Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12

REFLEKTOR / BYTY BEZ BARIÉR

Smrt jako

součást života

Bez narození a smrti neexistuje

život. Uvědomění si těchto dvou

mezí je něčím, co profiluje tvora,

který si říká člověk, v plurálu lidi

či dokonce lidstvo. Vědomí smrti,

zániku každého živého jedince, je

základní „antropinum“, tedy to, co

odlišuje člověka od jiných živo-

čichů na Zemi. Je proto pochopi-

telné, že smrti byl přikládán velký

význam a byla doslova kulturo-

tvorná. V řadě rituálů doprováze-

jících smrt se zrcadlila společnost

a její hodnoty. Umírání bylo

spojováno s řadou jasných obřa-

dů a obstaráním potřeb toho, kdo

odcházel, umíral.

V současnosti je i tato služba

blízkému člověku zproblemati-

zována nejen tím, že nelze vždy

práce nutné k existenci koordi-

novat s touto péčí, ale i proto, že

členové rodiny nežijí v bezpro-

střední blízkosti, a paradoxně tím,

že umírajícímu člověku je možné

řadou úkonů zmírnit jeho bolesti,

zmírnit jeho utrpení. A tyto služby

také může zajištovat jen pro to

školený člověk. Někdy bychom

jako laici prostě nemohli poskyt-

nout tu pomoc, kterou posky-

tují specializovaná pracoviště.

Hlazením rukou a projevováním

něžnosti a lásky nezastavíme

bolest fyzickou, bolest člověka

ohroženého na životě.

Chtě nechtě se i proto tato křižovat-

ka života musela nějak profesiona-

lizovat. I proto vznikly, často zcela

spontánně, organizace, které spojují

profesionální i neprofesionální po-

moc, jakou je např. občanská inici-

ativa Cesta domů, hospicové hnutí

či domácí péče. Chválením a infor-

macemi také můžeme podporovat

tyto nesmírně humánní organizace.

Děláme to?



Autorka je socioložka,

členka rady Konta Bariéry.

SLOUPEK Jiřiny ŠIKLOVÉ

Dodává:

CZ. TECH –

Čelákovice, a.s.

Stankovského 1200/46, 250 88 Čelákovice

tel.: 326 993 844, fax: 326 993 845

e−mail: roho@cztech.cz, www.roho.cz

Antidekubitní podložky

zamezují vzniku proleženin

a napomáhají při jejich léčbě.

Podložky do vozíků jsou

hrazeny VZP kód

– 0000277

sk. 13

Čelákovice

CZ.TECH

SPOJENÝMI SILAMI

Kateřina se zapojila i do Skupiny za

samostatné bydlení, jedné z prvních

podobných iniciativ v republice.

Vznikla při o. p. s. Asistence a snaží

se svým klientům pomoci s bytovou

situací, kruciální podmínkou samo-

statného života. V prohlášení skupi-

na mimo jiné uvádí: Pobytové služby

jsou v Praze buď obsazené, nebo ne-

vyhovují požadavku bezbariérovosti.

A i když se v nich někdy dá přechod-

ně bydlet, je to hodně vzdáleno od

představ dospělého člověka o samo-

statném bydlení.

Mnoho lidí s postižením, včetně

Kateřiny a jejích kolegů ze Skupiny za

samostatné bydlení, obrací samozřej-

mě svoji pozornost i ke komerčním

bytům. Na trhu se výjimečně objeví

více či méně bezbariérové nabídky,

developeři nových bytů však na lidi

s postižením spíše nemyslí. Skupina

za samostatné bydlení upozorňuje

i na další úskalí: „Komerční byty jsou

většinou finančně nedostupné pro

lidi s invalidním důchodem, i když si

v rámci možností přivydělávají. Bez-

bariérové byty často nejsou na trhu

nijak označené, proto je obtížné je

najít, i kdyby na ně náhodou člověk

finančně dosáhl. A když už označené

jsou, reálně pak často chybí napří-

klad přizpůsobená koupelna, výtah

je v mezipatře a podobně. Snažíme

se problematiku zviditelnit, oslovo-

vat úřady a realitní makléře, ale také

majitele, kteří by byli ochotni svůj byt

nabídnout a umožnit v něm bezba-

riérové úpravy.“

I běžný pronájem zkrátka může být

řešením, i když je pro lidi s postiže-

ním mnohem složitější najít dobrý tip.

Byť by se jednalo třeba o přechodnou

dobu, během které by běžela žádost

o byt zvláštního určení. Redakce zná

i příklady kamarádů s postižením,

kteří si najmou společně větší byt

a dělí se o náklady, a to včetně těch na

asistenční služby. Navíc se tak vyhnou

nebezpečí sociální izolace a samoty.

Předseda o. p. s. Asistence Erik

Čipera vyzývá na závěr lidi s han-

dicapem v podobné situaci, aby se

k iniciativě připojili. Organizace už

v minulosti nejednou prokázala,

že systematické působení na státní

i obecní správu, veřejnost a komerč-

ní sektor může nést ovoce.



Skupina za samostatné bydlení:

podívejte se na stránky www.asistence.org.

Do bytu za

Katkou přicházejí

asistentky,

aby pomohly,

sčím je potřeba,

včetně oblékání.