Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

10

můžeš / číslo 4 - 2014

TÉMA: Sociální bydlení

ba trochu profesionalizovat, ahlavně

propagovat. Už dnes jsou místem, kam si

právě sociálně ohrožení lidé mohou přijít

pro kvalifikovanou radu. Ata je ve složité

životní situaci nejcennější, protože mnoho

občanů prostě osvých právech amožnos-

tech nic neví.

Co tedy bude vnovém zákoně nejdůle-

žitější?

Základní úkol zní – dobře určit, co vlastně

sociální bydlení je. Akdo má na ně nárok.

To musí zvládnout především resort práce

asociálních věcí. Naším úkolem je dobře

vyčíslit adoplňovat investiční nároky. Musí

se ujasnit role obcí, ataké kontrola využití

velkých prostředků. Takže jde ospolupráci

MMR, MPSV, Úřadu veřejné ochránkyně

práv, zástupce ministra pro lidská práva

aneziskových organizací. Jejich platforma

pro sociální bydlení už existuje. Dohoda pěti

subjektů bývá vČesku složitá, ale já jsem

optimistka.

Nejsme ve složité situaci také proto,

že jsme celkem bezhlavě zprivatizovali

obrovskou část bytového fondu?

Některá města aobce se kvůli vidině snad-

ných příjmů opravdu připravila onástroj,

jak řešit situaci nejpotřebnějších skupin

lidí. Reakcí jsou pak proslulé ubytovny,

jejichž majitelé mají velký zisk zveřejných

prostředků. Takže někde se musí začít od

nuly, ato pak jde omiliardy. Ale vdobě

privatizace jsem pracovala na třebíčské

radnici amohu dosvědčit, že tehdej-

ší doporučení centra znělo, aby si část

bytů radnice ponechaly. My jsme tenkrát

čtvrtinu bytů nezprivatizovali právě proto,

abychom si zachovali prostor pro řešení

nutných případů.

Byli jste prozíraví?

Asi ano. Dostáváme se tím kširším sou-

vislostem tohoto tématu. Neustále se nám

vrací názor, že bydlení je běžná ekonomická

komodita, kterou si prostě jedinec musí

zajistit. Pak je tu ovšem jiné stanovisko –

bydlení je lidské právo, které má chránit

celá společnost.

Proto nás čeká obrovská práce skultivací

veřejného mínění. Při řešení vážných, do-

slova životních problémů části občanů totiž

�

Bydlím, bydlíš,

bydlíme

Americký psycholog Abraham Maslow

(1908–1970) definoval hierarchii potřeb

člověka, tzv. Maslowovu pyramidu. Na

úplném základu této pyramidy jsou fyzio-

logické potřeby (spánek, příjem potravy,

teplo, vyměšování…) ahned dalším stup-

něm je potřeba bezpečí ajistoty, nad ním

potřeba lásky asounáležitosti (někam

akněkomu patřit, být milován). Pod

vrcholem je potřeba úcty auznání, úplný

vrchol tvoří potřeba seberealizace.

Když se nad touto pyramidou zamyslíme,

bydlení, náš domov, je úzce spojeno spo-

třebou bezpečí, jistoty. Ne nadarmo mají

Angličané přísloví Můj dům, můj hrad.

Mít kde bydlet je jedna ze základních

potřeb člověka.

Někdo má ještě specifické potřeby sohle-

dem na svůj zdravotní stav – potřebuje

třeba bezbariérové bydlení nebo možnost

osobní asistence, jiný potřebuje chráněné

bydlení. Jsem velkým zastáncem bydlení,

kde je člověk tak nezávislý, jak mu jeho

zdravotní situace dovolí. Proto existují

příspěvky na péči, aby bylo možné si na-

koupit služby azůstat vdomácím prostře-

dí či prostředí částečně upraveném.

Optimální je, aby obec či město měly byty

pro nájemníky se specifickými potřebami,

popřípadě byty, které je možné pro tyto

nájemníky bezbariérově upravit. Vtěchto

městských či obecních bytech je regulo-

vané nájemné atrvale by měly zůstat ve

vlastnictví zřizovatele. Pokud se byt uvol-

ní, měl by ho dostat opět člověk se speci-

fickou potřebou. Tak by bylo zajištěno,

aby byty se zvláštním určením neobývali

lidé, kteří zvláštní potřeby nemají.

Sociální byty ve vlastnictví obce zajistí

bydlení pro potřebné spoluobčany asou-

časně ušetří státu anám všem finanční

prostředky. Pojem sociální bydlení je nyní

mohutně medializován vsouvislosti sfak-

tem, že příspěvky od státu na bydlení pro

sociálně slabé občany často končí vrukou

vyděračů. Jedná se hlavně oromskou

menšinu na severu Moravy, ale tato pro-

blematika je ulidí smenší adaptabilitou

aktuální ivdalších regionech republiky.

Stát by měl zajistit bydlení všem potřeb-

ným, ale současně by měla administrati-

va ohlídat, kam finanční prostředky jdou.

Za příspěvky na bydlení, které potřební

lidé získají od státu, jenže skončí vrukou

spekulantů sbídou, by bylo možné po-

stavit byty sregulovaným nájemným, jež

zůstanou vmajetku obcí aměst.



Autorka je lékařka,

členka rady Konta BARIÉRY.

SLOUPEK

Lii Vašíčkové

nepůjde jen omiliardy, ale také oatmosféru

vobcích aměstech.

Závist anedostatek solidarity se sice

krátkodobě mohou vpolitice vyplatit, ale

dlouhodobě vedou jen ke zhoršení problé-

mů. Bydlení není ani levicové, ani pravico-

vé. Chceme patřit kmoderním evropským

společnostem, atak musíme přemýšlet

mnohem dál než kpříštím volbám.



Kdo je Věra Jourová

Česká politička, podnikatelka, právnička, od

ledna  ministryně pro místní rozvoj.

Dříve na tomto ministerstvu působila jako

náměstkyně. Je první místopředsedkyní

politického hnutí ANO.

info

V době privatizace jsem pracovala na

třebíčské radnici a mohu dosvědčit, že

tehdejší doporučení centra znělo, aby

si část bytů radnice ponechaly. My jsme

tenkrát čtvrtinu bytů nezprivatizovali

právě proto, abychom si zachovali

prostor pro řešení nutných případů.