Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

můžeš / číslo 10 - 2013

13

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

OBČANSKÉ PORADNY:

Dobrá adresa pro těžké chvíle

sKarty

předběhly dobu

Projekt sKaret, který je již vpodstatě

zrušen, byl kromě jiného kritizován iproto,

že mnozí klienti potřebují vyplatit sociální

dávky vhotovosti, ato ze dvou důvodů.

Jednak je to nedostatek prodejních míst

vmenších obcích či vesnicích, kde je možné

platit bezhotovostně, jednak proto, že ne

všude je bankomat, ze kterého lze hotovost

vybrat. Dalším problémem bankomatů

bývá jejich nepřístupnost pro lidi na vozíku.

Bankomaty jsou osazeny tak, že vozíčkář

na větším vozíku je téměř bez šance pod

přístroj podjet atak se pohodlně přiblížit ke

klávesnici, mít možnost zakrýt ji rukou při

zadávání PIN avidět na obrazovku.

Banky navíc velmi často začínají přemís-

ťovat bankomaty do vstupních prostor

pobočky, kam se po zavírací době dostanete

přiložením karty kelektronickému zámku

asoučasným otevíráním dveří na „bzučák“.

Zdá se to logické, jde oochranu bankoma-

tu před zloději. Nicméně pro člověka na

vozíku, ato izdatnějšího paraplegika, je to

dosti složitá operace, navíc splatební kar-

tou vruce. Navíc jsem se nejednou setkala

stím, že bankomat je nad schody.

Banky se pyšní tím, co vše pro lidi shan-

dicapem dělají. Ano, ledy se hýbou, ale

zpřístupnění poboček není jediným pro-

blémem křešení. Jak často potřebujete jít

na pobočku aněco si tam vyřídit? Jednou

dvakrát do roka? Ale vybírání hotovosti

je nebo může být, pokud si nevyberete

hotovost, která vám vystačí na celý měsíc,

téměř každodenním problémem.

Bankomaty se líhnou jako houby po

dešti, ale nikdo si zatím nedal práci, aby

přemýšlel při jejich instalaci iopotížích

„sedících“. Nevím, možná tomu brání

vlastní konstrukce bankomatu, ale pak se

ptám, proč někdo netlačí na jejich výrob-

ce, aby se přizpůsobili moderní – rozuměj

integrační – době atento konstrukční

problém vyřešili.

Musím se přiznat, že vprincipu jsem

ssKartami souhlasila. Ale ještě pro ně

nenastal vhodný čas. Vbudoucnu se určitě

tomuto řešení – bezhotovostnímu převodu

všech sociálních dávek (včetně starobních

důchodů) nevyhneme. Stát totiž zasílá-

ním dávek poštou vynakládá zbytečně

velké peníze, které by mohly být využity

smysluplněji. Ale nejprve je třeba vyřešit

výše zmíněné potíže apočkat si na to, až

bude společnost schopná pracovat sinter-

netovým bankovnictvím. Toho dnes valná

většina, zejména seniorů, schopna není.



Autorka je senátorka.

SLOUPEK

Daniely FILIPIOVÉ

dcera ji citově vydírala dál. Když se možnos-

ti dalšího zadlužení zavřely, dcera maminku

vyhodila na ulici. Jen díky hodné sousedce

měla kde přebývat. Pak poznala muže, který

jí chtěl pomoci. Neváhala audělala dobře,

její nový přítel jí začal pomáhat.

Ale věřitelů bylo osmnáct ařadu úroků

aodměn exekutorům se nedařilo splácet ani

ve dvou. Když přišla do občanské porad-

ny, vůbec nevěděla, kolik skutečně dluží,

mnoho dokumentů neměla avůbec netušila,

jaké podmínky bude muset splnit, než jí

soud povolí osobní bankrot.

Třináct měsíců jí poradna pomáhala

nejen srekonstrukcí její složité situace (dluh

byl nakonec vyčíslen na více než 1 300 000

korun), ale ise sepisováním žádostí. Nako-

nec soud umožnil postupné splácení apaní

Věra ijejí partner alespoň vědí, sčím mohou

vživotě počítat.

Umějí být diskrétní

Pravidla vporadnách jsou přísná – ochrana

osobních údajů jde tak daleko, že nemusíte

uvést ani své jméno. Nezkoumá se ani minu-

lost žadatelů, národnost, příbuzní, vysvěd-

čení ze škol adokonce ani trestní rejstřík.

Stanislavova zástupkyně Kateřina Plháková

ale dodává: „Nejsme ale tak naivní, aby-

chom nepoznali, kdo tuto bezplatnou službu

chce zneužít atřeba jen ušetřit za advokáta.

Rychle umíme poznat, kdo je vopravdové

tísni, bezradný adezorientovaný akdo by

snad chtěl jen vydělávat na této občanské

iniciativě. Není jich mnoho, ale občas se

takoví vykukové najdou.“

Paní Anna (celé jméno opět na přání

nezveřejňujeme) přišla do poradny se

zdánlivě jednoduchou záležitostí. Její

manžel si před smrtí sjednal spotřebitelský

úvěr auzavřel pojistku proti neschopnos-

ti jej splácet. Ale vdově bylo vrozporu

spůvodní telefonickou informací nakonec

pojišťovnou sděleno, že na případ úmrtí

jejího manžela se pojištění nevztahuje,

apojišťovna proto zbylou část sjednaného

úvěru neuhradí. Tazatelka vůbec nerozu-

měla smluvním podmínkám amyslela si,

že je vprávu. Podrobný pohled na smlouvu

ukázal, že okolnosti, za kterých pojišťovna

své závazky splní, je třeba hledat jinde, na

internetových stránkách. Anajednou se

ukázalo, že ve smlouvě sjednaná varianta

se vztahuje na úmrtí způsobené úrazem,

nikoliv na „přirozenou smrt“. Byla pak tato

nabídka korektní? To už se nikdo nedoví

apaní Anna bude muset vdědickém řízení

počítat istímto závazkem.

Konec neznáme – Anna poradnu neinfor-

movala. Ito se stává. Jakmile se situace jen

trochu začne měnit klepšímu, lidé domlu-

vený postup nedodrží aznovu riskují, že

se pracně poskládaná mozaika nezbytných

kroků rozpadne. Dobrovolníkům vporadně

pak zůstane jen hořký pocit.

Nahrazují trochu ifaráře?

Občanské poradny navštíví ročně na 40000 (!)

žadatelů snejrůznějšími problémy. Askoro

dvakrát tolik dotazů přijde po internetu. Je

těžké spočítat, sjakým konečným efektem

pracují – někdy stačí půlhodinová konzulta-

ce ařešení se najde, jindy, zejména vpří-

padě velkých dluhů, jde okomplikovanou

práci, včetně profesionální pomoci spřípra-

vou žádostí oosobní bankrot.

Někdy musí poradna doporučit jednání

u„oficiálních“ struktur – advokátů, lékařů,

soudů či městských úřadů. Zkušenost ale

ukazuje, že bezradnost azoufalství pramení

často jen znedostatku sociálního kontaktu,

ze samoty, které vnaší společnosti přibývá,

ikdyž je na první pohled neviditelná.

Stanislav Skalický otom říká: „Poradna

není všemocná, nenahrazuje stát asamo-

správu. Ale je místem, kde se snažíme lidi

vtěžkých situacích pochopit anajít výcho-

disko. Je místem setkání lidí slidmi, kteří

nepřišli za zábavou, ale možná snejtěžším

břemenem svého života. Byl bych rád, kdyby

takových míst bylo mnohem víc. Tato spo-

lečnost je naléhavě potřebuje.“



Více na www.obcansképoradny.cz awww.muzes.cz

Pravidla vporadnách

jsou přísná – ochrana

osobních údajů jde tak

daleko, že nemusíte

uvést ani své jméno.

Nezkoumá se ani

minulost žadatelů,

národnost, příbuzní,

vysvědčení ze škol

adokonce ani trestní

rejstřík.

Když se možnosti dalšího zadlužení

zavřely, dcera maminku bez milosti

vyhodila na ulici.