl být konec,“ hodnotí své

perspektivy. Radostné pomyšlení to není,

ale snad to zvládne. „Mám od té doby jednu

zásadu, které se držím – nic nepodepisovat!

Anikomu nevěřit!“ Není to prý optimistické,

ale rozhodně levnější.



Život

za pár stovek

můžeš / číslo 10 - 2013

FINANČNÍ

PODVODNÍCI

si za cíl svých

podvodů vybírají

lidi v těžkých

životních situacích

i ty, kteří mají

nějaké postižení.

Dostal se do klasického

kolotoče, kdy

se zmalé sumy

stal mnohonásobně

vyšší závazek.