Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 37

37
můžeš / číslo 4 - 2014
nátu vroce 1996. Joukl si na boj ohlasy vo-
ličů našetřil přesně 7777 korun. František
Vízek tehdy vyhrál, Zdeněk Joukl skončil
mezi poraženými. Nezávislého politického
dona Quijota ale nezdar neodradil ado se-
nátních voleb šel neúspěšně ještě čtyřikrát.
Vroce 2000 jezdil vylepovat své volební
letáčky na horském kole.
Jouklův záběr nepřestává udivovat
nezasvěcené. Založil například Společnost
na ochranu před negativními vlivy reklamy
aod roku 1998 vede kampaň, jejímž smys-
lem je, aby Češi nakupovali české výrobky.
Inspiruje se slovy Karla Havlíčka Bo-
rovského: „Nečiňme jim po vůli, nedejme
se promrzeti.“ Podle Františka Vízka se
skutečně nedá od svých vizí odradit: „Když
Zdeňka odněkud vyhodí dveřmi, vleze tam
oknem,“ tvrdí. „Půlka lidí ho velebí, druhá
půlka ho nenávidí nebo ho má za polo-
vičního blázna. Ve svém věku Zdeněk srší
nápady. Do toho, co vymyslí, se navíc taky
pustí. Já mám čtrnáct vnoučat anevím,
kam dřív skočit. Jemu ale jen rodina nesta-
čí, chce dělat věci pro celou zeměkouli.“
Romům by prý pomohlo razítko
Zdeněk Joukl prohlašuje, že vynalezl
recept na romskou otázku. Pro Romy by
pořádal kurzy, kde by se učili, jak pracovat.
„Bohužel už neumějí dělat,“ upozorňuje.
„Když jsem je najal na vysazování stromků,
první den dřelijako šílenci. Ale udělali si
mozoly, adruhý den už nepřišli. Nebo si
nevzali pláštěnku avytahovali se, že jim
déšť nevadí. Pak se ale nachladili azůstali
doma.“
Kurzy práce pro Romy by podle Zdeňka
Joukla trvaly měsíc. „Nejdříve by chodili
do práce jen na hodinu, aby si přivykli, pak
na dvě, na tři anakonec na šest hodin,“
vysvětluje. „Na závěr by dostali razítko, že
kurz práce zvládli. Kdyby se potom někde
ucházeli ozaměstnání, podnikatelé nebo
personalisté ve větších firmách by věděli,
že skutečně dokážou dělat.“
Zdeněk Joukl je přesvědčen, že se
vČesku vládne pouze systémem průšvihů,
apro Romy se začnou dělat správné věci až
poté, co se rozhoří rasové bouře azahynou
při nich lidé. „Opakujeme stejné chyby,
jaké napáchali Američané ajiné národy,“
upozorňuje. Proto vyzdvihuje zkušenosti
starých lidí. „Teprve po šedesátce pochopíte
souvislosti apřed očima se vám rozvine celá
mozaika, nikoliv pouze její zlomky,“ konsta-
tuje Zdeněk Joukl. Mezi jeho aktivity patří
iprojekt Senioři snámi. „Každý by si měl
pohovořit alespoň jednou za měsíc půl hodi-
ny se starým osamělým člověkem,“ tvrdí.
Vytvořil miniangličtinu
Zdeněk Joukl se klidně pustí do řeči sci-
zími lidmi za plotem avysvětluje jim, že
dlouhé chození vholínkách není zdravé.
Upřechodu pro chodce zase popohání ka-
miony, aby kvůli němu nezastavovaly apři
rozjíždění nevypouštěly do vzduchu víc
škodlivin, než když jedou plynule. „Právě
díky takovým lidem jako Zdeněk je však
náš svět poutavější,“ podotýká František
Vízek.
Zdeněk Joukl hraje znamenitě šachy,
vnichž dosáhl titulu kandidát mistra.
Schází mu však nadání pro jazyky. „Ne-
dokázal jsem se naučit pořádně anglicky,“
přiznává. „Takových lidí žije na světě
mnoho. Vytvořil jsem proto slovník spěti
sty slovy, jakousi miniangličtinu, sníž se ve
světě domluvíte, ať už jste zČech, zČíny
nebo zAfriky.“
Zdeněk Joukl se vDesné stará také
olesní arboretum. Na nádraží vKořenově
pořádá výstavy, lidé si tam mohou zahrát
šachy, šipky, přečíst knížky. Píše rovněž
básně. Jeho renesanční osobnost výstiž-
ně charakterizují stránky www.joukl.cz
srubrikami Společenská problematika,
Problematika vstupu do EU, Životní pro-
středí, Hlavně zdraví, Komentáře, Písně,
Foto, Poezie, Moje politika.
Sám osobě mluví jako ovizionáři,
kterého však zatím nikdo moc neposlouchá.
Doufá, že mu pomůže právě prestižní cena
od Nadace Charty 77. „Snad díky ní dostanu
větší šanci, abych prosazoval své názory
vmédiích,“ říká strojní inženýr, ekolog,
podnikatel abásník. „Média nejsou sedmá
velmoc, ale první. Aby se do nich ale člověk
dostal se svými vizemi, byť sebelepšími, mu-
sel by bohužel někoho zabít nebo alespoň
znásilnit.“
Autor je redaktorem Mladé fronty DNES.
Shání lidem práci,
nechává je určovat ceny
NEJZNÁMĚJŠÍ AKTIVITOU Zdeňka Joukla
je kiosek Promenáda. Turisté si tu už více
než dvacet let určují ceny sami.
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVA
Můžeš