Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

14
můžeš / číslo 4 - 2014
14
Města včetně Neratovic postrádají legislativu voblasti sociálního bydlení.
Nový občanský zákoník ruší povinnost poskytovat bytové náhrady.
Konto BARIÉRY podpořilo muže, kterému povodně dvakrát zničily bydlení.
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
Ř
eknete-li Neratovice, většina lidí
jedním dechem dodá Spolana. Ten-
hle chemický závod je pro město
ležící dvacet kilometrů severně od
Prahy skutečně charakteristický.
Nejde zrovna onejpozitivnější asociaci. Ne-
ratovice zkrátka většinou nemáme zařazené
ve škatulce „místo, kde bych chtěl rozhodně
bydlet“. Snad oto víc překvapí, že zdejší
radnice se snaží dělat zodpovědnou sociální
politiku nejen voblasti bydlení.
Kdispozici má 536 městských bytů
(ztoho dva bezbariérové), což představuje
přibližně devět procent bytového fondu
města, které obývá necelých 16500 obyva-
TÉMA: Sociální bydlení
tel. Průměrné nájemné činí 68,41 Kč/m
2
.
Ačkoliv se primárně nejedná otzv. sociální
byty, vedení města je za ně vlastně považu-
je. Důvodem je, že město rozhoduje ojejich
přidělování podle vlastních kritérií apodmí-
nek. Ty na rozdíl od tržních nájmů zohled-
ňují celkovou situaci žadatelů. „Sociální
situace žadatelů je pro nás při rozhodování
ojednotlivých žádostech důležitá. Snažíme
se oindividuální přístup,“ říká zdejší vedou-
cí odboru sociálních věcí aškolství Marcela
Brodilová. Zároveň si ale povzdechne, že
chybí opora vlegislativě.
Podle neratovické starostky Lenky
Mrzílkovénese politika mravenčí sociální
práce ovoce. „Nemáme tu prakticky žádné
sociálně vyloučené lokality ajen málo
sociálně vyloučených jedinců. Negativní
výjimkou jsou dva domy fungující jako
soukromé ubytovny. Tam se koncentruje
nejvíc nešvarů,“ konstatuje. Právě uby-
tovny pro sociálně slabé obyvatelstvo jsou
terčem kritiky prakticky po celé republice.
Vnevyhovujících podmínkách za nepřimě-
řeně vysoké nájemné tam bydlí lidé, kteří
jsou závislí na sociálních dávkách. Provo-
zovatelé těchto zařízení lacino inkasují
velké peníze zveřejných rozpočtů. Radnice
mají přitom jen velmi omezené možnosti
situaci řešit.
Svázané ruce
„Úřad práce vypracoval metodiku apodniká
první kroky vdetailní kontrole ubytoven.
Pokud ovšem jejich provozovatelé dodrží
veškeré předpisy, máme prakticky svázané
ruce,“ říká Lenka Mrzílková. Jen vpřípadě
Takové
normální město
MILANA PFÖRTNERA
postihly dvě ničivé povodně
a roztroušená skleróza.
Žije v mobilním domě
a neztrácí optimismus.
Můžeš